Realitní poradna - Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, za jakých podmínek přejde na vnučku dekret na byt (činžovní dům se …
Otázka: Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, za jakých podmínek přejde na vnučku dekret na byt (činžovní dům se soukromým vlastníkem) v případě smrti babičky. Vnučka má v bytě nahlášen trvalý pobyt.
Děkuji za odpověď.
Odpověď: Pro neznalost všech rozhodujících okolností dotazu, lze odpovědět pouze se značnou dávkou obecnosti. V takto naznačeném případě jde o přechod práva nájmu bytu v důsledku právní události, jíž by bylo úmrtí babičky. Právní úprava tohoto institutu u nedružstevních bytů je dána především ustanovením § 706 občanského zákoníku. V případě přechodu práva nájmu jde o právo, které přechází ze zákona na osoby taxativně vyjmenované v ust. § 706 odst. 1) obč. zák., přičemž první okruh tvoří děti, vnuci, rodiče sourozenci, zeť a snacha, kteří s nájemcem žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt (věta první). Druhý okruh pak jsou osoby (tzv.spolužijící), které pečovaly o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byly odkázány výživou, jestliže s ním žily ve společné domácnosti alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt (věta druhá). Tazatelka by patřila do kategorie osob vymezených ve větě prvé citovaného ustanovení, a pro přechod práva nájmu bude muset splňovat současně obě podmínky: 1.žít s babičkou ve společné domácnosti v den její smrti; 2. nemít vlastní byt. Společnou domácnost obecně definuje ust. § 115 obč. zák., soudní praxe v případě těchto blízkých osob nepožaduje existenci spotřebního společenství, v každém případě je však třeba, aby jejich společné soužití v bytě (jehož se přechod nájmu týká) s nájemcem mělo charakter trvalosti, tj. aby byl jednoznačně dán jejich úmysl žít spolu trvale bez předem stanoveného časového omezení. K naplnění společného soužití nestačí občasná návštěva, přechodná či příležitostná výpomoc či dokonce pouhé přihlášení k trvalému pobytu, které plyne z jiné právní normy. V této souvislosti je třeba zcela jednoznačně konstatovat, z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k bytu či vlastníku nemovitosti (viz ust. § 10 odst. 2) zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel ….). V případě sporu má přihlášení k trvalému pobytu pouze podpůrný charakter a rozhodující je prokázání existence společné domácnosti. Pokud jde o další zákonnou podmínku – nemít vlastní byt – znamená to, že zmíněná osoba nedisponuje žádným právem k bytu (odlišnému od bytu nájemce, v němž se uskutečňuje společné soužití ve společné domácnosti), např. nájmem, společným nájmem, vlastnickým právem, právem věcného břemene či právem založeným nepojmenovanou smlouvou.
Odpověď: Pro neznalost všech rozhodujících okolností dotazu, lze odpovědět pouze se značnou dávkou obecnosti. V takto naznačeném případě jde o přechod práva nájmu bytu v důsledku právní události, jíž by bylo úmrtí babičky. Právní úprava tohoto institutu u nedružstevních bytů je dána především ustanovením § 706 občanského zákoníku. V případě přechodu práva nájmu jde o právo, které přechází ze zákona na osoby taxativně vyjmenované v ust. § 706 odst. 1) obč. zák., přičemž první okruh tvoří děti, vnuci, rodiče sourozenci, zeť a snacha, kteří s nájemcem žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt (věta první). Druhý okruh pak jsou osoby (tzv.spolužijící), které pečovaly o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byly odkázány výživou, jestliže s ním žily ve společné domácnosti alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt (věta druhá). Tazatelka by patřila do kategorie osob vymezených ve větě prvé citovaného ustanovení, a pro přechod práva nájmu bude muset splňovat současně obě podmínky: 1.žít s babičkou ve společné domácnosti v den její smrti; 2. nemít vlastní byt. Společnou domácnost obecně definuje ust. § 115 obč. zák., soudní praxe v případě těchto blízkých osob nepožaduje existenci spotřebního společenství, v každém případě je však třeba, aby jejich společné soužití v bytě (jehož se přechod nájmu týká) s nájemcem mělo charakter trvalosti, tj. aby byl jednoznačně dán jejich úmysl žít spolu trvale bez předem stanoveného časového omezení. K naplnění společného soužití nestačí občasná návštěva, přechodná či příležitostná výpomoc či dokonce pouhé přihlášení k trvalému pobytu, které plyne z jiné právní normy. V této souvislosti je třeba zcela jednoznačně konstatovat, z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k bytu či vlastníku nemovitosti (viz ust. § 10 odst. 2) zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel ….). V případě sporu má přihlášení k trvalému pobytu pouze podpůrný charakter a rozhodující je prokázání existence společné domácnosti. Pokud jde o další zákonnou podmínku – nemít vlastní byt – znamená to, že zmíněná osoba nedisponuje žádným právem k bytu (odlišnému od bytu nájemce, v němž se uskutečňuje společné soužití ve společné domácnosti), např. nájmem, společným nájmem, vlastnickým právem, právem věcného břemene či právem založeným nepojmenovanou smlouvou.
Uveřejneno: 14. červen 2005
Realitní poradna seznam otázek a odpovědí
Realitní poradna seznam otázek a odpovědí
