Každý šestý Čech žije v budově, která negativně ovlivňuje jeho zdraví

Rubrika: Stavba
Jana Brožková (Bydlet.cz), 10.01.2018
Studie Healthy Homes Barometer 2017, která již třetím rokem analyzuje dopady budov na zdraví Evropanů, ukázala, že je potřeba zaměřit se na renovace rodinných a řadových domů v Evropě. Tato strategie nejen že bude mít zásadní pozitivní dopad na zdraví Evropanů, ale nabízí zároveň řešení nejdůležitějších společenských a klimatických otázek.

HHB 2017 je první studií, která využívá podrobné statistické údaje z Eurostatu EU-SILC, aby ukázala souvislost mezi zdravím obyvatelstva a stavem budov. Na analýze se spolu se společností VELUX podílel německý výzkumný institut Fraunhofer IBP, Copenhagen Economics a agentura Ecofys. V rámci studie bylo analyzováno například více než 200 vědeckých publikací o vlivu vlhkosti a plísní na respirační onemocnění nebo disponibilní kapitál pro renovace domácností na základě údajů z OECD.

"Pokud mají země splnit klimatické cíle stanovené v Pařížské dohodě o klimatu z roku 2016, budou renovace energeticky neefektivních domácností logickým a smysluplným začátkem. Jen v ČR jsou 2 milióny rodinných domů a mnoho z nich potřebuje renovaci," uvedl Petr Král, marketingový manažer VELUX ČR.

"Je však důležité si uvědomit, co je u majitelů domů hlavní motivací k investici do renovace. Přestože jsou vyhlídky úspor energií přitažlivé, lidé se zároveň chtějí doma cítit lépe. Proto je pro každého druhého Čecha větší motivací právě zvýšení komfortu bydlení pro svou rodinu. A na to je třeba se zaměřit," dodal.

Nezdravé budovy a jejich vliv na společnost

Nezdravé budovy, tedy takové, které sužuje vlhkost (podlaha, stěny nebo základy), nedostatek denního světla, nedostatečné vytápění v zimě či naopak přehřívání v létě, neovlivňují své obyvatele pouze fyzicky, ale také ekonomicky. Každoroční náklady evropské společnosti na nemocí způsobených nezdravými budovami činí 82 miliard EUR. Kdyby se jen 2 % evropských domácností podařilo ročně zrenovovat, v roce 2050 bychom mohli počet Evropanů, kteří žijí ve vlhkých a nezdravých domech, snížit na polovinu.

Jen v České republice, kde také žije každý šestý obyvatel v zdravotně nevyhovující budově, se jedná o více lidí, než dohromady žije v Praze, v Brně a Hradci Králové!

Není pochyb, že život v nezdravých budovách má negativní vliv na zdraví. Nicméně v některých zemích je toto číslo opravdu vysoké – v nezdravých budovách žije i každý třetí. Například v České republice respondenti uváděli špatné zdraví téměř 1,5x častěji pokud žili ve vlhkých budovách, respektive 2x častěji, pokud si nebyly schopni v zimě vytopit domácnost na komfortní teplotu a trpěli tzv. energetickou chudobou. Na evropské úrovni uvádělo 1,7x více Evropanů špatné zdraví, když žili v budově, kterou trápila vlhkost a 1,5x častěji v budovách s nedostatkem denní světla.

A podobně jako v ČR také 2x častěji pokud žili v energetické chudobě, která se jen v Evropě dotýká 49 miliónů obyvatel. Mezi hlavní faktory, které přispívají k energetické chudobě, patří zvyšování cen energií, energeticky neúčinné budovy a typickým faktorem je i nízkopříjmová domácnost.

Výše uvedené demonstruje zřejmou korelaci mezi nezdravými budovami a těmi, kteří hlásí špatné zdraví.

 Nezdravé budovy = špatné zdraví

Studie také poukázala na to, že Evropané (a stejně tak i Češi) mají o 40 % vyšší pravděpodobnost, že budou mít astma, pokud žijí ve vlhké budově nebo v domě s plísní. Každý šestý Evropan přitom žije v nezdravé budově. Již dnes má 2,2 miliónů Evropanů astma v důsledku toho, kde žije. Nicméně astma není jediným rizikem, které vyplývá z nevhodného prostředí. Jsou s ním spojeny také alergie nebo předčasná úmrtí.

Soukromí majitelé domů jsou klíčem ke zvýšení počtu renovaci

V celé Evropě je 110 milionů samostatně stojících a řadových rodinných domů - 84 % z nich je vlastněno soukromými majiteli (v České republice se jedná o 2 milióny rodinných a řadových domů a 90 % z nich je v soukromých rukou).

Téměř 60 % Evropanů žije v samostatně stojících a řadových domech s průměrným počtem dvou dospělých v každém rodinném domě1. Až tři čtvrtiny těchto domů však nejsou energeticky účinné2. Vzhledem k tomu, že 40 % energie v Evropě spotřebují domácnosti a budovy (přičemž vypustí 36 % emisí CO23), existuje jasná potřeba po energeticky účinnějších domech v celé Evropě.

30 bilionů EUR – celkový soukromý kapitál k dispozici pro renovace v celé EU

70 % evropských domácností si může dovolit postupnou renovaci, přičemž průměrná evropská domácnost disponuje kapitálem ve výši 139 000 EUR. V ČR by si renovaci může dovolit 60 % českých domácností.

Celkový disponibilní kapitál v domácnostech v Evropě dosahuje více než 30 bilionů EUR. Tento údaj zohledňuje jak finanční kapitál, jako jsou úspory a akcie, tak i nefinanční kapitál, jako jsou nemovitosti aj. Existují značné rozdíly v úrovni dostupného kapitálu v jednotlivých zemích, ale celkově více než polovina evropských domácností (70 %) by si mohla dovolit postupnou obnovu. Renovace nejenže přinášejí dlouhodobé úspory díky vyšší energetické účinnosti, ale také nabízejí lepší životní podmínky a zároveň zvyšují hodnotu nemovitosti. Většina soukromých majitelů domů by již dnes byla ochotna renovovat, pokud by se tím stal jejich dům byl energeticky účinnější4.

Vše závisí na prostředcích vlastníků domů

Současná míra renovací je ale nízká. Každý rok se renovuje pouze 1–2 % stavebního fondu5. Ukazuje to na to, že je třeba zvýšit pobídky, které by povzbudily soukromé investice. Renovace vedoucí ke zdravým budovám může pomoci s onemocněním dýchacích cest a ke snížení nákladů celé společnosti. Pokud by se každoročně renovovaly pouze 2 % evropských domů. Počet domů, které trápí vlhkost, by do konce roku 2050 poklesl na polovinu. Stejně jako by se snížil počet Evropanů s respiračními chorobami, způsobenými životem ve vlhkém prostředí o 25 %6.

VELUX nabízí řešení i zkušenosti – RenovActive

Společnost VELUX se již od konce 90. let zabývá zkoumáním toho, jak lze dosáhnout optimální energetické účinnosti ve spojení s pohodlným bydlením a minimálními dopady na životní prostředí. Díky tomu již dříve navrhla a úspěšně ověřila koncept RenovActive vycházející z principů Aktivního domu. Na základě toho definovala sedm kroků k cenově dostupné renovaci, které lze přizpůsobit a aplikovat na různé dispozice a finanční možnosti renovace.

1. Půdní vestavba – využití potenciálu horního podlaží. Zde je věnována velká pozornost dennímu světlu, lepšímu větrání a regulaci tepla.

2. Větší plocha oken – fasádní i střešní okna zvětšují množství a zejména kvalitu denního světla.

3. Otevřená schodišťová šachta – zajišťuje kvalitnější distribuci denního světla a účinné větrání s použitím komínového efektu.

4. Dynamická ochrana proti slunci – externí stínění, např. prostřednictvím rolet, snižuje během letních měsíců vyhřívání bytu sluncem a zajišťuje v průběhu roku příjemnou teplotu.

5. Hybridní větrání – kombinuje mechanické a přirozené větrání pomocí automatizovaných oken a vytápění.

6. Kvalitnější obálka domu pro lepší energetickou efektivitu. Skládá se z fasádního pláště a z moderního systému vytápění, který optimalizuje energetické parametry a tepelný komfort v domě.

7. Zvětšení obytného prostoru – pomocí přístavby zvětšit podlahovou plochu.

Každý sloupec uvádí souhrnný disponibilní kapitál pro průměrnou domácnost jako součet nefinančních a finančních aktiv v € (tis., 2016 cen). Počet pro každou zemi je procentní podíl domácností, které si mohou dovolit postupnou obnovu na 75 000 EUR, upravenou o rozdíly v paritě kupní síly (PPP) pro každou zemi.

Strategií do budoucna jsou renovace

Ze studie Healthy Homes Barometer 2017 vyplývá, že ačkoli je k dispozici velké množství veřejných finančních prostředků, které by mohly být využity v rámci rekonstrukcí stávajících budov, je také třeba zvýšit pobídky pro soukromé investice, aby bylo možné dosáhnout cílů v oblasti klimatu a zlepšení kvality života občanů v celé Evropě. Majitelé domů často nerekonstruují, ať již proto, že neví, že by měli nebo proto, že nemají dostatek financí. Proto by měly být kromě údajů o lepší energetické účinnosti a s tím spojeným úsporám zahrnuty do komunikace na koncové uživatele také přínosy v oblasti zlepšení komfortu bydlení a zdraví. Denně trávíme až 90 % času zavřeni v budovách, přičemž dvě třetiny doma. Z toho důvodů má kvalita prostředí, kde žijeme, ať už je to práce nebo domov, výrazný dopad na naše zdraví.

•••

O Healthy Homes Barometer 2017

HHB 2017 je studie vycházející z řady celoevropských průzkumů, které si daly za cíl prověřit vazbu mezi budovami a zdravím jejich obyvatel. Healthy Homes Barometer 2007 je již třetí v řadě, za kterým stojí společnost VELUX. První HHB byl publikován v roce 2015 a stejně jako v roce 2016 se zabýval zkušenostmi, které získali Evropané se zdravými domy. Letošní studie jde ještě o krok dále a analyzuje dopady budov na zdraví Evropanů. K tomu využil několik zdrojů - agenturu Ecofys sídlící v Berlíně, německý výzkumný institut Fraunhofer IBP, dánské ekonomické poradenství Copenhagen Economics i předchozí vydání Healthy Homes Barometer.

Zdroj:

1 Ecofys (2016)

2 COM (2016) 860 final Annex

3 European Commission, Buildings (2017), k dispozici zde: https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-efficiency/buildings

4 Healthy Homes Barometer (2016)

5 European Commission (2016)

6 Fraunhofer IBP (2016)

O společnosti VELUX

Již 75 let skupina VELUX vytváří lepší životní podmínky lidem na celém světě a zpřístupňuje jim denní světlo a čerstvý vzduch střešními okny. V našem výrobním programu jsou střešní okna a výrobky pro prosvětlení ploché střechy i široká škála ozdobných prvků a žaluzií, rolet, instalačních řešení a inteligentních ovládacích prvků pro domácnosti.


Názory na článek  Každý šestý Čech žije v budově, která negativně ovlivňuje jeho zdraví
Na dané téma nejsou žádné názory.

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie

Články Stavba