Jak vytápět nízkoenergetické a pasivní domy? Elektřina není ekonomický nesmysl!

Rubrika: Technika
Jana Brožková (Bydlet.cz), 29.01.2018

Vytápět starý nezateplený dům může být poměrně složité, a především také finančně náročné. Vytápění v takových případech většinou zajišťuje výkonný kotel na plyn či tuhá paliva. Naproti tomu majitelé energeticky úsporných novostaveb a dobře zateplených domů mohou volit i nízkoteplotní systémy podlahového vytápění nebo třeba sálavé stropní či stěnové panely. Jaké jsou možnosti moderního vytápění nízkoenergetických domů a bytů v zateplených domech?

Výkon vytápění by měl odpovídat tepelné ztrátě domu, tedy tomu, jak dobře je dům tepelně izolován. V moderních nízkoenergetických či pasivních domech a v dobře zateplených stavbách proto většinou stačí jen méně výkonný zdroj tepla. Tato skutečnost v posledních letech vrací do hry i různé způsoby vytápění elektřinou. Zatímco elektrické vytápění bylo v běžných stavbách drahé, dnes, kdy není potřeba příliš velký výkon a je možné využívat dvoutarifních sazeb elektrické energie, je tento způsob vytápění ekonomicky zajímavý. Velkoplošné systémy vytápění je ale možné realizovat i jako teplovodní. V takovém případě slouží jako zdroj tepla třeba kotel nebo tepelné čerpadlo.

Podlahové vytápění

Podlahové vytápění se nejčastěji realizuje jako teplovodní, případně jako systém s elektrickými topnými kabely nebo foliemi. Každá z těchto technologií má své výhody i nevýhody. „Velkou výhodou teplovodního podlahového vytápění je nízká teplota otopné vody. Díky tomu jsou tyto systémy vhodné pro využití spolu s tepelným čerpadlem nebo kondenzačním plynovým kotlem. Takové vytápění je pak velmi úsporné,“ popisuje Ivo Zabloudil, produktový manažer společnosti ENBRA, která se zabývá prodejem, instalací a servisem otopné techniky.

Výhodou topných kabelů v podlaze pak zůstává hlavně nižší cena a jednodušší instalace. Topné kabely se dodávají například ve formě rohoží, které se umístí pod svrchní betonovou vrstvu. Tloušťka a složení podlahových vrstev pak rozhoduje o tepelně akumulačních schopnostech celého podlahového otopného systému.

Stropní vytápění

Stále populárnějším se stává také vytápění pomocí sálavých stropních panelů. Ve srovnání s podlahovým vytápěním má toto řešení několik výhod. Zatímco podlahové topení je možné rozehřát maximálně na 29 °C (v koupelně na 36 °C), protože větší teplota v oblasti nohou již není zdravá, stropní topné panely mohou mít větší výkon i teplotu. Účinnost stropních panelů navíc neomezuje nábytek a další předměty, které obvykle na podlaze bývají. Stropní topné panely fungují na principu přenosu tepla sáláním. Produkují tedy infračervené záření, které pak ohřívá předměty v místnosti.

Také tohle vytápění může být zajištěno pomocí přímotopných panelů nebo pomocí cirkulace otopné vody. Teplovodní stropní vytápění může v létě navíc i chladit. „Stropní vytápění se používá především u staveb, kde je požadavek na masivní dřevěnou podlahu či silné koberce. Tedy na krytiny, které neumožňují efektivní fungování podlahového topení. Toto řešení zároveň najde využití v místnostech s velkými okny nebo v prostorech, kam nelze umístit klasické radiátory, ať už z prostorových, či estetických důvodů,“ přibližuje Jan Koloděj z poradenské společnosti Chytrý dům.

Stěnové panely

Velmi flexibilní, co se týká výkonu, designu i tvaru mohou být stěnové infrapanely. Interiér domu či bytu vytápějí pomocí sálání, kdy ohřívají předměty v místnosti bez nežádoucí cirkulace vzduchu, která může u klasického radiátoru vadit například alergikům. Výhodou stěnového infrapanelu je též široká škála materiálu a designů, těleso tak může být například z mramoru, skla či kovu nebo s interiérem úplně splynout, například ve formě obrazu. Další výhodou je pak i ekonomická výhodnost. Díky dvoutarifním sazbám elektrické energie totiž může být vytápění nízkoenergetických a pasivních domů sálavými panely finančně velmi výhodné.

Aby však panel dobře plnil funkci sálavého zdroje tepla, je dobré ho umístit dostatečně vysoko a zároveň odstranit překážky v podobě nábytku, jež by mohly vydávanému infračervenému záření stínit. „Doporučuje se takové osazení, aby infrapanely vyzařovaly teplo do co největšího užívaného prostoru tak, aby je nic nezakrývalo a zároveň vhodně eliminovaly studené sálání stěn a oken. Velmi záleží rovněž na provedení, tedy povrchové teplotě, povrchové úpravě a úhlu vyzařování infrapanelu. Pro vytápění obecně platí, že rozdíl mezi povrchovou teplotou stěn a vnitřní teplotou vzduchu by neměl být větší než 3 °C, totéž platí o teplotním rozdílu mezi hlavou a nohami. V opačném případě se nebudeme v interiéru cítit příjemně,“ popisuje Jiří Beranovský z poradenské společnosti EkoWATT CZ.

Které vytápění zvolit?

Při volbě technologie vytápění záleží na mnoha různých faktorech. Kromě zmíněné tepelné ztráty domu může být rozhodující i možnost připojení k energetickým sítím. Právě neexistence nebo obtížná realizovatelnost plynové přípojky bývá často hlavním důvodem, proč se majitelé domů rozhodují pro vytápění elektřinou či tuhými palivy. Obecně lze říci, že elektrické vytápění pomocí sálavých panelů nebo topných kabelů v podlaze nabízí nízkou pořizovací cenu, jednoduchou instalaci a vysoký komfort ovládání. Naopak teplovodní systémy s úsporným kondenzačním kotlem nebo tepelným čerpadlem mají levný provoz. I proto se v praxi často různé technologie kombinují. Například mnoho majitelů rodinných domů kombinuje elektrické vytápění s krby a krbovými kamny na tuhá paliva.


Názory na článek  Jak vytápět nízkoenergetické a pasivní domy? Elektřina není ekonomický nesmysl!
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie

Články Technika