Bude mít rozhodnutí ČNB dopady na sazby hypoték a nájemné?

Přísnější regulace poskytování hypoték, a tedy zchlazení trhu s bydlením, může mít dopady i do inflace a měnové politiky.

Zaprvé, může se zpomalit růst cen nemovitostí a pak nájemného (podobný efekt nejspíš mělo už stanovení limitu na LTV), přičemž právě nájemné je v současnosti jedním z hlavních tahounů inflace. Nájemné by mohlo růst pomaleji (nebo dokonce klesnout) zejména za předpokladu, že se potvrdí nezájem české populace o nájemní bydlení, tj. že zájemci o bydlení spíš začnou šetřit, než aby se přesunuli do nájmu. Relativní pokles cen nemovitostí pak může nalákat investory do nájemního bydlení, takže nabídka nájmů se zvýší, a tím pádem nájemné může růst pomaleji, nebo i klesnout. Odtud plynoucí zpomalení inflace by samozřejmě znamenalo menší potřebu zvyšování úrokových sazeb.

Zadruhé, pokud teď zájemci o bydlení začnou více spořit, aby si pak potřebovali půjčit jen tolik, kolik jim banky skutečně půjčí, může to vést k omezení spotřebních nákupů, neboli k oslabení spotřeby domácností coby klíčové složky agregátní domácí poptávky. Výsledkem bude opět menší tlak na inflaci.

Jinak řečeno: ČNB včera zpřísnila nastavení své politiky v oblasti finanční stability, ovšem s nepřímými dopady také do její měnové politiky. Otázka v hodnotě Nobelovy ceny samozřejmě zní, jak budou popsané dopady včera zveřejněného rozhodnutí na poptávku, inflaci, sazby, kurz atd. silné.

Michal Skořepa