Evropská komise: Pěnový polystyren má vysoký potenciál pro oběhové hospodářství

Výzkumné centrum Evropské komise (JRC) zveřejnilo studii referující o vysokém potenciálu pěnového polystyrenu pro oběhové hospodářství. Do studie bylo zařazeno 12 druhů odpadů, u nichž by měla Evropa přednostně řešit systém třídění a následné eliminace ve vztahu k cirkulární ekonomice. Pěnový polystyren se umístil na 5. – 7. místě. Významným krokem k cirkularitě může být jeho separovaný sběr. V Dánsku ho praktikuje již polovina všech obcí se zapojením více než 54 % všech obyvatel. V tuzemsku vstříc stejnému cíli podniká intenzivní kroky Sdružení EPS ČR, které si již systém separovaného sběru ozkoušelo v praxi v Kralupech nad Vltavou. Teď ho chce rozšířit i do dalších obcí.  

Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre - JRC) určilo 12 přednostních druhů odpadu, pro které by mohla být vypracována další unijní kritéria k omezení a následnému zamezení jejich vzniku. Pěnový polystyren (EPS) se na tomto seznamu umístil na pátém až sedmém místě spolu se směsnými plasty a pevnými částmi z demolice budov nebo silnic.

EPS je z 98 % tvořen vzduchem a ze 2 % polymerem. Podle studie zadané dánským Úřadem pro ochranu životního prostředí se recyklací 1 kg EPS ušetří 1,8 kg CO₂ v porovnání s výrobou zcela nového EPS. Materiál, který byl vynalezen před 70 lety, lze recyklovat mnohokrát, aniž by se změnily jeho vlastnosti. Mimořádně dobré tepelně izolační vlastnosti, pevnost a velmi nízká objemová hmotnost, jsou hlavními důvody k jeho mnohostrannému využívání napříč odvětvími. Nejvíce se EPS používá ve stavebnictví jako tepelná a zvuková izolace a také v obalovém průmyslu.

Větší potenciál pro cirkulární ekonomiku než EPS mají dle výzkumného střediska EK už jenom PET obaly, polyethylen, obnošené a řádně znovupoužitelné oděvy a pryž (např. z pneumatik). Cílem studie JRC je přispět k implementaci akčního plánu Evropské komise pro cirkulární ekonomiku a rámcové směrnice o odpadech. Studie JRC uvádí, že průměrná míra recyklace
polystyrenu z obalů v EU aktuálně činí 40 %.

Na přípravě studie JRC se spolu s více než 40 dalšími organizacemi podílela i Asociace evropských výrobců expandovaného polystyrenu (EUMEPS), která se zavázala, že do roku 2025 bude evropský polystyrenový průmysl recyklovat 46 % vzniklého odpadu z EPS.

Litva ihned závěry ze studie využije

Saulius Skrodenis, prezident Litevského sdružení pěnového polystyrenu (PPA), říká, že závěry studie JRC budou užitečné i v Litvě, jelikož tamní Ministerstvo životního prostředí připravuje aktualizaci Národního akčního plánu pro energetiku a klima. Jednou z pracovních skupin je skupina pro odpady
a cirkulární ekonomiku, které se PPA účastní. „Věřím, že studie JRC pomůže Ministerstvu životního prostředí stanovit národní cíle v oblasti snižování množství odpadů a oběhového hospodářství. Musíme prozatím odložit stranou to, co má malý potenciál, a zaměřit se na druhy odpadů, které určilo výzkumné středisko Evropské komise,“ říká Skrodenis.

PPA sdružuje výrobce stavebních EPS izolantů a společnost Circleplast Kaunas, největšího recyklátora EPS v Pobaltí. Cílem PPA je rozšířit síť sběru EPS, například prostřednictvím regionálních center pro nakládání s odpady.

Situace v ČR a inspirace Dánskem

Cílem EUMEPS i PPA je docílit, aby obce EPS oddělovaly od celkového toku komunálního odpadu
a obyvatelé materiál mohli třídit i na sídlištích či ve sběrných dvorech. Například v Dánsku se EPS sbírá odděleně od ostatního odpadu již v polovině obcí, celkově je do systému zapojeno více než 54 % obyvatel země.

Tuzemské sdružení EPS si klade stejné cíle i v Česku. Za účelem ověření separovaného sběru v praxi byly vloni realizovány hned tři pilotní projekty. „Na sídliště v Kralupech nad Vltavou byla umístěna nádoba určená pouze pro odpadní EPS. Za měsíc a půl provozu do ní bylo vytříděno 42,5 kg (5 m³) EPS odpadu. Odpad byl následně odvezen přímo do sběrného dvora. Pilotní projekt se setkal s úspěchem
a ukázal, že separovaný sběr EPS ve městech a obcích je možný,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Další dva pilotní projekty se týkají separování EPS odpadů ve sběrných dvorech a na dotřiďovacích linkách. „Všechny tři realizované pilotní projekty se ukázaly jako plně funkční. V současné chvíli jednáme s obcemi, firmami i státními institucemi o odstranění identifikovaných bariér
a následném rozšíření systému sběru do dalších měst,“ uzavírá Zemene.