Akcelerační oblasti je nutné přepracovat, jinak hrozí, že rozvoj větrné energetiky naopak zabrzdí

Navržené akcelerační oblasti pro větrnou energetiku mohou místo urychlení výstavby přinést nové regulatorní bariéry a omezit využití moderních technologií. Pokud stát navržené podmínky nepřepracuje a nezajistí možnost jejich individuálního posouzení, mělo by se vyhlášení a účinnost akceleračních oblastí odložit. Vyplývá to ze společných připomínek Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE), České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) a Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) k návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu.

Akcelerační oblasti nesmí blokovat projekty

Podle Komory OZE a ČSVE hrozí, že se z akceleračních oblastí určených k urychlení rozvoje OZE stanou oblasti s novými technickými a regulatorními omezeními. Pokud budou navržené limity a podmínky vnímány jako nepřekročitelné, mohou blokovat nejen nové projekty, ale i modernizace stávajících větrných elektráren. Takový přístup podle asociací odporuje smyslu evropské směrnice RED III, která má rozvoj obnovitelných zdrojů urychlovat, nikoliv vytvářet nové překážky. Obce, na jejichž území projekty větrných či fotovoltaických elektráren již jsou nebo se připravují, by měly mít možnost využití akcelerační oblasti korigovat či přizpůsobit, uvádí oborové asociace.

„Akcelerační oblasti mají představovat možnost zjednodušeného a rychlejšího povolování, nikoliv absolutní zákaz projektů nesplňujících obecně (bez posouzení konkrétního projektu) stanovené podmínky. Ani v jedné oblasti nelze dle navržených podmínek postavit tu nejlepší technologii evropských výrobců. Pokud nebude možné limity v odůvodněných případech individuálně posoudit, stane se z nástroje pro urychlení výstavby nový mechanismus jejího blokování. V takovém případě považujeme za rozumné akcelerační oblasti odložit a návrh přepracovat,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Výškové limity nejsou jediný problém

Významná část připomínek směřuje k nastavení podmínek v akceleračních oblastech pro větrnou energetiku. Podle Komory OZE a ČSVE stát na jedné straně deklaruje, že v těchto oblastech zrychlí povolování OZE, současně však navrhuje řadu omezení, která mohou skutečnou využitelnost těchto lokalit výrazně snížit. Největší problém představují výškové limity. Ty jsou ve většině navržených oblastí nastaveny na úrovni, která neodpovídá parametrům současných technologií využívaných v Evropě. V žádné z navržených zón by pak při povinnosti dodržení výškového limitu nešlo postavit nejmodernější technologie ani jednoho z evropských výrobců. U všech předních evropských výrobců Enercon, Nordex, Vestas a Siemens-Gamesa jsou nejmodernější vnitrozemské turbíny vysoké 262,5 až 285 metrů.

Návrh současně obsahuje i další plošná technická a provozní omezení. Jde o opatření, která bez posouzení konkrétních projektů nelze dostatečně odůvodnit a která mohou omezovat provoz větrných elektráren, snižovat výrobu obnovitelné elektřiny nebo zvyšovat náklady na její produkci. Patří mezi ně například povinné vypínání elektráren během zemědělských prací a několik dní po nich v okolí elektrárny nebo plošné požadavky na instalaci detekčních a odpuzovacích systémů bez ohledu na konkrétní rizika v dané lokalitě. Podle asociací přitom chybí dostatečné zdůvodnění, proč nebyla zvolena individuálně posuzovaná a méně omezující opatření.

„Rozdíl není kosmetický. Moderní větrná elektrárna vysoká okolo 250 metrů dokáže vyrobit dvaapůlkrát více elektřiny než technologie odpovídající limitu 160 metrů. Pokud stát v akceleračních oblastech znemožní využití moderních technologií, v praxi to nebude znamenat menší zásah do krajiny, ale naopak: pro výrobu stejného množství elektřiny bude třeba postavit násobně větší počet elektráren,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Akcelerační oblasti musí rozvoj OZE urychlit, nemohou je komplikovat

Oborové asociace zároveň upozorňují, že návrh v současné podobě může komplikovat nejen přípravu nových projektů, ale také modernizaci stávajících zařízení. To se týká zejména větrných elektráren, kde je repowering (nahrazování starších elektráren novějšími) jedním z nejrychlejších a nejefektivnějších způsobů navyšování výroby obnovitelné elektřiny. Využívá již prověřené lokality a existující infrastrukturu, přesto mohou navržené výškové limity a další technická omezení v některých případech bránit nahrazování starších zařízení modernějšími a efektivnějšími technologiemi.

Asociace současně upozorňují, že podobně důležité je správné nastavení podmínek také pro fotovoltaické akcelerační oblasti. „Za důležité považujeme, aby při rozvoji fotovoltaických akceleračních oblastí zůstala zachována prostupnost krajiny a aby podmínky pro oplocení byly nastaveny přiměřeně na základě skutečných potřeb konkrétní lokality. Právě praktické fungování těchto podmínek bude mít zásadní vliv na to, jak budou projekty přijímány v regionech. Akcelerační oblasti navíc představují pouze jeden z nástrojů rozvoje fotovoltaiky. Stejně důležité je vytvářet předvídatelné a motivující prostředí pro domácnosti, obce i podnikatele, kteří investují do výroby přímo v místě nebo blízkosti své spotřeby,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.