Chystáte se stěhovat? Na nový nájem můžete potřebovat přes 100 tisíc korun. Češi zbytečně jdou do úspor, zvládnout ho jde i bez toho

Podle digitální realitní služby Bezrealitky se stěhuje z nájmu do nájmu nejvíce lidí za pět let. Přechod však není zadarmo a může během několika týdnů spolknout všechny peníze na běžném účtu – od 50 do 100 tisíc. A to jen za stěhovací služby, nájmy a kauci. K tomu je třeba připočítat internet, energie, případnou provizi realitní kanceláři nebo vybavení nové domácnosti. Výdaje na běžný provoz rodiny přitom pokračují dál. Jak stěhování finančně ustát? Klíčem je správně načasovat výdaje, odložit zbytné nákupy a zachovat si rezervu na běžný provoz domácnosti.

Vysoké částky jsou zpravidla tvořeny nezbytnými výdaji proto, aby k přestěhování vůbec mohlo dojít. Největší část peněz musíte vydat ještě před samotným převzetím nového bytu – na první nájem, kauci a případně provizi realitní kanceláři. K tomu se přidávají služby a energie a následně samotné stěhování a vybavení domácnosti.

Podle zářijových dat Bezrealitky se modelové nájemné za pražský byt o velikosti 70 m² pohybuje kolem 32 tisíc korun. Při kauci ve výši dvou nájmů a započtení stěhovací služby tak může čtyřčlenná domácnost potřebovat 105 až 115 tisíc korun ještě před započtením energií, provize nebo nového vybavení. V Praze tak stěhování může vypadat následovně:

Model vychází ze zářijových nabídkových cen nájemného podle Bezrealitky a orientačních cen stěhovacích služeb. Nezahrnuje služby a energie, případnou provizi realitní kanceláři, překryv starého a nového nájmu ani dovybavení domácnosti. Kauce je vratná, po dobu nájmu ale domácnost s těmito penězi nemůže běžně nakládat.

Kauce je jen začátek, další výdaje se nastřádají později

Částky představené v tabulce ale vůbec nemusí být konečné. Dost často se stane, že zatímco nová nájemní smlouva už běží, stará nestihla zaniknout, a tak je potřeba v jeden měsíc navíc zaplatit dva nájmy. Výjimkou není ani situace, kdy trvá vyplacení původní kauce, nebo že k jejímu návratu nedojde vůbec. Jenže běžné výdaje domácnosti pokračují dál.

„Stěhování může výrazně zasáhnout i domácnost, která má finance jinak dobře nastavené a vytvořenou rezervu. Nejde nutně o to, že by na jednotlivé výdaje neměla. Během několika týdnů se ale koncentrují platby, které by za normálních okolností přicházely postupně. Z pohledu domácího rozpočtu je proto stěhování především otázkou cash-flow,“ říká Tomáš Krásný, marketingový ředitel Skip Pay.

Po nastěhování se navíc často ukáže, co v novém bytě chybí – od nábytku po základní spotřebiče. O to důležitější je hlídat nejen celkovou cenu stěhování, ale také to, kolik peněz musí z účtu odejít právě v daném měsíci.

Dobře si rozmyslete, co kdy zaplatit

U části výdajů lze přitom pracovat s jejich načasováním. Televize nebo další nábytek mohou počkat, lednici, pračku či postel je naopak často potřeba řešit hned. Právě u těchto větších nezbytných nákupů může dávat smysl rozložit platbu a nesnižovat rezervu o celou částku najednou.

„Podle našich dat patří vybavení domácnosti mezi nejčastější kategorie nákupů na Třetinu. U bílé techniky zákazníci tímto způsobem utratí v průměru 13 tisíc korun a počet těchto nákupů meziročně vzrostl o téměř 80 procent. Rozložení platby přitom může pomoci právě při stěhování, kdy se v krátké době sejde řada mimořádných výdajů. Pokud například potřebujete spotřebič za 15 tisíc korun, při Nákupu na Třetinu zaplatíte pět tisíc hned a další dvě bezúročné platby po 30 a 60 dnech. Celková cena se nemění, ale větší část rezervy vám zůstane k dispozici na další výdaje,“ vysvětluje Tomáš Krásný, marketingový ředitel Skip Pay.

Odborník Skip Pay však upozorňuje na to, aby domácnosti při stěhování neutrácely více, než si mohou dovolit. Rozložit platbu má smysl především u nákupů, na které mají peníze, ale nechtějí kvůli nim jednorázově vyčerpat rezervu. Při stěhování je totiž důležité plánovat nejen to, co je potřeba zaplatit hned, ale také kolik peněz domácnosti zůstane na další výdaje.

BOX: Jak stěhování finančně zvládnout

Počítejte s překryvem obou bydlení. Pokud to finanční situace dovoluje, je bezpečnější sestavit rozpočet i pro variantu, kdy bude potřeba krátce zaplatit starý i nový nájem. Stejně tak není vhodné počítat s původní kaucí jako s penězi, které budou okamžitě k dispozici na novou.

Oddělte peníze na běžný provoz domácnosti. Rozpočet na stěhování by neměl zahrnovat peníze, které budou během stejného měsíce potřeba na potraviny, dopravu, pojištění, telefon, děti nebo další pravidelné výdaje.

Nový byt nezařizujte celý najednou. Výdaje lze rozdělit podle naléhavosti. Nezbytné vybavení je potřeba řešit hned, část nábytku lze převézt ze starého bydlení nebo koupit z druhé ruky a ostatní vybavení dokupovat paostupně.

U větších nákupů pracujte s načasováním. Pokud domácnost ví, že si například pračku nebo lednici může bezpečně dovolit, nemusí nutně celou částku zaplatit právě v měsíci stěhování. Rozložení ceny může pomoci zachovat větší část finanční rezervy pro ostatní výdaje.

Nenechte stěhování vyčerpat celou rezervu. I po nastěhování mohou přijít nečekané náklady, se kterými domácnost při převzetí bytu nepočítala. Část úspor by proto měla zůstat dostupná i po zaplacení plánovaných výdajů.

Zkuste vyjednat nižší kauci a nezapomeňte na úroky. S pronajímatelem se můžete domluvit na nižší kauci výměnou za zaplacení několika nájmů předem. Předplacené nájemné se vám pak započítá na další měsíce, takže například třetí nebo čtvrtý nájem už nebudete muset znovu hradit. U samotné kauce nezapomeňte, že při skončení nájmu máte ze zákona nárok na její vrácení včetně úroků, a to i v případě, že ji pronajímatel neuložil na spořicí účet.