Nesnášenlivost mléka je často neprávem považována za příčinu obtíží

Pro podstatnou část lidstva z rozvojových zemí stále platí to, co bylo běžné zhruba před třemi generacemi i u nás - jejich strava je energeticky chudá. Základem jsou složky rostlinného původu, potraviny jsou většinou místní a s vysokým obsahem mikroorganismů. To se ale netýká našeho stravování, které je energeticky nepřiměřeně bohaté. Převažuje v něm maso, nasycené tuky a prázdné sacharidy na úkor rostlinné složky. Je programově zbavováno prospěšných mikroorganismů a naopak obsahuje mnoho nepřirozených chemických součástí.

Je zcela běžné, že i základní složky naší potravy jsou dopravovány z velkých vzdáleností. Máme možnost zakoupit si jakékoliv ingredience z kteréhokoliv místa planety. Nejíme pro přežití, jíme pro potěšení. S tím souvisí mimořádný zájem o stravování a výživu.

Odborníci přes výživu leckdy klamou

Výživové poradenství je dobrým způsobem obživy a nikdo neověřuje, jaké informace jsou šířeny. Mnohé z nich jsou velmi zavádějící, některé lživé, a proto škodlivé. Mezi ně patří velmi oblíbené zařazování mléka a mléčných výrobků jako příčiny nespecifických zdravotních obtíží, které lze nalézt prakticky u každého člověka. Jedinou radu, kterou tito „odborníci“ poskytují, je nekonzumovat mléko a mléčné výrobky. To však může mít nepříznivý vliv na kvalitu výživy.

„Mléko je jedním z nejbohatších zdrojů vysoce kvalitních bílkovin, které obsahují nenahraditelné aminokyseliny. Je hlavním zdrojem vápníku pro zdraví našich kostí. Obsahuje všechny základní vitamíny, včetně tolik potřebného vitamínu D,“ potvrzuje p rof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus přínos mléka pro náš organismus.

Nesnášenlivost mléka odhalí až testy

Ačkoliv přináší mléko i mléčné výrobky našemu tělu řadu benefitů, existují lidé, kteří je nemohou konzumovat. Trpí buď intolerancí mléka, nebo jsou přecitlivělí na některé z alergenů obsažených v mléce. Pozor, mezi těmito dvěma stavy jsou zásadní patofyziologické rozdíly. Lze je odhalit klinickým vyšetřením podepřeným laboratorními testy.

Intolerancí mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr, laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy laktózu dostatečně nerozkládají. Ta je následně zkvašována fyziologickou střevní mikrobiotou za vzniku plynu a některých chemických látek, které jsou odpovědné za klinické obtíže. Ty se dostavují po požití většího množství mléka (zvláště syrového) s delším časovým odstupem, obvykle v řádech hodin. Většinou se jedná o bolest břicha, nadýmání a průjem.

„Všichni lidé mají po narození dostatečnou aktivitu laktázy, protože musí trávit mateřské mléko. Naše populace si udržuje laktázovou aktivitu i v dospělosti. Její nedostatek je prokazován u méně než 1% lidí. Jiné lidské populace, např. asijská nebo černošská, ztrácí laktázovou aktivitu a mléko netolerují. Tyto údaje jsou nekriticky přenášeny do naší populace a nesnášenlivost mléka je významně přeceňována,“ varuje pan profesor.

V případě podezření na nesnášenlivost mléka musí definitivní rozhodnutí provést lékař. Je třeba dodat, že největší obtíže způsobuje syrové mléko. Kvašené mléčné výrobky mají laktózu z větší části rozloženou a jejich požívání nemusí činit obtíže.

Obavy z nesnášenlivosti mléka jsou u většiny lidí neopodstatněné. Vyloučení mléka a mléčných výrobků z jídelníčku zdravých lidí může mít nepříznivý vliv na jejich organismus.

Laktózová intolerance není alergie na mléko!

Vedle nesnášenlivosti mléka, která je způsobena sníženou aktivitou enzymu laktázy (rozkládá mléčný cukr – laktózu), může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na složky mléka. Ta je patofyziologicky zcela odlišná od intolerance.

„Jedná se o imunopatologickou reakci zprostředkovanou protilátkami třídy IgE, které určitým způsobem reagují s definovanými alergeny mléka (laktalbumin, laktoglobulin a kasein). U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci, která se dostavuje do pár minut. Její příčinou je uvolnění celého spektra biologicky aktivních látek ze žírných buněk,“ pokračuje přední český alergolog.

Postiženy mohou být všechny orgány těla. Klinické projevy, jako je svědění či otok, obvykle začínají v ústní dutině. Připojuje se výtok z nosu, mohou nastat i dechové obtíže. Na kůži se objevuje kopřivka, v čase se může vyvíjet ekzém. Pravidlem jsou střevní obtíže, bolest, průjem. Zcela výjimečně po expozici mléčným alergenům dochází k celkové anafylaktické reakci.

Alergie na mléko se někdy můžete zbavit

Diagnostika alergie na složky mléka je obtížná. Vyžaduje pečlivé klinické vyšetření a provedení kožních testů doplněných o laboratorní vyšetření krve. Osvědčuje se přechodná eliminační dieta, kdy jsou ze stravy vyšetřovaného pacienta vyloučeny všechny potraviny obsahující mléko nebo složky mléka. To je však velmi obtížné, protože stopy mléčných bílkovin jsou přítomny prakticky ve všech potravinách. Pokud je stanovena diagnóza alergie, jediným řešením je vyloučit z jídelníčku potraviny obsahující mléko.

„Zcela nově bylo zjištěno, že se někteří jedinci s alergií na mléko mohou „desenzibilizovat“ a přirozenou cestou se jí zbavit. Je to tak možné díky postupnému zařazování mléka, které je tepelně opracované (např. pečené), nejlépe v podobě koláčů ve směsi s jinými složkami potravy. Tímto způsobem lze po dlouhém čase tělo „naučit“ tolerovat mléko a mléčné výrobky,“ doplňuje p rof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus.

Stejně jako v případě nesnášenlivosti mléka jsou prokázané případy alergie na mléko v naší populaci vzácné. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku (2-3% tříletých dětí). Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“ a v dospělosti je výskyt alergie na mléko odhadován na 0,1-0,5% populace.