Kompatibilní tonery ohrožují zdraví i přírodu - obsahují karcinogeny, nelze je skládkovat ani recyklovat
Originální tonerová kazeta do laserové tiskárny stojí i kolem tisícovky či více, kompatibilní lze nakoupit za pár stovek korun. Při spotřebě i několika tonerů za rok je tak finanční úspora nemalá. Podle odhadů Asociace renovátorů tonerů a společnosti CARCOLL se ročně v České republice prodá kolem 3,5 milionu originálních tonerových kazet, těch kompatibilních pak několikanásobně více. Neznačkové tonery, většinou původem z Číny, se totiž podle stejného zdroje podílejí na prodejích na českém trhu až ze 65 procent. Společně s nimi si však lidé do domácnosti pouštějí riziko velmi vážného zdravotního ohrožení.
Karcinogenní i neekologické
Černý toner obsahuje prášek, který je nejčastěji složen z uhlíku, zmagnetizovaných oxidů kovů a různých druhů barvicích přísad. V průběhu tisku se mikroskopické částečky toneru uvolňují do okolí a dochází k jejich vdechování. Pokud nemají být uživatelé tiskáren v průběhu tisku vystavováni zvýšeným zdravotním rizikům, musí tonerový prášek splňovat přísné limity obsahu rizikových látek. V čem je tedy problém? Řady testů potvrzují, že podstatná část tonerů dovážených do České republiky tyto limity mnohonásobně překračuje. Používání takových tonerů tak může představovat značné zdravotní riziko. Zatímco originální a renovované tonerové kazety podstupují přísné testy, které kontrolují nepřekročení bezpečnostních limitů těchto látek, levné kompatibilní tonery takto zabezpečeny nebývají.
„Podle testů provedených Fraunhoferovým institutem* tonerové kazety běžně dovážené do Evropy z Číny uvolňují při tisku do svého okolí až o 53 procent více styrenu než povoluje bezpečnostní limit. Styren je přitom řazen mezi karcinogeny a zvyšuje riziko výskytu leukémie. Kromě toho může poškodit zrak a na lidský organismus má dráždivé a narkotické účinky,“ vysvětluje Ondřej Bálek z Asociace renovátorů tonerů s dovětkem, že plastová těla čínských tonerů mohou obsahovat i vysoké koncentrace toxického zpomalovače hoření dekabromdifenyl etheru (DekaBDE), jehož použití je v Evropě zakázáno.
* Zpráva z emisních testů z prosince 2017 je dostupná zde.
Originální tonery lze recyklovat, případně renovovat, kompatibilní není možné ekologicky likvidovat
Problémy způsobují tonery z Číny i poté, co doslouží. „Nakládání s vysloužilými tonery je obecně problematika poměrně specifická a složitá. Ne vždy jsou označovány jako odpad, mohou se totiž rovněž sbírat v režimu zpětného odběru. Tonerové kazety, které v sobě mají elektrické části nebo čipy, jsou kategorizovány jako elektrozařízení, tudíž se s nimi nakládá jako s elektroodpadem,“ vysvětluje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů. Originální tonery získané v rámci zpětného odběru lze většinou využít, což však neplatí o těch kompatibilních. „Použitá originální tonerová kazeta může projít procesem renovace a být znovu použita. Ve zkratce jde o to, že se použitý toner vyčistí, opotřebené mechanické komponenty jsou nahrazeny za nové, ovšem plastové tělo zůstává původní. Takto renovovat lze toner prakticky neomezeně, je-li renovace provedena kvalitně,“ dodává Ondřej Bálek s tím, že renovované tonery jsou plně srovnatelné s těmi novými.
Typický renovovaný toner ušetří dle Bálka 637 gramů plastového odpadu, 956 gramů emisí CO2 a primární přírodní zdroje pro výrobu plastových částí. Nadto jsou během procesu renovace vytříděny další suroviny, jako je měď či hliník, které jsou samostatně separovány a předávány k dalšímu využití. „Oproti tomu kompatibilní tonery nelze nejen renovovat, ale ani nijak recyklovat, míří tedy rovnou do spaloven či v rozporu s platnou legislativou na skládky,“ zdůrazňuje David Vandrovec s tím, že kromě významné hrozby pro životní prostředí představuje nakládání s použitými kompatibilními tonery i ekonomickou zátěž. „Například ultralevné kompatibilní tonery z Číny v sobě obvykle nezahrnují žádné recyklační poplatky, jejich dodavatelé tuto povinnost obcházejí, a tak veškeré nakládání s nimi tedy v podstatě platí ten, kdo je do spaloven posílá,“ konstatuje.
Spalování tonerů s DekaBDE zamořuje přírodu nebezpečnými dioxiny
Životní prostředí samozřejmě značně trpí také zmíněným spalováním tonerových kazet. „Během spalovacího procesu se mění chemické složení a toxicita spalovaného odpadu, vznikají látky nové. Například spalováním kazet s obsahem bromovaných zpomalovačů hoření se mohou tvořit bromované dioxiny, jejichž dlouhodobé působení poškozuje u zvířat i lidí imunitní a nervový systém, vede ke změnám endokrinního systému a ovlivňuje reprodukční funkce. DekaBDE je mimo jiné rovněž toxický pro vodní organismy,“ popisuje Miroslava Jopková z ekologické organizace Arnika. Toxické látky vznikající spalováním odpadů by měly zachycovat speciální filtry, zůstává však otázkou, na kolik je tato filtrace účinná a kde vlastně končí popílek z čištění spalin. „Nedávno jsme se snažili zjistit, kde popílek obsahující dioxiny ze spalovny nebezpečných odpadů končí, ale bezvýsledně,“ dodává Miroslava Jopková a komentář připojuje i k problematice nelegálního skládkování tonerů: „Tonerové kazety uložené na skládkách samozřejmě rovněž představují značné riziko pro životní prostředí. Dochází zde poměrně často k požárům, loni hasiči evidovali asi 1 200 požárů skládek, přičemž o nějakých filtrech, které by vzniklé toxiny zachytily, samozřejmě nemůže být v takových případech řeč,“ doplňuje Miroslava Jopková.
Vážné problematice nebezpečných tonerů se však naštěstí v posledních měsících dostalo zvýšené pozornosti. Díky vládnímu nařízení získala od 22. července 2019 Česká obchodní inspekce pravomoc tonerové kazety do laserových tiskáren kontrolovat. „Danou problematikou se v rámci své působnosti zabýváme,“ potvrdil tiskový mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Technika
- Obavy ze zvyšování cen bytů kvůli novým ekologickým pravidlům jsou přehnané. Investice do moderních technologií se může z dlouhodobého hlediska naopak výrazně vyplatit - Komentář Marka Bláhy
- Častý mýtus: zima je nepřítel fotovoltaických elektráren. Proč s investicí do ní nečekat až na jaro či léto?
- I přes zákaz je v provozu stále téměř 100 tisíc nevyhovujících kotlů, které slouží jako hlavní zdroj tepla
- Jak zařídit fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo od A do Z?
- Poptávka po FVE výrazně roste především ve firmách. Kdy se vyplatí využít dotace?
- Televize slaví svůj světový den. Denně ji v Česku podle statistik sleduje průměrně každý člověk 3 a půl hodiny (video)