ČSÚ: Zemní plyn neslouží jen k vytápění

ČSÚ, 24.2.2022

Na spotřebu zemního plynu má vliv především počasí. Proticovidová opatření se do jeho spotřeby příliš nepromítla.

Zemní plyn patří v Česku mezi významné energetické zdroje a je nezbytnou součástí portfolia paliv a energií, které jsou spotřebovávány v národním hospodářství. V budoucnu, pokud bude zařazen mezi přechodné bezemisní energetické zdroje, by měl jeho podíl na spotřebě energetických zdrojů v souvislosti s útlumem využívání uhelných paliv dále stoupat. Podle Energetické bilance Eurostatu z roku 2021 zaujímá v Česku 16,8 % hrubé domácí spotřeby paliv a energií a přibližuje se podílu jaderné energie, který činil 17,7 %. Zemní plyn se u nás využívá především na přímé vytápění, výrobu elektrické a tepelné energie a také jako surovina v chemickém průmyslu. Z hrubé domácí spotřeby zemního plynu se spotřebuje 28,3 % v sektoru průmyslu, 25,0 % v domácnostech, 23,5 % na výrobu elektřiny a tepla a 16,3 % v komerčním a veřejném sektoru. Zbývající zemní plyn je spotřebován v sektorech dopravy, zemědělství a lesnictví a rybolovu.

Nižší teploty zvýšily spotřebu

Spotřeba zemního plynu je velice závislá na počasí. V roce 2018 byla průměrná teplota vzduchu vysoká, zatímco v dalších letech se snižovala. Spotřeba plynu tedy byla v roce 2018 nejnižší a následně se meziročně zvyšovala. Na rozdíl od elektřiny, u níž se na vývoji spotřeby projevil covidový lockdown, spotřebu zemního plynu protiepidemická opatření zásadně neovlivnila.

Vývoj spotřeby v konkrétních odběratelských kategoriích (velkoodběratelé, střední odběratelé, maloodběratelé a domácnosti) probíhal v jednotlivých letech odlišně. Z dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že v roce 2018 vzhledem k velmi teplému počasí poklesla meziročně spotřeba u všech kategorií odběratelů. U velkoodběratelů a středních odběratelů však v dalších letech meziročně rostla. V roce 2020 dosáhla celková spotřeba v těchto dvou kategoriích 5 109 mil. m3 a za první až třetí čtvrtletí roku 2021 dále vzrostla o 11,3 %.

V případě maloodběratelů spotřeba v roce 2019 vzrostla a v roce 2020 se opět snížila na 1 198 mil. m3. Spotřeba domácností v roce 2019 meziročně klesla a v roce 2020 se zvýšila o 3,3 % na 2 245 mil. m3. V prvním až třetím čtvrtletí roku 2021, kdy bylo chladněji, spotřeba maloodběratelů vzrostla o 8,2 %, a domácností dokonce o 17,4 %.

Spotřeba plynu v České republice (mil. m3)

Zdroj: ČSÚ
Nejvíc plynu spotřebuje výroba nekovových materiálů

V případě průmyslu je spotřeba zemního plynu závislá na velikosti průmyslové produkce. Největší podíl na spotřebě zemního plynuprůmyslovém sektoru má výroba nekovových minerálů, do níž řadíme např. výrobu skla, cementu, vápna či omítek.

V roce 2019 na toto odvětví připadlo více než 25 % z celkové spotřeby zemního plynu v průmyslu. Další významnou oblastí je výroba potravin, nápojů a tabáku, na kterou se spotřebuje více než 13 % z celkové spotřeby průmyslu. Přes 12 % spotřebovává chemický a petrochemický průmysl a necelých 12 % zemního plynu se spotřebuje ve strojírenství. Naopak nejméně zemního plynu spotřebovávají odvětví jako těžba dřeva a výroba dřevěných výrobků nebo výroba textilu a zpracování kůže.

Meziroční změna spotřeby zemního plynu v kategoriích odběratelů (%)

Zdroj: ČSÚ
V domácnostech hlavně na vytápění

V roce 2019 odebíralo zemní plyn 2 619 793 domácností, o rok později pak došlo k mírnému snížení na 2 614 120 domácností. I přes tento pokles tvoří domácnosti stále více než 90 % odběrných míst zemního plynu. Na jednu domácnost připadala v roce 2019 průměrná spotřeba 829 m3 zemního plynu, v roce 2020 již 859 m3.

Z kompletního mixu paliv a energií používaných v domácnostech tvořila v roce 2019 spotřeba zemního plynu 27,5 %. Největší podíl (30,2 %) zaujímaly obnovitelné zdroje energie, mezi které se řadí palivové dřevo, dřevěné brikety a pelety a energie z tepelných čerpadel a solárních termických systémů. Zemní plyn se zařadil na druhé místo.

Z hlediska účelu užití bylo v domácnostech nejvíce zemního plynu spotřebováno na vytápění. Proto objem spotřeby zemního plynu v domácnostech velice citlivě reaguje na změnu počasí a snížení nebo zvýšení venkovních teplot. V roce 2019 spotřebovaly domácnosti na vytápění 65,7 % z celkové spotřeby zemního plynu, na ohřev vody to bylo 22,8 % a na vaření 11,5 %.

Podíl spotřeby paliv a energií v domácnostech (%, 2019)

Zdroj: ČSÚ
Česko je závislé na ruském plynu

Ačkoliv se v Česku zemní plyn také těží (podíl těženého plynu na hrubé domácí spotřebě v roce 2020 byl 2,4 %), je naše země závislá na dovozu, a to především z Ruské federace. Od roku 1997 se menší objemy zemního plynu importovaly také z Norska, nejvíce, 3 000 mil. m3, bylo dovezeno v roce 2009. Dovoz z Ruska ve stejném roce dosáhl 5 760 mil. m3. V dalších letech objemy plynu importovaného z Norska klesaly a v roce 2020 již odtud nebyl dovážen žádný plyn.

V roce 2018 činil celkový dovoz zemního plynu 8 008 mil. m3 a meziročně se snížil o 881 mil. m3, v roce 2019 vzrostl o 1 525 mil. m3 a v roce 2020 se naopak snížil na 7 590 mil. m3. Vývoj spotřeby nebyl stejný jako vývoj dovozu, v roce 2018 se spotřeba meziročně snížila jen o 334,7 mil. m3, v roce 2019 stoupla o 381,9 mil. m3 a v roce 2020 o 129 mil. m3. Podle předběžných údajů za první až třetí čtvrtletí roku 2021 vzrostl meziročně dovoz plynu o 18,2 %, zatímco spotřeba jen o 13,3 %. Rozdíly mezi dovozem a spotřebou plynu se vyrovnávaly čerpáním, nebo naopak doplněním zásob.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.

Více informací na www.czso.cz

Průmysl, energetika



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Energie