Reakce lékárníků na postoj ministerstva zdravotnictví: zánik lékáren je a bude vaše zodpovědnost

Česká lékárnická komora (ČLnK) spolu s dalšími profesními sdruženími, Grémiem majitelů lékáren (GML), Poskytovateli lékárenské péče (POLP) a iniciativou VašiLékárníciCZ reagují na vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZd), které dne 29. května 2018 obdrželi v dopise náměstka ministra zdravotnictví, Mgr. Filipa Vrubela. ČLnK a ostatní instituce se ostře ohrazují vůči nekonzistentnímu postoji ministerstva zdravotnictví k navýšení finančních prostředků do lékárenského segmentu na příští rok.

Rozhořčení lékárníci poukazují na to, že jim byla opakovaně přislíbena podpora ministerstva zdravotnictví v případě, že nedojde k dohodě se zástupci zdravotních pojišťoven o zvýšení úhrad lékárnám. Dohodovací řízení mezi lékárníky a zdravotními pojišťovnami skončí 19. června, ovšem ze strany lékárníků převládá spíše skeptický názor, že ke konsenzu nakonec nedojde. Lékárníci jsou přesto ochotni znovu zasednout k jednacímu stolu.

„Naše naděje, že by červnové jednání se zdravotními pojišťovnami mohlo ještě něco zásadně zvrátit, berou pomalu za své. Podle nás již ze strany lékárníků došlo k zásadním ústupkům, zatímco přístup pojišťoven k dorovnání úhrad zůstává rigidní. Zatímco při předchozích jednáních dohodovacího řízení padl ze strany MZd příslib, že se ministerstvo postará o dostatečný objem financí pro lékárenský segment i v případě, že k dohodě mezi lékárníky a zdravotními pojišťovnami nedojde, dnes dává od lékárníků ruce pryč,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

V dopise adresovaném zástupcům ČLnK a dalších lékárnických sdružení upozorňuje náměstek ministra zdravotnictví, Mgr. Filip Vrubel, že prioritou MZd bude navýšení platů a mezd vybraným zdravotnickým pracovníkům, zejména zdravotním sestrám. Podle Vrubela mj. i proto MZd „není schopno v tuto chvíli garantovat objem dostatečných finančních prostředků pro lékárenský segment na příští rok.“ To ale zásadně nekoresponduje s tím, co bylo lékárníkům opakovaně přislíbeno.

MZd zároveň prostřednictvím Vrubela apeluje na lékárníky, aby se ještě jednou pokusili dohodnout se zdravotními pojišťovnami a nabízí jim v dohodovacím řízení podporu ve formě poskytnutí informací zdravotním pojišťovnám, které ukazují objektivní důvody svědčící o oprávněnosti požadavků na zvýšení úhrad lékárnám.

ČLnK a další lékárenská sdružení jsou přístupem MZd zklamáni. Lékárníci opakovaně upozorňují na to, že oproti ostatním zdravotníkům jsou značně znevýhodněni. Zatímco v ostatních privátních sektorech zdravotnictví platy od roku 2006 rapidně rostou (u lékařů o téměř 52 %, u sester dokonce až o 61 %), u lékárníků má plat od roku 2011 klesající tendenci. Soukromí lékárníci jsou závislí hlavně na marži z vydaných léků a tzv. signálním výkonu, který je ale mnohem nižší než v jiných zdravotnických zařízeních.

Lékárníci proto akutně volají po navýšení peněz do lékáren dorovnáním ceny za signální výkon. Jedině tak lze totiž zabránit postupnému krachu lékáren (za posledních pět let bylo v ČR bez náhrady zavřeno 40 jedinečných lékáren). Zatímco všem ostatním zdravotnickým zařízením bude ze strany pojišťoven plošně přidáno 5 %, lékárníkům ve skutečnosti pojišťovny nabídly navýšení o pouhých 0,08 %. Lékárníci přitom navrhli kompromis – navýšení o 2, 74 %. Ani tento vstřícný krok ovšem protistrana neakceptovala. V současnosti je v důsledku tohoto diskriminačního postoje pojišťoven ohrožena existence dalších 600 lékáren a situace je opravdu vážná. „ Signální výkon nahradil v roce 2015 zrušené regulační poplatky, které činily 30 . Nyní je za každý vydaný recept lékárníkům vypláceno pouze 13 . To je samozřejmě pro veřejné lékárny dlouhodobě naprosto neúnosné až likvidační,“ upozorňuje Mgr. Marek Hampel, koordinátor segmentu poskytovatelů lékárenské péče v dohodovacím řízení.ČLnK a další lékárenská sdružení jsou přístupem MZd zklamáni

Stát ušetřil – na úkor zaměstnanců a provozu lékáren

Stát přitom uvádí, že v posledních letech ušetřil revizemi cen a úhrad léků vydávaných v lékárnách minimálně 15,4 miliard korun. Podle ČLnK l ékárníkům navíc nebyly plně kompenzovány zrušené regulační poplatky, v důsledku čehož lékárníci přišl i do konce roku 2017 o zhruba 3,2 miliardy . Celkem tedy lékárny přišly od roku 2007 přibližně o 18,6 miliardy korun obratu . Každá lékárna tak byla z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv ( SÚKL ) v průměru ochu zena o 2,2 milion ů korun . Ty schází nejen na mzdy lékárníků, farmaceutických asistentek, sanitářek i ostatních zaměstnanců, ale i na provoz . V uplynulých dvou letech byly lékárny navíc zatíženy také dalšími agendami jako je EET, eR ecepty, které si vyžádal y další investice do techniky, software či zesílení internetové konektivity. Současně stát požaduje a připravuje další rozšíření a nařízení agend spojených s GDPR a ověřováním pravosti léčiv (od února příštího roku). Na dorovnání ztrát z minulých let a financování těchto nových povinností a technologií mu sí stát poskytnout lékárníkům finanční prostředky.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tiskové zprávy