Realitní poradna - Dobrý den, existuje činžovní dům s deviti nájemními byty a má tři majitele, z nichž ani jeden nemá …
Otázka: Dobrý den, existuje činžovní dům s deviti nájemními byty a má tři majitele, z nichž ani jeden nemá nadpoloviční většinu.Jeden z majitelůvlastní dekret a bydlí v tomto domě. Má povinnost platit činži? Jaký zákon to nařizuje? Druhý z majitelů má v domě trvalé bydliště,nevlastní ale dekret na byt.Za jakých podmínek ho může získat, v případě, že se uvolní byt? Jaký zákon toto řeší? Může si jeden z majitelů přivlastnit byt bez dekretu, pronajmout ho vlastní smlouvou a peníze z nájmu si ponechávat?Jaký zákon toto řeší? Může si jeden z majitelů vybírat plat z konta domu jako zálohu na zisk, pokud dům zisk nevykazuje a ostatní majitelé s tím nesouhlasí?Jak se takový plat má danit? Děkuji za odpověď. V
Odpověď: Řešení problematiky, kterou jste nastínil je třeba hledat v § 136 – 142 občanského zákoníku, kde se řeší spoluvlastnictví věci a s tímto spojené práva a povinnosti spoluvlastníků. V souladu s těmi ustanoveními vykonává každý spoluvlastník svá práva a povinnosti v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnického podílů. Výkon práva přitom může mít různé formy a to jak podíl na finančním výsledku, jakož i reálné užívání (bytu). Takže pokud podíl spoluvlastníka, který by chtěl byt užívat je takového rozsahu, že by mu mohlo odpovídat právo užívání bytu, tak může takový byt užívat aniž by platil nájem, o to by se mu ponížil podíl na finančním výsledku z pronájmu ostatních bytů. Samozřejmě by se měl podílet na poplatcích spojených s užíváním bytu (elektřina společných prostor, vodné, stočné atd). Veškeré věci by měli spoluvlastníci projednat a společně o nich rozhodnout. Pokud jde o užívání bytu, tak vzhledem k tomu, že nejsou vypořádány spoluvlastnické podíly, měl by být podepsán dekret, či nájemní smlouva, s ostatními spoluvlastníky. Nájemní právo je upraveno ustanoveními § 663 a násl. občanského zákoníku. Pokud jde o poslední dotaz, tak bez souhlasu ostatních dvou nemá právo na žádné úkony a tedy ani vybírat jakékoli zálohy.
Odpověď: Řešení problematiky, kterou jste nastínil je třeba hledat v § 136 – 142 občanského zákoníku, kde se řeší spoluvlastnictví věci a s tímto spojené práva a povinnosti spoluvlastníků. V souladu s těmi ustanoveními vykonává každý spoluvlastník svá práva a povinnosti v rozsahu odpovídající jeho spoluvlastnického podílů. Výkon práva přitom může mít různé formy a to jak podíl na finančním výsledku, jakož i reálné užívání (bytu). Takže pokud podíl spoluvlastníka, který by chtěl byt užívat je takového rozsahu, že by mu mohlo odpovídat právo užívání bytu, tak může takový byt užívat aniž by platil nájem, o to by se mu ponížil podíl na finančním výsledku z pronájmu ostatních bytů. Samozřejmě by se měl podílet na poplatcích spojených s užíváním bytu (elektřina společných prostor, vodné, stočné atd). Veškeré věci by měli spoluvlastníci projednat a společně o nich rozhodnout. Pokud jde o užívání bytu, tak vzhledem k tomu, že nejsou vypořádány spoluvlastnické podíly, měl by být podepsán dekret, či nájemní smlouva, s ostatními spoluvlastníky. Nájemní právo je upraveno ustanoveními § 663 a násl. občanského zákoníku. Pokud jde o poslední dotaz, tak bez souhlasu ostatních dvou nemá právo na žádné úkony a tedy ani vybírat jakékoli zálohy.
Uveřejneno: 15. květen 2007
Realitní poradna seznam otázek a odpovědí
Realitní poradna seznam otázek a odpovědí
