Košířská Sakura rok po kolaudaci: 32 000 nejrůznějších druhů květin, bylin, keřů a stromů

Rubrika: Stavba
Jana Brožková (Bydlet.cz), 26.09.2020
Sakura má schopnost přírodní tepelné stabilizace

Rezidence Sakura, jež nese jméno po asijských třešních, je v českých i evropských poměrech nevídaným počinem. „V dnešním developmentu je stále více kladen důraz na architekturu, design, udržitelnost i ve městech tolik potřebnou zeleň. Často zde ovšem chybí emoce. Když si pořizujeme nové bydlení, svůj domov, chceme, aby se nám tam dobře žilo a abychom z něj měli skvělý pocit. Nejde proto pouze o samotné rostliny, ale o to, co nám dopřávají – cítit vůně, slyšet zvuky, vidět před očima, jak se mění, ochutnat třeba vlastnoručně pěstované ovoce. Všechny tyto elementy považujeme v přírodě za samozřejmé, v nové bytové výstavbě se jich ovšem nedostává. Právě to jsme chtěli se Sakurou změnit. Když žijete ve městě, je přeci obrovský rozdíl mít za oknem rušnou ulici, nebo zahradu,“ vysvětluje vizi projektu majitel společnosti Realism Martin Hubinger.

O výjimečnosti rezidence Sakura svědčí i úspěchy v mezinárodních oborových soutěžích, kde se hned dvakrát (v roce 2017 a 2018) zařadila mezi nejlepší stavby světa.

Byty se zahradou za každým oknem

Developer Realism spolu s architekty ze studia Jestico + Whiles vytvořili netradiční koncept bytového komplexu, kdy mezi stropní desky vložili samostatné „domy" lemované květníky s množstvím zeleně. Ta obíhá jako zahrada ve všech patrech půdorys celého domu a tvoří tak clonu mezi soukromým prostorem obyvatel a exteriéry. Na plných částech fasády jsou pak v integrovaných záhonech zakomponované popínavé rostliny, které se stávají přirozenou součástí architektury.

Plocha zeleně v rámci projektu představuje zhruba dvě třetiny v poměru k celkové ploše pozemku. „Dá se tak říci, že fakticky jsme požadované pokrytí pozemku zelení dle územního plánu splnili na skoro 130 %,“ uvádí Martin Hubinger.

Návrh systému závlahy a skladby zeleně na budově a v parku připravili zahradní architekti z atelieru Flera. Rostliny vybrali tak, aby v každém měsíci byla část z nich ve vegetativním stadiu. Projekt tím bere ohled na měnící se tvář přírody v průběhu roku. Vysazené zde jsou i bylinky a jedlé plody.

Sakura má vedle estetické funkce také schopnost přírodní tepelné stabilizace. Obrovským problémem dnešních měst jsou totiž tzv. tepelné ostrovy, tedy lokality s velkými betonovými či asfaltovými plochami, intenzivní dopravou, ulicemi bez stromů a obecně s nedostatkem zeleně. V takových místech pak teploty za letního horkého dne mohou atakovat hodnoty 50 až 60 °C, na střechách domů dokonce 70 °C. Výstavba ozeleněných budov, které jako Sakura dokážou chladit nejen sebe, ale i své okolí, je proto ve městech nesmírně důležitá. Rostliny na fasádě rovněž zlepšují kvalitu vzduchu ve svém okolí (zachytáváním prachu a dalších nečistot), zadržují vodu, která by jinak odtekla do kanalizace, a fungují jako zvuková izolace.

„Rezidence Sakura se vyznačuje unikátním systémem květníků, který nebyl v českých podmínkách nikdy navržen, natož proveden. Jako průkopníci jsme tak spolu s architekty museli jeho konstrukci včetně vnitřního bednění optimalizovat i během výstavby, aby dokonale vyhovovala konstituci budovy,“ popisuje Lukáš Hrudička, projektový manažer. Květníky mají ocelovou rámovou konstrukci svařenou z profilů jackel. Každý je k objektu upevněn přes patní plech dvojicí kotev. Jednotlivé rámy v podélném směru propojují ocelové profily, které zároveň slouží jako podpora pro vnitřní bednění květníku. To je provedeno z plastových, na míru navržených dílců. Květníky jsou pohledově opláštěny deskami ze sklovláknobetonových panelů, kotvených k ocelové konstrukci přes sekundární hliníkový rošt. Z hlediska rostlinného materiálu jsou obsažena všechna patra vegetace: od suchomilných společenstev pro extenzivní střešní zahrady přes trvalková a travinná společenstva a keřové výsadby po stromové patro.

Objem květníků činí 173 m3 a bylo do nich umístěno cca 130 tun substrátu.

Jako hlavní zdroj závlahy na Sakuře slouží retenční nádrže na dešťovou vodu. Pro maximalizaci zužitkování dešťovky developer pracoval s principem tzv. dešťových zahrad, jež zachytávají a akumulují povrchovou vodu ze všech zpevněných ploch v blízkosti budovy. „Jedná se o jednoduchou soustavu zahloubených rigolů osázených rostlinami se schopností reagovat na kolísavou hladinu vody. Dešťová voda je do struh přiváděna otvory v obrubnících, odkud postupně prosakuje do podloží. Velkou část závlahy do sebe rovněž pojmou rostliny a postupně ji zase uvolňují do ovzduší. Přebytečná voda z květináčů se odvádí do retenční nádrže, kde může být později využita,“ říká Lukáš Hrudička. Závlaha květníků je automatická a reaguje na aktuální počasí a potřebu zalévání.

Dům, který je více zelený, než městský

Projekt Sakura kombinuje hned několik mechanismů pro efektivní zavlažování a hospodaření s vodou. „První princip představuje aplikace hydroakumulační a drenážní vrstvy, jejímž cílem je udržení potřebného množství závlahy ve skladbě zelených ploch a zároveň znovu využití přebytečné vody, kterou drenáže svedou do akumulační nádrže. Tuto vodu pak rostliny využívají mezi fázemi deště či zalévání. Pro úsporné zavlažování výsadby byl použit systém mikrozávlahy, který přispívá ke snížení spotřeby vody. Ten je instalován přímo u jednotlivých skupin trvalek, keřů či stromů. Cykly a rozestupy jsou nastaveny tak, aby umožnily dostatečné vsáknutí vody a minimalizovaly odtok i odpar závlahové dávky, jenž nastává při zalévání postřikovači,“ vysvětluje Lukáš Hrudička. Toto opatření je ještě druhotně podpořeno klasickým mulčováním.

Celoročně zelená originální zahrada na stěně se samozavlažovacím systémem a automatickým denním světlem v hlavním vstupu vítá rezidenty. Kontrastně ji doplňuje vnitřní schodiště s plechovým zábradlím a ocelovou sítí.

Sakura v číslech:

67

počet bytů (z toho 3 střešní vily a 3 patrové duplexy) + 2 komerční prostory pro obchod a kavárnu

32 000

kusů zeleně na projektu

60

počet druhů použitých rostlin (5 druhů okrasných keřů, 28 druhů trvalek a travin, 27 druhů stromů a keřů)

1,3 kilometrů

celkové délka květníků po obvodu budovy

130 tun

použitého substrátu v celkovém objemu květníků 173 m3

5 000 m2

zelené plochy v rámci projektu

45 %

ploch budovy pokryto zelení

3

měsíční náklady na zavlažování vyčíslené v průměru na 1 m2 bytu

2

počet nominací v celosvětových architektonických soutěžích:

V roce 2017 nominace na WAN Awards (kategorie „Future Projects - Residential"), která je vůbec největší architektonickou soutěží – mezi šesticí nejprogresivnějších staveb ze čtyř kontinentů

V roce 2018 nominace na World Architecture Festival (kategorie „Residential - Future Projects") – mezi 16 nejlepšími stavbami světa

 

Názory na článek  Košířská Sakura rok po kolaudaci: 32 000 nejrůznějších druhů květin, bylin, keřů a stromů
Na dané téma nejsou žádné názory.
Známkuj

Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem


Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie

Články Stavba