Člověk musí být vždy ve středu architektury

Jana Brožková, 28.12.2020
Člověk musí být vždy ve středu architektury. Obklopuje ho a ovlivňuje, a tak by veřejnost měla mít možnost se k architektuře vyjadřovat. „Až 90 procent času trávíme v budovách a také při pobytu venku jsme obvykle v uměle vytvořeném prostředí jako jsou parky, náměstí, ulice. Důraz na sociální udržitelnost, zdraví a pohodu člověka je tedy v architektonickém navrhování klíčový,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Rada proto v posledních letech řadí dopady staveb na zdraví lidí a také na jejich psychickou pohodu mezi svá hlavní témata. Vztahu lidí, budov a jejich okolí se proto věnovala také poslední ze série letošních přednášek Rethink Architecture, tentokráte s dovětkem People, kterou Rada uspořádala spolu s Centrem architektury a městského plánování. Odpověděla na otázku, jak navrhnout budovy i veřejný prostor, ve kterém se obyvatelé cítí dobře. Vysvětlila ale také, co to vlastně znamená "zdravá budova" a ukázala příklady, jak do plánování projektu zapojit všechny účastníky formou participativního navrhování.

„Člověk musí především znát potřeby těch, kdo budou budovu nebo prostředí užívat,“ odpověděl na dotazy architekt ateliéru tečka Luboš Klabík. Na příkladu prostranství v Chabařovicích u jezera Milada ukázal, jak obohacující pro obě strany je diskuse s veřejností před zahájením prací na projektu. Význam má také sociální udržitelnost, kterou v mínění ateliéru tečka představuje především myšlení na budoucnost, na to, jak bude budova nebo prostředí fungovat v čase. „Nelze myslet jen na jedno volební období, ale na děti a vnoučata. Třeba i na to, jak se po uplynutí životnosti bude dům rozebírat,“ řekl s odkazem na trendy cirkulární ekonomiky a recyklace materiálů Tomáš Klapka z ateliéru tečka.

Nikoli samotná příroda a zeleň, ale právě člověk musí být ve středu navrhování také krajinářské architektury. Příklady uvedla Martina Forejtová z ateliéru Land05. Podle ní je velmi důležité myslet na všechny věkové kategorie, například dětská hřiště nevyužívají jen batolata, ale i starší děti a jejich doprovod, jako jsou rodiče nebo prarodiče. Zároveň sezení v parcích musí být vhodné pro mladé, ale také pro starší lidi. Každý má totiž jiné potřeby. Samotná architektura pak může také řešit to, jak bude využívána. Například sezení v Parku u Vršovického nádraží, u kterého je škola, ateliér navrhl s pohodlným posezením na opěradlech laviček, které mladí velmi často preferují. Zároveň je mobiliář velmi bytelný a lavičky podsvícené, což odrazuje bezdomovce od jejich využívání na spaní.

Příkladem takové architektury, která byla prioritně zaměřena na veřejnost, je Otevřená zahrada v Údolní ulici v Brně pod Špilberkem. Dostavba budov, které provozuje environmentální Nadace partnerství, nabízí prvky šetrné výstavby jako je pasivní standard, vytápění tepelným čerpadlem, aktivní betonové stropy, které slouží k vytápění a chlazení, systém šedé vody, zadržování dešťovky, omezení průtoku a tím úspory vody a další opatření a technologie.

Udržitelnost a historická kontinuita

Udržitelnost a historickou kontinuitu prokázal na sídle společnosti Lasvit v Novém Boru, vítězné stavby letošní České ceny za architekturu, autor projektu Štěpán Valouch z ateliéru ov-a. Budova s futuristickým vzhledem zde navazuje na 200 let starou architekturu, a přitom neztrácí a neruší ducha původní zástavby.

Dopadem budov a jejich okolí na zdraví lidí se systematicky zabývá zatím jen několik developerů. Jedním z nich je JRD, které ve svých projektech myslí na kvalitu vzduchu, a to obvykle za pomoci řízeného větrání s rekuperací. Energeticky jsou jeho aktuální projekty obvykle v pasivním standardu a neřeší jen zateplení, ale také zastínění proti letnímu žáru. Developer se ale také spolu s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov zabývá tématem kročejového hluku a složení podlah, které mu efektivně brání, nebo například kvalitou osvětlení, které se nejvíce blíží dennímu světlu.

Sérii pěti přednášek Rethink Architecture, která sice v březnu začala živým setkáním v CAMP, následně však v důsledku opatření vlády musela přejít do online prostoru, shlédlo v průběhu letošního roku v době přímého přenosu více než 700 lidí a další tisíce lidí si videa pustily ze záznamu. Mezi přednášejícími byli přední odborníci z řad architektů, krajinářů, developerů a výrobců materiálů a technologií, které pomáhají stavět šetrně.

Cílem přednášek bylo upozornit na obrovský vliv budov na životní prostředí a představit cestu, jak tento vliv snížit. Budovy totiž spotřebují 40 procent energieEU, v ČR stavebnictví vyprodukuje dvě třetiny všech odpadů. Výstavba a provoz budov způsobují jednu třetinu celosvětových emisí uhlíku,“ řekla jedna z organizátorek akce série Kateřina Eklová. Karolína Barič doplnila: „Architekt se u projektů budov či veřejných prostranství nachází již na samém počátku a má tedy jedinečnou možnost ovlivnit jejich udržitelnost již ve fázi koncepčního návrhu. Proto přednášející na našich akcích představili udržitelnou architekturu na konkrétních příkladech, které mohou architekti dále ve své praxi využívat. Věříme, že akce inspirovala architekty, studenty i investory k tomu, aby svoje projekty navrhovali udržitelněji.“

 



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie Stavba, nejlépe hodnocené fotografie



Články Stavba