Restituenti budou mít dalších pět let na získání svého majetku

Mediafax

PRAHA (MEDIAFAX) - O prodloužení promlčecí lhůty k vypořádání majetkových podílů oprávněných osob podle zákona o transformaci zemědělských družstev o pět let usiluje návrh novely zákona, který podal senátor Jiří Liška. Senátor to ve čtvrtek potvrdil v rozhovoru pro agenturu Mediafax.

Základním důvodem je podle Lišky skutečnost, že současná desetiletá promlčecí lhůta končí na konci letošního roku. „S ohledem na blížící se uplynutí promlčecí doby k dokončení vypořádání těchto majetkových podílů oprávněných osob je nezbytné prodloužit dosud platnou promlčecí lhůtu nejméně o dalších pět let tak, aby byla povinným i oprávněným osobám poskytnuta příležitost nevyrovnané závazky vyřešit bez soudního řízení,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele takzvaného transformačního zákona. Podle Lišky by v případě neprodloužení promlčecí doby hrozily žaloby lidí, kterým dosud zemědělská družstva nevydala majetek u našich i mezinárodních soudů.

Návrhem se podle jeho slov současné době zabývají odborné výbory Senátu. „Současný parlament ale zřejmě již tento návrh projednat nestihne,“konstatuje předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež. To v praxi znamená, že by se novelou transformačního zákona zabývali až poslanci zvolení v podzimních parlamentních volbách. „Výsledek těchto voleb tak mimo jiné rozhodne o tom, zdali bude návrh senátora Lišky přijat a jestli budou mít držitelé majetkových podílů naději, že se svého majetku domohou,“ konstatoval Papež. Podle Lišky by ale mohl návrh projednat i současný parlament, pokud by použil princip zrychleného projednání. K tomu ale podle Papeže není dostatek politické vůle. Přijetí návrhu podporují především zemědělci sdružení v Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ). Mnohým z nich totiž bývalá zemědělská družstva majetek dluží také. „Samozřejmě návrh podporujeme. Je ale smutné, že je nutné promlčecí lhůtu pro vydání majetku prodlužovat, protože tento problém již měl být dávno vyřešený,“ zdůrazňuje tajemník ASZ Jaroslav Šebek.

Podle původního znění zákona „o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech“ měla někdejší jednotná zemědělská družstva vydat oprávněným osobám majetkové podíly. Těm, kteří se rozhodli zemědělsky hospodařit, měl být majetek vydán do 90 dnů. Do sedmi let pak měla družstva vydat majetek těm, kteří zemědělsky hospodařit nechtěli a zároveň nesvěřili své transformační podíly příslušným družstvům. Podle odůvodnění Liškovy novely nebyla dosud část tohoto majetku vypořádána.

Odhady o výši nevypořádaného majetku se velmi různí a kolísají od necelých deseti miliard korun do 80 miliard. Dosud poslední odhad Ministerstva zemědělství ČR (MZe) z konce roku 2006 přitom konstatoval, že původně měla družstva vydat majetek 1,1 milionu lidem v hodnotě zhruba 120 miliard korun. Zhruba třetina lidí podle ministerstva o vydání majetku skutečně požádala a tito lidé získali zhruba 80 procent svých nároků. Hodnota dosud nevydaného majetkového podílu činí podle MZe u těchto lidí asi sedm miliard korun. Dalších asi 40 procent lidí vneslo svůj majetkový podíl do nových družstev, přičemž jeho hodnota činí podle odhadu ministerských úředníků 45 miliard korun. Zbylých 30 procent lidí čekalo na vydání majetku podle zákona sedm let, přičemž necelá polovina z nich uzavřela s družstvy dohody o vyrovnání. Hodnota nevydaných majetkových podílů přesahuje u těchto lidí 20 miliard korun.

Návrh senátora Lišky se týká prodloužení možnosti k získání majetku zejména pro tuto skupinu osob, takzvané „čekatele“.

Petr Havel, ekonomika@mediafax.cz



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Hlavní zprávy z Bydlet.cz