Velké formáty, živější barvy

Velké formáty, živější barvy

Ohleduplnost k životnímu prostředí je v současné době významný trend stavebnictví a dřevo jako přírodní produkt tomuto trendu zcela vyhovuje. Navíc stále širším vrstvám zákazníků záleží na trvanlivosti a vysoké hodnotě podlah. Proto hrají parkety větší úlohu v interiérové architektuře. Podlaha z pravého dřeva zhodnocuje budovu, ať jde o obytné nebo komerční objekty. Ačkoliv jsou parkety dlouhodobou investicí, i u nich, stejně jako u nábytku, se projevují určité trendy. Současná doba má ráda kontrasty: velké, ale i drobné formáty, téměř černé a téměř bílé odstíny, pestřejší vzhled. Dřevinou číslo jedna je nesporně dub v nespočtu podob.

Obliba prkenných podlah
Výrobci konstatují meziroční nárůst těchto typů podlah o 35 procent. Vzhled velkoformátových dílců má odezvu a trend jde ještě dál. Masivní dřevěné podlahy jsou velmi ceněné a nejvyšší třídu tradičních dřevěných podlah představují prvky zhotovené ze staletého dubového dřeva. Na druhé straně přicházejí rozmanité varianty vícevrstvých parket velkých formátů.
Na tmavém podkladě velmi dobře vypadá moderní bílý nebo výrazně barevný nábytek, s nímž ladí parkety z tmavých dřevin. Barevnost se pohybuje od teplé hnědé až po výrazně tmavé odstíny. Zákazník se přitom nemusí obracet k tropickým dřevinám, v nabídce je řada tepelně upravených evropských dřevin, které tak získají tmavou barvu. Příkladem „tmavého“ trendu je kouřený dub.

Živější vzory
Zřetelný je odklon od barevně uměřených ploch podlah k živějším vzorům a barevnosti, také v pokládce je moderní divoká vazba, při níž se parkety kladou vedle sebe a zbytek parkety z jedné řady tvoří začátek řady další. Zákazníci větší měrou požadují originalitu a tomu se rychle přizpůsobuje šíře nabídky barev a povrchových úprav. K výjimečně zařízenému interiéru originální dřevěná podlaha prostě patří. Ale i v nižších cenových kategoriích se nabídka stále rozšiřuje, výrobci vycházejí zákazníkům vstříc pohodlnými systémy pokládky a jednoduchými povrchovými úpravami.
V komerčních objektech jsou požadovány robustní a současně reprezentativní podlahy. Často se používají tzv. průmyslové mozaiky, kantovka. Zaznamenaly meziroční nárůst o padesát procent a nacházejí se v hotelích, restauracích a dalších objektech Nejen v Evropě, ale i v Asii, v arabských zemích. Zdá se, že vkus mezinárodního publika v globalizovaném světě se už neliší tolik jako dříve.

Rozmanitost dřevin
Na světě existuje více než tisíc druhů dřevin a každá z nich se odlišuje barevností a jedinečnou kresbou. Kolem dvacítky evropských dřevin, od javoru po švestku, nachází uplatnění při výrobě originálních parketových podlah. Výrazně roste zejména podíl dubu. Všem těmto dřevinám je společné, že ladí jak s moderním nábytkem, tak s klasickým interiérem.
Kromě obecných vzhledových a technických vlastností přírodního dřeva hraje při výběru podlahy velkou roli barevnost. Tak vznikají výjimečné prostory, které působí přirozeně, nebo velmi elegantně. Vždy však platí, že méně je více. Aktuální nábytkové trendy rozhodování pro parketovou podlahu velmi usnadňují. Kde dříve bylo pět nebo šest kusů nábytku, jsou nyní dva nebo tři, prostor se odlehčuje. Proměnlivá hra barev dřevěné podlahy působí potom v místnosti výrazným dojmem, dodává mu charakter.
Světlé podlahy v severském stylu
Světlé dřeviny, jako javor, bříza, jasan, olše, borovice, vyhovují milovníkům severského interiérového stylu. Javor je stabilní a jedno z nejsvětlejších dřev, jaká se na parkety používají.

Bříza je velmi pevná a snáší vysoké zatížení, dřevo je jemné a rovnoměrně strukturované. Jasan je velmi tvrdý a svou barevností se zvlášť hodí do interiéru severského stylu. Decentně žilkované dřevo olše má spíše střední tvrdost a vyznačuje se jemnou barevností s ojedinělými tmavšími tóny. Borovice je mnohostranně využitelné dřevo s výraznými letokruhy. Tato světlá dřevina je díky bohatému žilkování velmi výrazná, ale také odolná a trvanlivá.

Exkluzivní červené tóny
Výjimečně a hodnotně působí podlahy z načervenalých dřevin. Známé jsou zejména buk nebo třešeň. Buk se používá především v Evropě. Barevná paleta tohoto tvrdého, lehce načervenalého dřeva sahá od smetanové po středně hnědou. Vytváří klidnou, elegantní atmosféru, podlaha má rovnoměrný vzhled. Méně pevná, ale zato velmi homogenní je třešeň, dřevo s výjimečnou barevností. Smetanově zbarvené bělové dřevo se střídá s načervenalým jádrem a třešňové parkety působí exkluzivním, hodnotným dojmem.
Hnědá od klasické po moderní
Klasik mezi podlahami a aktuálně zase na vrcholu je dub, rozšířené a oblíbené dřevo, které se výborně uplatňuje na podlaze pro svou robustnost a harmonickou strukturu. Totéž platí pro kouřený dub. Velmi efektní je kombinace několika světlých nebo výrazně barevných kousků nábytku na dubové podlaze z velkoformátových prvků

Povrchové úpravy
Ve středověku se surové dřevěné podlahy sypaly pískem nebo slámou a podle toho se odbývala i údržba. Když se sláma zašpinila, jednoduše se vyměnila. Později se dřevěné podlahy potíraly kůží ze špeku. Až posledních padesát let se parkety ošetřují tak, jak to známe dnes. I dnes se pokládají povrchově neošetřené parkety a až poté se nanáší olej, vosk nebo lak. Většinou se používá lak, ale i ostatní úpravy mají své výhody.
V některých zemích dávají přednost vysoce lesklým povrchům s uzavřenými póry, ale v Evropě je obecně oblíbený hedvábně matný povrch a přirozený vzhled dřeva. Mnohé přípravky povrchové úpravy lehce ztmavují původní barvu dřeva, jiné zvýrazňují žilkování. Na typu dřeva záleží, jak úprava účinkuje. Vlastnosti dřevin mohou být velmi rozmanité, proto je dobré nejdříve povrchovou úpravu vyzkoušet na malé skryté ploše.
Matový vzhled olejované podlahy je současným trendem. Olej zabraňuje vsakování jiných tekutin do dřeva, ale netvoří na povrchu film. Otevřené póry dřeva mohou přijímat a vydávat vzdušnou vlhkost, což je příznivé pro klima v místnosti. Podlaha by se měla pravidelně přeleštit a dvakrát nebo třikrát za rok doolejovat.
Vosk odpuzuje vodu, je většinou bez zápachu a původní barvu dřeva mění jen málo. Stejně jako olej umožňuje dřevu dýchat. Podlaha by se měla asi jednou za rok dovoskovat, ale nesmí se vytvářet příliš silná vosková vrstva, aby podlaha neklouzala a nelepila. Vosk se zpracovává hůře než olej, ale po přeleštění je podlaha rychleji pochůzná.
Lakovaná podlaha je odolná vůči vlhkosti a poškrábání, protože lak vytvoří uzavřený film. Dřevo však ztrácí přirozenou schopnost přijímat a vydávat vlhkost. Lak musí po aplikaci několik dní tvrdnout a až poté se podlaha může používat. V průměru se lakování opakuje po patnácti letech.

www.az-podlahy.cz