Bytová výstavba vloni poklesla na úroveň roku 2003

Zahájené byty

V roce 2009 byla zahájena výstavba 37 319 bytů, čímž poklesla na úroveň roku 2003. Nejvíce bytů bylo zahájeno v rodinných domech, a to 18 750, což je více jak polovina všech nově zahájených bytů. Dále následují byty v domech bytových, kde bylo zahájeno 11 045 bytů a nové byty v nebytových budovách, které zahrnují i polyfunkční budovy, s 2 458 byty. Naopak nejméně bylo zahájeno bytů formou úprav stávajících nebytových prostor (757 bytů) a také v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech, kde byla zahájena výstavba 582 nových bytů.
Ve srovnání s rokem 2008 došlo k poklesu nové výstavby o 14,3 % (-6 212 bytů). Pokles byl zaznamenán ve většině kategorií. Nejvíce poklesl počet zahájených bytů v bytových domech, a to o 19,5 % (-2 679 bytů), dále pak v rodinných domech o 18,2 % (-4 168 bytů) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům o 8,6 % (-189 bytů). Naopak v nástavbách, přístavbách a vestavbách k domům bytovým počet zahájených bytů vzrostl o 2,8 % (+47 bytů). Největší nárůst byl zaznamenán u nových bytů v nebytových budovách o 31,3 % (+586 bytů) a u bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostor o 45,9 % (+238 bytů).

Z regionálního hlediska bylo nejvíce nových bytů zahájeno ve Středočeském kraji (7 516), následuje Praha (5 719) a Jihomoravský kraj (4 427). Naopak nejméně bytů bylo zahájeno v Karlovarském kraji (845), ve Zlínském kraji (1 300) a kraji Vysočina (1 380). Ve všech krajích s výjimkou Prahy bylo zahájeno nejvíce bytů v rodinných domech. Výrazně nejvíce ve Středočeském kraji, kde byty v rodinných domech představují 63,9 % nové bytové výstavby kraje. V porovnání s ostatními kraji byla více jak čtvrtina nově zahájených bytů v rodinných domech právě ve Středočeském kraji. Nejméně se rodinné domy zahajovaly v Praze, kde naopak převládají byty v domech bytových – 7 z 10 nově zahájených bytů bylo v bytových domech.

Dokončené byty

V roce 2009 bylo dokončeno 38 473 nových bytů. Nejvíce bytů bylo dokončeno v rodinných domech (19 124 bytů) a v bytových domech (13 766 bytů), hranici 1 500 dokončených bytů překročily ještě nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům (1 697 bytů) a k domům rodinným (1 528 bytů). Nejméně nových bytů bylo dokončeno v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech (275 bytů).
Oproti roku 2008 se zvýšil počet dokončených bytů o 0,2 % (+93 bytů). K nárůstu došlo u bytů v bytových domech, kde jich bylo dokončeno o 10,2 % více (+1 269 bytů) a u nových bytů v nebytových budovách o 10,5 % (+76 bytů). Ve všech ostatních kategoriích byl zaznamenán pokles: u nových bytů dokončených v rodinných domech o 2,5 % (-487 bytů) a u nástaveb přístaveb a vestaveb k rodinným domům o 10,6 % (-182 bytů), k domům bytovým o 5,1 % (-91 bytů).

Při regionálním porovnání se nejvíce bytů dokončilo ve Středočeském kraji (7 421), dále pak v Praze (7 397) a Jihomoravském kraji (4 928). Nejméně bytů bylo dokončeno v Karlovarském kraji (512), Ústeckém kraji (1 087) a kraji Vysočina (1 416). Stejně jako u zahájené výstavby i u dokončených bytů převažovaly ve všech krajích s výjimkou Prahy byty dokončené v rodinných domech. V 10 ze 13 krajů přesáhl počet dokončených bytů v nových rodinných domech hranici 50 %, nejvýrazněji v Karlovarském kraji, kde tyto byty činily 84,1 % všech nově dokončených bytů. Naopak v Praze již tradičně převládala výstavba bytových domů, kde bylo dokončeno více jak 80 % všech nových bytů v hlavním městě.

Z dlouhodobějšího hlediska, pokud sledujeme vývoj v letech 1997–2009, se nejvíce bytů postavilo ve velkých městech - Praze, Brně a Plzni. Do popředí se dostaly i některé obce z okolí Prahy, např. Jesenice nebo Hostivice, které demonstrují proces tzv. suburbanizace, kdy je výstavba směřována do okolí velkých měst. Pokud se ve stejném období zaměříme na intenzitu bytové výstavby, do popředí se dostávají menší obce v okolí hlavního města. Například v Květnici (okres Praha-východ) bylo za sledované období dokončeno 86,4 bytů na tisíc obyvatel středního stavu průměrně ročně, kdežto v Praze 4,2 byty.

Typy bytů (podle velikosti obytné plochy a počtu pokojů)

Z prostorových ukazatelů, které zjišťujeme, jsou pro porovnání velikosti bytů nejvýznamnější obytná a užitková plocha bytu. V roce 2009 byla průměrná obytná plocha jednoho dokončeného bytu 74,2 m², v porovnání s rokem 2008 poklesla o 2,4 %, průměrná užitková plocha byla 104,6 m² a v meziročním srovnání poklesla o 2,2 %. Značné rozdíly jsou i u jednotlivých typů staveb. Zatímco nové byty v rodinných domech měly průměrnou obytnou plochu 94,4 m² a průměrnou užitkovou plochu 136,4 m², nové byty v bytových domech byly téměř o polovinu menší a průměrná obytná plocha jednoho bytu byla 52,1 m², užitková plocha 69,1 m². Nejmenší byty se již tradičně stavějí v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech, kde obytná plocha jednoho bytu v roce 2009 nepřekročila hranici 30 m² a užitková plocha 40 m².

Dalším ze sledovaných ukazatelů je typ bytu. Celkově nejvíce se v roce 2009 dokončilo čtyřpokojových bytů, a to každý čtvrtý byt. Naopak nejmenší byty, garsoniéry a jednopokojové, nepředstavují ani 15 % z celkového počtu dokončených bytů. Typ bytu se však liší v závislosti na charakteru stavby. U rodinných domů převládají byty se 4, 5 a více pokoji. Ty představují více jak 80 % všech nových bytů dokončených v rodinných domech. U bytových domů je poměr opačný a převládají spíše menší byty. Nejvíce dvoupokojové (39,7 %) a třípokojové (29,6 %). Obdobné to je i u nástaveb, přístaveb a vestaveb, kde pokojovost souvisí s druhem domu. Výrazně odlišné jsou nové byty v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech, kde více jak 60 % tvoří garsoniéry a více jak dvoupokojové byty se téměř nevyskytují. U nových bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostor, stejně jako u bytů v nebytových budovách, převažují jednopokojové a dvoupokojové byty těsně následované třípokojovými.
Na jednu nově dokončenou budovu připadly v průměru dva nové byty. U rodinných domů to byl jeden byt, u domů bytových 25 bytů. Nové rodinné domy měly v průměru 2 podlaží, domy bytové 5 podlaží.

Technická vybavenost nově dokončených bytů se stále zlepšuje. Vybavenost elektřinou a dodávkou vody se považuje za 100 % a nesleduje se. Ze všech bytů dokončených v roce 2009 bylo na plynovodní síť připojeno 62,6 %, necelé jedno procento bylo připojeno na lokální zásobník plynu pro dokončenou stavbu nebo pro obec a 36,8 % dokončených bytů bylo bez přívodu plynu. U rodinných domů nemělo připojení na plyn 36,8 % bytů, u bytů v bytových domech nebylo připojeno 41,4 % bytů. Na kanalizační síť bylo napojeno téměř 80 % všech nových bytů, ve 13,9 % byl odpad napojen na žumpu a vlastní čističku odpadních vod mělo 6,5 % bytů, převážně v rodinných domech. Centrální domovní vytápění mělo 70,2 % všech nových bytů, na centrální dálkové vytápění bylo připojeno 16,1 % bytů, lokální topení mělo 11,2 % bytů a jiným způsobem bude vytápěno 2,5 % bytů. Centrální vytápění domovní bylo zvoleno převážně u rodinných domů, lokální topení, kde je kotel nebo jiné topidlo v bytě, bylo převážně u bytů v bytových domech.

Dalším ze zjišťovaných ukazatelů je druh nosné konstrukce. Nejčastěji byla využita zděná nosná konstrukce, a to v 80,2 %. Tento typ konstrukce byl zastoupen nejčastěji u všech forem výstavby, u rodinných domů v 89,8 % a u bytových domů v 64,1 %. Podíl počtu montovaných konstrukcí opět poklesl, a to na 2,6 % oproti 22,5 % v roce 1997. Tato technologie se nejvíce používala při přístavbách, nástavbách a vestavbách k bytovým domům, kde byla použita v 7,7 %. I podíl počtu nových bytů s dřevěnou konstrukcí byl v roce 2009 nízký. Byla použita u 3,3 % nových bytů, převážně v rodinných domech. Jiné materiály nebo kombinace materiálů, byly použity na nosnou konstrukci při stavbě 13,9 % dokončených bytů, nejčastěji u bytů v bytových domech, kde tuto konstrukci má 32,4 % bytů.

U nových rodinných a bytových domů se zjišťuje také velikost stavebního pozemku. Ta trvale roste a v roce 2009 byla průměrná plocha stavebního pozemku rodinného domu 1 151 m², u domu bytového to bylo 2 248 m². V porovnání s rokem 2008 vzrostla také průměrná zastavěná plocha jedné budovy a průměrná kubatura domu, a to jak u rodinných, tak u bytových domů. Průměrná zastavěná plocha jednoho rodinného domu v roce 2009 byla 134 m² a průměrná kubatura 749 m³. U bytových domů byla průměrná zastavěná plocha jednoho nového domu 628 m² a průměrná kubatura 9 432 m³.

Průměrná doba výstavby jedné budovy oproti roku 2008 mírně stoupla. Jeden rodinný dům se v roce 2009 stavěl v průměru 40 měsíců, bezmála o jeden rok byla kratší doba výstavby u bytových domů - jeden dům postavili průměrně za 29 měsíců. Nejdéle trvala výstavba nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům: v průměru více jak 5 let.

Pořizovací hodnota bytů

Dalším z ukazatelů, který charakterizuje dokončenou výstavbu, je pořizovací hodnota. Celková pořizovací hodnota všech nově dokončených bytů v ČR dosáhla v roce 2009 hodnoty 96,5 mld. Kč. Tato suma byla ve srovnání s rokem 2008 o 4,2 % vyšší. Nadále pokračovala tendence zvyšování nákladů na výstavbu nových obytných objektů. Průměrné pořizovací náklady připadající na jeden byt se zvýšily ve všech kategoriích bydlení s výjimkou nových bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech. V roce 2009 byly průměrné pořizovací náklady jednoho bytu 2 507,1 tis. Kč. V novém rodinném domě byla průměrná hodnota bytu 3 122,2 tis. Kč a meziročně vzrostla o 1,1 %, u bytů v bytových domech byla 2 038,0 tis. Kč s meziročním nárůstem o 7,3 %. Tyto údaje však zastírají rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých domů a bytů, proto je při posuzování vývoje cen vhodnější přepočítání na plošné nebo objemové ukazatele. Průměrná pořizovací hodnota 1 m³ kubatury nových rodinných domů byla v roce 2009 oproti roku 2008 o 2,9 % vyšší a činila 4 345 Kč. U bytových domů byla průměrná pořizovací hodnota 1 m³ obestavěného prostoru 5 350 Kč a meziročně vzrostla o 11,0 %. Nárůst nastal i u průměrných hodnot 1 m² obytné a užitkové plochy, a to opět ve všech kategoriích s výjimkou nových bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech a také u průměrné hodnoty užitkové plochy u přístaveb, nástaveb a vestaveb k bytovým domům, kde byl pokles o 0,5 %. Průměrná hodnota 1 m² obytné plochy nového bytu byla 33 799 Kč a meziročně vzrostla o 6,5 %. U rodinných domů byl nárůst o 3,2 % v nových domech a o 1,5 % v přístavbách, nástavbách a vestavbách. U bytů v nových bytových domech byl nárůst ještě větší, konkrétně o 11,8 %, u přístaveb, nástaveb a vestaveb k nim o 2,3 %. Nárůst byl zaznamenán i u průměrné hodnoty 1 m² užitkové plochy, která byla 23 971 Kč v roce 2009 oproti 22 534 Kč v roce 2008 (+6,4 %). U bytů v nových rodinných domech vzrostla hodnota 1 m² užitkové plochy o 2,9 %, u bytů v bytových domech o 11,3 % a u bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům o 4,2 %.

Pokud budeme porovnávat průměrnou pořizovací hodnotu 1 m² užitkové plochy nově dokončených bytů z územního hlediska, zjistíme, že tato hodnota je u bytů dokončených v Praze výrazně vyšší než v jiných regionech, a to jak v rodinných, tak i bytových domech a obou formách nástaveb, přístaveb a vestaveb. Zajímavé je, že u rodinných domů tato hodnota zaznamenala pokles oproti roku 2008, a to o 14,0 %. Praha je tak jediným krajem, kde průměrná pořizovací hodnota 1 m³ užitkové plochy bytů v rodinných domech poklesla. Nejnižší hodnota 1 m² užitkové plochy u rodinných domů byla v kraji Vysočina. U bytů v bytových domech je to jinak. Jak už bylo zmíněno, 33 522 Kč za 1 m² užitkové plochy byla nejvyšší hodnota, která byla v Praze. Nejnižší hodnota byla zjištěna v Ústeckém kraji (19 037 Kč). U bytů v bytových domech došlo v některých krajích oproti roku 2008 k poklesu, a to konkrétně v kraji Středočeském, Karlovarském a Pardubickém. Nejvyšší nárůst byl v Královéhradeckém kraji, kde však byla hodnota v roce 2008 extrémně nízká. U přístaveb, nástaveb a vestaveb k rodinným domům byla hodnota 1 m² užitkové plochy nejnižší v Moravskoslezském kraji a hned ve 4 krajích došlo ve srovnání s rokem 2008 k poklesu. Největší nárůst byl v Karlovarském kraji. U přístaveb, nástaveb a vestaveb k bytovým domům byla nejnižší hodnota 1 m² užitkové plochy v Jihočeském kraji a pokles nastal v pěti krajích. K největšímu nárůstu došlo v Ústeckém kraji.

Nebytové budovy

V roce 2009 bylo dokončeno 1 308 nových nebytových budov. V těchto budovách bylo dokončeno 308 nových bytů, ve stávajících nebytových budovách vzniklo 495 nových bytů. Nejvíce bylo postaveno hotelů a obdobných budov (496), dále pak budov pro obchod (230) a budov nebytových ostatních (190). Naopak nejméně se stavělo v kategorii budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví (51). Vzhledem k různorodosti staveb je třeba se zaměřit na další ukazatele. Těmi jsou celková hodnota dokončených budov, obestavěný prostor a podlahová plocha budov. Nejvíce se prostavělo v kategorii budovy pro obchod, kde celková hodnota nově dokončených budov byla 9 mld. Kč. Průměrná hodnota jedné budovy byla 86,6 mil. Kč. Ještě vyšší průměrná hodnota jedné budovy byla v kategorii budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví, kde jedna budova stála v průměru 86,9 mil. Kč. Nejlevnější budovy byly dokončovány v kategorii budovy pro dopravu a spoje, kde hodnota jedné budovy byla v průměru 4 mil. Kč. Tyto budovy byly také prostorově nejmenší, a to jak objemově, tak plošně. Největší budovy byly pro průmysl a skladování, kde jedna budova měla průměrně 27 430 m³. Největší průměrnou podlahovou plochu měly budovy administrativní (3 576 m²).
Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 228, nejméně jich naopak bylo v Praze, kde se ale stavěly nejdražší budovy. Jedna nově dokončená budova tam měla v průměru hodnotu 204 mil. Kč. Tyto budovy byly také největší a podlahová plocha připadající na jednu budovu byla větší jak 8 000 m² . Nejlevnější a nejmenší budovy se v průměru dokončovaly v kraji Vysočina, kde hodnota jedné budovy nepřesáhla 5 mil. Kč a podlahová plocha jedné budovy 450 m².

Kompletní analýzu včetně historických srovnávacích tabulek naleznete ZDE