Že na podlaze v koupelně nesejde?

Rubrika: Koupelna
Vladimír Urbánek (Kurzy.cz), 11.10.2006

Na koupelnu se obvykle nahlíželo jako na ryze funkční prostor, nebo spíš prostůrek. A snad i proto bývá dnes první na řadě, když se začne uvažovat o rekonstrukci. Odhaduje se, že za rok u nás projde rekonstrukcí na dvě stovky tisíc koupelen, hlavně v panelácích.  A začíná se, jak jinak, u podlahy. Jaký materiál by jí slušel, jaký se hodí ke stylu nové koupelny a bude vyhovovat při provozu i údržbě?

 

I když se nabízí celá řada možností, přece jen jsou omezené tím, že v koupelně musíme počítat s vlhkem a vodou na podlaze a také se nehodláme zatěžovat složitou údržbou. Těmto podmínkám samozřejmě vyhoví dlažba, ale nejen ona.

Klasika

Keramická dlažba je v koupelně nejčastější volbou. Výrobci se starají o neustálý přísun nových vzorů obkladů a dlažeb v moderních i nadčasových stylech, s ozdobnými doplňky, a fantazii při barevném i dekoračním ladění koupelny se tak meze nekladou.

Praktická a pěkná dlažba má ovšem své mouchy. Bosé nohy studí a za mokra klouže. Proto je dobré už před rekonstrukcí myslet na podlahové topení, které dokáže dlažbu během okamžiku zahřát na příjemnou teplotu. Povrchová teplota topné podlahy v obytných místnostech může být nejvýše 28 oC, ale v koupelnách a umývárnách není teplota omezena normou a může překročit i 30 oC. V prodeji je několik systémů elektrického podlahového topení vhodných pro rekonstrukce: topné rohože či soupravy kabelů s termostatem, někdy i s možností programování. Společnou mají nízkou stavební výšku, pro jejich instalaci včetně tmelu nebo lepidla stačí dva až čtyři milimetry a celkové zvýšení nové podlahy včetně dlažby je maximálně patnáct milimetrů. Do koupelen se doporučuje podlahové topení s výkonem 150 až 160 W/m2. Provoz takového doplňkového vytápění není drahý, protože se používá jen podle potřeby a člověk si je reguluje, jak uzná za vhodné.

Pokud nekoupíte zrovna speciální protiskluznou dlažbu, na mokré podlaze v koupelně pak můžete snadno uklouznout. Nejpravděpodobnější je taková nehoda v okamžiku, když vystupujete z vany nebo sprchového koutu. V koupelně by proto neměla chybět kvalitní předložka, která je bezpečná, příjemná na došlap a navíc působí jako dekorativní prvek. Výborné předložky z akrylu nebo bavlny vyrábí například česká firma Grund, v jejíž nové kolekci je přes čtyřicet modelů s elegantními, geometrickými, tradičními i mladými sportovními vzory a nabízí také možnost výroby předložky podle návrhu zákazníka.

Podlaha beze spár

Ve vlhkém prostředí je ideální taková podlaha, do níž se vlhkost nemá šanci dostat. Jednolitý povrch se navíc dobře čistí, nejsou v něm žádné spáry, ve kterých by se zachycovala špína. Jistě, jde o staré známé lino, jež ovšem vůbec není lino, ale vinylová podlahová krytina, neboli PVC. V koupelně mu to sluší, protože je měkké, pružné a tiché (pohlcuje zvukové vibrace). Současný sortiment zahrnuje stovky vzorů, nejen jednobarevné nebo čipsové, ale také třpytivé, vzory dřeva, kovu, kamene, keramické dlažby, doplňují je i různé ozdobné pásy nebo intarzie. PVC se lepí na rovný, suchý a čistý podklad, případné spoje se lepí zastudena, k zakončení na stěně se používá lišta a výsledkem je hygienická a pěkná podlaha.

Vinylové podlahové krytiny si vypůjčily své hovorové pojmenování od úplně jiného materiálu, přírodního linolea. Na první pohled se moc neliší, ale linoleum se do koupelny nehodí. Vyrábí se ze směsi lněného oleje, dřevité nebo korkové moučky, přírodní pryskyřice a vápence, která se nanáší na jutový podklad. Tento materiál se hodně používal před válkou, setkáte se s ním třeba v pražské kavárně Slavia nebo v Obecním domě. S nástupem syntetického PVC se na něj pozapomnělo, ale v současné době se s vlnou zájmu o přírodní materiály zase začíná vracet. Vzhledem k obsahu dřeva nebo korku reaguje na vlhkost změnou rozměrů, proto mu koupelna nesvědčí.

Pro úplnost dodejme ještě další možnost, jak vytvořit v koupelně povrch beze spár. Je to tzv. litá podlaha. Princip je jednoduchý – na podklad se nalije speciální hmota a nechá zatvrdnout. Původ má v nivelačních stěrkách, ovšem jako finální povrch vypadá podstatně lépe. Může se barvit, vzorovat barevnými vločkami nebo písky, lze v ní vytvářet různé dekory. Samotná hmota je pórovitá, proto se musí povrchově upravit například polymervosky, které ji chrání před vodou a špínou, a tuto ochranu je třeba pravidelně obnovovat. Trvanlivější je nátěr epoxidem. Velmi odolná hmota se získává smícháním epoxidové pryskyřice s rozemletým kamenem.

Přírodní materiály

V posledních letech nebývale roste zájem o dřevěné podlahy a bylo jen otázkou času, kdy začnou pronikat také do koupelen. Hodí se tam vůbec? Na obrázku to vypadá moc hezky, ale, jak známo, dřevo je živý materiál, nemá rádo vlhkost a vyžaduje náročnější údržbu než syntetické materiály. (Paradoxně se postřik a máčení dřeva používá jako ochrana kulatiny, kmeny se dokonce „skladují“ a plaví po řekách, protože dřevo o vysoké vlhkosti nenapadají dřevokazné houby. V koupelně ale rybník budovat nebudete a jinak se potřebná stabilní vlhkost dosáhnout nedá. Navíc neošetřené dřevo při styku s vodou šedne.) Pokud jste ochotni pro dřevěnou podlahu v koupelně přivřít oči nad spárami a nevadí vám, že se o ni budete muset více starat, pak vybírejte takové dřeviny, které bobtnají jen minimálně. Většinou jsou to dřeviny tropické, na náš buk nebo smrk raději zapomeňte. Ani u exotických dřevin však nelze vyloučit i několik milimetrů široké spáry při změnách relativní vlhkosti a teploty vzduchu. Důležitou podmínkou pro dřevěnou podlahu v koupelně je co nejlepší povrchová úprava, tedy nalakování. Uzavře póry dřeva a chrání je před vlhkostí, ovšem vysoká vrstva laku zase může klouzat. Ke slovu přijdou i prostředky na ochranu a údržbu a samozřejmě pečlivé vytírání, aby na podlaze nezůstávala voda. Spárami kolem vany, potrubí nebo stěn by mohla zatéct pod podlahu a vytvořit tam životadárné prostředí pro plísně, nehledě na možnost vyboulení podlahy.

Stále tak trochu nedoceněným přírodním materiálem je korek, do koupelny vhodnější než dřevo. Je tichý, měkký, teplý a pružný a vyrábí se nejen s přírodní barevností, ale i barevný. Vyžaduje také precizní přelakování jako ochranu před vlhkostí a špínou. Po položení se lakují i korkové dlaždice s PVC fólií. Dvě vrstvy laku na nich vytvoří monolitní povrch s uzavřenými spárami, který nepropustí vodu, byť by na něm stála. Kvalitní podlahový korek je hutný, má mít specifickou hmotnost vyšší než 420 kg/m3. Když potěžkáte dlaždici podlahovou a obkladovou, cítíte, kolik mají korku ve hmotě, jak se liší. Obkladový nebo podezřele levný korek si rozhodně na podlahu nekupujte.

luk   

Názory na článek  Že na podlaze v koupelně nesejde?
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie

Články Koupelna