Vyhláška upravuje podmínky umístění staveb na pozemku z pohledu urbanistického, architektonického, hygienického, požární i civilní ochrany, bezpečnosti apod. Odstupy musí být takové, aby umožňovaly zejména údržbu staveb. Vyhláška se zabývá jak stanovením vzdáleností od hranice pozemku, tak mezi jednotlivými stavbami navzájem.

 

Vyhláška konstatuje poměrně jasnou věc, že stavba, a ani její části, nesmí přesahovat na sousední pozemek. Umístěním nebo stavební změnou stavby nesmí být rovněž znemožněna zástavba sousedního pozemku. Pro jistotu zákonodárce přináší i konkrétní míry. Pokud je mezi rodinnými domy volný prostor (ten není například v případě řadové výstavby), musí být vzdálenost mezi jednotlivými domy alespoň 7 metrů. Je pamatováno i na určení vzdálenosti od okraje pozemku, která nesmí být menší než 2 metry. Tyto dva metry nám však na stavebním úřadě v žádném případě neprojdou v případě, že vedle nás leží zatím prázdná stavení parcela. O tuto sedmimetrovou proluku mezi domy by se totiž měli spravedlivě podělit oba dva stavebníci. Pokud bychom zabrali výhodnější vzdálenost dvou metrů, náš soused by musel svoji stavbu umístit již pět metrů od hranice pozemku.

 

Vyhláška stanovuje, že ve zvlášť stísněných podmínkách může být vzdálenost mezi dvěma rodinnými domy snížena až na 4 metry. Toto platí za předpokladu, že v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností. O tom, co jsou a co nejsou zvlášť stísněné podmínky, rozhodují úředníci stavebních úřadů.

 

Vyhláška pamatuje i na možnost, kdy je z důvodu zachování hodnoty zástavby možné umístit stavbu (rodinný dům, garáž) na samou hranici pozemku. Tyto stavby však nesmějí mít žádné stavební otvory, ať již se jedná o okna nebo větrací otvory. Dále musí být zamezeno spadu dešťové vody nebo sněhu na sousední pozemek.

 

zdroj: Svet bydleni