Revitalizace říčky Rokytky je součástí nové čtvrti Suomi Hloubětín

Proto by developeři v rámci nově vznikajících velkých urbanistických celků měli plánovat nejen odpovídající infrastrukturu od obchodů až po mateřskou školku, ale měli by se také zamýšlet nad tím, jak v urbanizovaném prostoru zadržet vodu a účinně tak bojovat proti tepelným ostrovům. Příkladem dobré praxe je říčka Rokytka v Praze 9. Zrevitalizovaný několikasetmetrový úsek Rokytky bude po kolaudaci již na konci června díky novým nivám a meandrům nejen připraven na lepší zadržování vody v krajině, ale vytvoří i lokální biotop pro život vodních živočichů, hmyzu a ptactva. A v neposlední řadě se břeh říčky, na němž byla donedávna černá skládka, otevře jako odpočinková zóna široké veřejnosti.

Na počátku byla černá skládka

„Naším hlavním cílem bylo vytvořit ze zanedbaného území podél Rokytky příjemné místo k životu. Ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy klademe důraz na přirozenou obnovu mikrolokality, aby sloužila pro relaxaci místních obyvatel. Vznikne nová zpevněná cesta s přímou návazností na břeh Rokytky, aby řeka i okolní území byly spojeny v jeden funkční celek. Budou zde plochy k posezení, zpříjemní se prostor okolo dětského hřiště,“ říká Marek Lokaj, technický ředitel společnosti YIT Stavo. „Systém šetrného hospodaření se srážkovými vodami, který uplatňujeme v našem přilehlém projektu Suomi Hloubětín formou koryt, průlehů, vsakovacích a retenčních nádrží, jsme chtěli rozšířit i na samotnou Rokytku. To bylo naším dalším cílem,“ komentuje Marek Lokaj. K naplňování této vize však od ledna 2019, kdy YIT práce na revitalizaci Rokytky zahájila, až k nyní probíhajícím dokončovacím pracím vedla poměrně dlouhá a náročná cesta. Obdobně jako u řady jiných brownfieldů, které se přetvářejí v nové městské čtvrti, byla totiž na svazích a břehu Rokytky velká černá skládka v okolním porostu i pod zemí. Tu bylo potřeba kompletně vyčistit. YIT z místa odvezla 30 tun směsného odpadu (plasty, kabely, zbytky po bezdomovcích) a 74 tun bioodpadu (větve, pařezy, štěpka). Při stabilizaci svahů a vytváření nových komunikací nalezla YIT pod povrchem stovky m³ sutě (cihel, betonů apod.), které také musela zlikvidovat. Celkem bylo třeba vytěžit 410 tun zeminy. Na vytvoření zpevňujících zdí bylo použito 300 tun kamene.

Meandry a nivy, příznivější biotop pro floru a faunu

V úzké součinnosti s Magistrátem hlavního města Prahy změnila YIT tok Rokytky, aby byla říčka schopna lépe zadržovat dešťovou vodu. Dno Rokytky bylo pročištěno, vznikla řada niv a meandrů, které tok zpomalily. Uložením lomového kamene se naopak na některých místech říčka zrychlila. YIT se chystá meandry osít vodními rostlinami. „Revitalizací Rokytky chceme zvýšit biodiverzitu mikrolokality. Proto vše konzultujeme nejen se zástupci města, ale také s odborníky na krajinný ráz a se zahradními architekty. Od odborníků jsme nejprve nechali posoudit stav vegetace: převážná většina ze stromů a keřů byly invazivní druhy, případně poškozené či špatně rostlé stromy. Ty – především ve svazích – jsme museli vykácet. Podle návrhu odborníků vysadíme zhruba 20-30 nových stromů, které dále doplníme keři. I nové traviny a rostliny jsme navrhovali ve spolupráci se zahradními architekty,“ uvádí Marek Lokaj. Vytvořením zálivů vdechla YIT toku Rokytky přirozenější charakter, aby říčka více lákala různé živočichy. Vytěžená zemina byla použita na ohumusování nově upravených svahů. Pokácené suché stromy pak byly začleněny do koryta Rokytky, aby vytvořily lokální biotop pro ryby, kachny, hmyz i ptactvo.

Vizualizace zrevitalizované říčky Rokytky a jejího okolí

Využití zkušeností z projektu Koivu Zličín

Při revitalizaci Rokytky v rámci nové městské čtvrti Suomi Hloubětín využívá YIT zkušeností, které získala především ve svém již dokončeném rezidenčním areálu Koivu Zličín v Praze 5. Ten je vůbec prvním komplexním systémem odvodu dešťových vod pomocí tzv. měkké infrastruktury v rezidenčním projektu v Česku. „Měkká infrastruktura“ je důmyslný systém akumulací, vsaků, retencí a odpařovacích ploch, který efektivně využívá srážkovou vodu a zabraňuje, aby bez užitku stékala do kanalizace. Projekt změny způsobu nakládání s dešťovými vodami trval v Koivu Zličín téměř dva roky a probíhal současně s výstavbou 11 nízkoenergetických bytových domů. Zadržená voda slouží mj. k zavlažování celého areálu o ploše téměř 30 000 m² a tím k podpoře růstu místní vegetace.