Právo na opravu a delší ochrana spotřebitele: oprava nebo nový výrobek?

Rozbitá pračka, nefunkční vysavač nebo telefon s vadnou baterií. Téměř každý z nás někdy zažil situaci, kdy cena opravy se nebezpečně blížila ceně nového spotřebiče. V takové situaci se spotřebitelé často rozhodnou výrobek vyměnit za nový, přestože by mohl po opravě sloužit ještě řadu let. Evropská unie proto prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1799, o společných pravidlech na podporu oprav zboží, zavedla nová pravidla, jejichž cílem je prodloužit životnost vybraných spotřebních výrobků a učinit z jejich opravy smysluplnou alternativu.

Nová povinnost opravit vadný výrobek

Současná právní úprava českým spotřebitelům u vadného zboží umožňuje požadovat odstranění vady opravou či dodáním nové věci, ledaže je zvolený způsob odstranění vady nemožný nebo nepřiměřeně nákladný. Práva z vadného plnění se přitom uplatňují především vůči prodávajícímu, s nímž spotřebitel uzavřel kupní smlouvu. Jestliže prodávající vadu řádně a včas neodstraní nebo se vada projeví opakovaně, může při splnění zákonných podmínek spotřebitel požadovat slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit.

Nová evropská pravidla jdou ještě o krok dále a postavení spotřebitele ve vztahu k vadným výrobkům posilují. Podle nových pravidel budou mít výrobci vybraného spotřebního zboží povinnost zajišťovat či provádět jeho opravy za „přiměřených“ podmínek – bez ohledu na to, zda již spotřebiteli uplynula záruční doba nebo zákonná lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění. Právo na opravu nicméně nebude časově neomezené. Bude platit pouze v rozsahu a po dobu stanovenou příslušnými předpisy o opravitelnosti jednotlivých výrobků.

Výrobce bude mít ze zákona povinnost opravit výrobek v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy mu jej spotřebitel předá nebo mu k němu umožní přístup. Cena opravy výrobku bude muset být přiměřená, přičemž výrobce bude mít zakázáno nabízet náhradní díly a nástroje potřebné k opravě výrobku za cenu, která je nepřiměřená a od jeho opravy odrazuje. Výrobce rovněž nebude moci odmítnout provedení opravy jen proto, že byl výrobek dříve opraven jiným opravářem.

Spotřebitel současně nebude mít možnost se práva na opravu výrobku předem platně vzdát tak, aby nedocházelo ke smluvnímu obcházení nových povinností při prvotním zakoupení výrobku. Zákonodárce se tím snaží trh narovnat tak, aby se opravy začaly spotřebitelům do budoucna více vyplácet a postupně převládly nad zbytečným vyhazováním zboží.

Nové právo se týká jen omezeného okruhu zboží

Je třeba zdůraznit, že právo na opravu se nebude vztahovat na veškeré spotřební zboží – bez ohledu na jeho druh, stáří či technický stav. Nová pravidla se týkají jen vybraných produktů, pro které jsou stanoveny požadavky na opravitelnost přímo použitelnými evropskými předpisy. V praxi půjde zejména o pračky, sušičky, myčky, chladničky, vysavače či mobilní telefony. Okruh výrobků se nicméně může postupně měnit a rozšiřovat.

Podle nových pravidel výrobce nebude mít povinnost opravit výrobek především v případě, kdy jeho oprava nebude technicky proveditelná. Bude mít však možnost opravu svěřit externímu servisu či třetí straně – jakkoliv jej to nezbaví odpovědnosti za splnění zákonných povinností. Pouhá ekonomická nevýhodnost opravy však rozhodně nebude důvodem k jejímu odmítnutí.

Pro spotřebitele bude důležité umět rozlišit, vůči komu mohou uplatňovat jaká práva. V rámci práv z poskytnuté záruky nebo práv z vadného plnění bude hlavním partnerem spotřebitelů nadále prodávající nebo ten, kdo záruku poskytl – na tom se nic nemění. V zákonné lhůtě pro uplatnění práv z vadného plnění (popř. v záruční lhůtě) se budou spotřebitelé s opravami nadále obracet zpravidla na prodejce. Po uplynutí této lhůty by však jejich požadavky na opravu měly směřovat už vůči výrobcům (vybraného) spotřebního zboží.

Prodloužení záruční doby a informační povinnost

Nová pravidla se dotknou i běhu lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění v případě, že spotřebitel při reklamaci upřednostní opravu před výměnou vadného výrobku za nový. V takovém případě se lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění prodlouží minimálně o 12 měsíců. Cílem této změny je motivovat spotřebitele k opravám výrobků, namísto jejich tradičních výměn za nové.

Spotřebitelé mají rovněž získat lepší přístup k informacím o opravách. Nová pravidla počítají s tím, že opraváři budou spotřebitelům poskytovat tzv. evropský informační formulář o opravě. Ten by měl obsahovat zákonem stanovené náležitosti, včetně informací o totožnosti a adrese sídla opraváře, podmínkách opravy nebo její ceně a době potřebné k jejímu provedení. Pokud opravář bude tento jednotný formulář používat, což bude v praxi pravděpodobně nejjednodušší způsob, jak zákonnou informační povinnost splnit, nebude možné v něm uvedené podmínky měnit po dobu 30 dnů od jeho poskytnutí spotřebiteli. V následujících letech by navíc měla být zprovozněna evropská online platforma, jejímž prostřednictvím bude možné opraváře jednoduše vyhledávat a porovnávat jejich služby.

Závěrem

Právo na opravu má spotřebitelům nabídnout dostupnější alternativu k nákupu nového zboží a současně prodloužit životnost výrobků. Nová pravidla se nicméně týkají pouze vybraných výrobků a v České republice budou vymahatelná až po přijetí příslušných transpozičních zákonů. Evropská směrnice totiž měla být do právních řádů členských států promítnuta do 31.7.2026. Česká republika tento termín nestihla a česká transpozice tak stále prochází legislativním procesem. Na její účinnost by se však měli výrobci začít odpovídajícím způsobem připravovat už nyní, jelikož ji můžeme očekávat relativně brzy.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek