Zaplatila bytová družstva miliardu zbytečně?

Máte rádi hru s velkým bankem? Tak si pojďte zahrát hru s názvem „Energetická náročnost budov“, ve které leží na stole miliarda korun a vítězem nemusí být ten nejchytřejší…

O co jde? Ve směrnici Evropského parlamentu a rady 2002/91/ES ze dne 16. 12. 2002 o energetické náročnosti budov byla „energetická náročnost budovy“  definována jako množství energie skutečně spotřebované nebo předpokládané pro splnění různých potřeb spojených se standardizovaným užíváním budovy. Energetická náročnost budovy se vyčísluje „certifikátem energetické náročnosti budovy“ podle metody vycházející z obecného rámce stanoveného ve směrnici. Dále jsou ve směrnici stanoveny povinnosti pro členské státy, jak požadavky na energetickou náročnost u nových i stávajících budov zajistit. Pro Českou republiku platilo s ohledem na nedostatek autorizovaných odborníků zavést povinnosti vyplývající ze směrnice od 15. ledna 2007.

Protože se jedná o společnou hru, zdálo by se logické, že pravidla české strany budou s těmi  evropskými korespondovat. Bohužel tomu tak není. Parlament České republiky 25. října 2000 schválil zákon č.406/2000 Sb. o hospodaření s energií, s chvályhodným předstihem před evropským parlamentem. V tomto zákoně a následně v prováděcích vyhláškách z roku 2001 byly obdobně jako následně v evropské směrnici definovány energetická náročnost budov a energetický průkaz, ale navíc ještě přibyl energetický audit. Zatímco Evropský parlament požaduje jeden dokument nazvaný „certifikát energetické náročnosti“, naše zákony definují obdobné dokumenty hned tři! Jejich smyslem je stejně jako u evropského certifikátu prokázat splnění hospodárné spotřeby energie.

Bytová družstva si na základě zákonné povinnosti nechala, obdobně jako  větší vlastníci bytových domů, zpracovat energetické audity. Za ně všichni zaplatili řádově 500 – 2.000,- Kč/byt (podle velikosti či opakovatelnosti objektů). To je v součtu ta jedna miliarda, co leží na našem hracím stole. Většina těchto auditů, více či méně kvalitních, leží v šuplících a čeká na kontrolu ze Státní energetické inspekce. Ale pozor, tím hra nekončí! Podle nové povinnosti od našich zákonodárců si musí od 1. ledna 2009 vlastnicí budov, tedy opět i družstva, (za daných  podmínek) nechat zpracovat  na své budovy průkazy energetické náročnosti. Nabízela  by se logicky myšlenka, že se vytáhnou ze šuplíků zpracované energetické audity, opráší se, mírně upraví, opatří novým nadpisem a je vystaráno. Ale chyba. Energetičtí auditoři a „průkazáři“ tvrdí, a ministerstvo průmyslu a obchodu je v tom podporuje, že se musí zpracovat zcela nové dokumenty. A v banku na hracím stolku je další miliarda.

Jak naše hra skončí? Odpověď je jednoduchá. Družstevníci ( a nejen oni) do hry zbytečně vloží další miliardu navíc. Neuhradí ji ani Evropská unie, ani ministerstvo průmyslu a obchodu, ale družstva a ostatní vlastníci budov.

Hrát takovou hru na divokém Západě, kde při hře visely kolty hráčů proklatě nízko, skončili by ministerští úředníci prostříleni jako řešeto.

(Vít Vaníček, předseda Svazu českomoravských bytových družstev)