Jak dopadly vládní půjčky pro mladé? Přišly pouhé 2 žádosti ..

O půjčky na bydlení pro mladé rodiny není zájem, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) eviduje pouze dvě žádosti. Většina ze 100 milionů korun, které dal resort k dispozici, tak půjde na jiné programy. Podporu bydlení pro mladé rodiny schválila vláda letos v březnu. U úvěr od 50 tisíc do 600 tisíc mohli žádat zájemci do 36 let, kteří pečují o dítě do šesti let. Výše úvěru na stavbu nebo koupi bytu či rodinného domu mohla dosáhnout nejvýše poloviny skutečných nákladů na stavbu.

Jako bych přímo slyšel povzdech ministerstva pro místní rozvoj poté, co vyšlo najevo, že o státní půjčku na bydlení pro mladé rodiny obdrželo ministerstvo pouze celé dvě žádosti. Jako bych to slyšel: „Ach ti mladí. Oni jsou tak nevděční a vůbec nevědí, co je pro ně nejlepší. My jim tady alokujeme 100 milionů korun, vymyslíme skvělou státní půjčku a oni nemají zájem!“

Jsou ale mladí v tomto případě skutečně tak nerozumní a nevděční? Když tedy pomineme fakt, který je v době založené na informacích zcela zásadní, totiž, že se Ministerstvu pro místní rozvoj podařilo program po celou dobu jeho existence více méně bezchybně utajit a drtivá většina mladých tak o této příležitosti nic netuší, je třeba se zamyslet také nad nastavením podmínek pro poskytnutí půjčky.

Úvěr, který by měl být údajně především pomocí sociálně slabším, v lepším případě nenabízí nic moc nad rámec běžných komerčních hypoték, v tom horším právě sociálně slabším žadatelům vysloveně hází klacky pod nohy. Například už jen tím, že žadatelé musí být schopni dát nejméně 10 % nákladů na pořízení nemovitosti ze svého a samotný úvěr v maximální výši 600 tisíc korun může pokrýt nejvýše 50 % ceny. Zájemci o státní půjčku si tak stejně musí na zbývající část ceny půjčit u některého komerčního subjektu.

Navíc, ruku na srdce, co si za 600 tisíc korun člověk na realitním trhu v dnešní době pořídí? Nedávno jsme v EKOSPOLU spočítali, že cena nového bytu kvůli liknavosti úřadů a špatné legislativě nesmyslně složitého stavebního práva vzroste za dobu schvalování úřady zhruba o deset procent. U bytu za 3,5 milionu korun tak kupující zaplatí o 350 tisíc korun více. Zdá se, že většinu státní půjčky by v takovém případě spolkla „kompenzace“ navýšení ceny bytu způsobené právě pochybeními státu.

Nepomohlo by tedy mladým rodinám – ať už těm, které jsou na tom finančně obstojně, či těm sociálně slabším a nakonec vůbec celé naší společnosti – především zjednodušení povolovacího systému staveb? Podpora dostupnosti bydlení je určitě záslužná a chvályhodná věc, ale je to právě neochota politiků řešit děsivý systém českého stavebního práva, které povolování nových staveb neúměrně protahuje, v konečném důsledku zdražuje a dělá bydlení pro řadu rodin méně dostupným. Developeři totiž kvůli českému legislativnímu Kocourkovu nestíhají uspokojovat vysokou poptávka po novém bydlení, a ceny bytů tak letí vzhůru.

Kvůli vyšším cenám pak musí v pronájmu zůstávat řada rodin, které by se jinak rozhodly jít do vlastního. I když je v zásadě jakákoli podpora bydlení pro mladé rodiny krok správným směrem, stát by se měl zasadit také o to, aby se bydlení stalo obecně dostupnějším. A toho dosáhne zrušením nesmyslných předpisů, které bytovou výstavbu brzdí a výrazně prodražují.

A pokud jde o státní půjčky na bydlení, zdá se, že čeští mladí si dovedou dobře spočítat, co je pro ně opravdu výhodné a že trh sám dokáže odlišit dobré nápady z dílny našich zákonodárců od těch, řekněme, ne úplně domyšlených.

 RNDr. Evžen Korec, CSc., generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s. 





Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Bydlení rubrika