Budeme muset pracovat v důchodu? Jde to i jinak

V Česku bylo dlouho zvykem užívat si klidný důchod, pracujících seniorů ale rychle přibývá. Za posledních 10 let se jejich počet zdvojnásobil a čísla vzhledem k nelehké finanční situaci řady lidí ještě porostou. Chodit do práce ve vyšším věku ovšem není pro každého.

Český statistický úřad zveřejnil v polovině ledna statistiku, podle které se počet pracujících důchodců za poslední desetiletí více než zdvojnásobil. V roce 2021 pracovalo 566 tisíc seniorů, což představuje 10,7 procenta všech zaměstnaných. Mohou za to především nízké důchody, které i po valorizaci a přidání výchovného nedosahují v průměru ani 19,5 tisíce korun. Drtivá většina důchodců má ovšem ještě méně, každý pátý žije na hranici chudoby.

Existuje přitom několik možností, jak si na stáří přivydělat. Člověk nemusí nastoupit do důchodu hned první den, kdy mu vznikne nárok. Vyšší přídavek k budoucí měsíční penzi se dá získat, když odchod do důchodu odložíte. Každý další odpracovaný čtvrtrok penzi zvýší, jde ale pouze o stokoruny měsíčně. Navíc přicházíte o důchod, který už jste mohli čerpat.

Lidé proto častěji odejdou do důchodu hned a k tomu ještě přidají nějakou práci. Buď pokračují v té původní, nebo si najdou jinou. Penzisté běžně pracují ve školství, zdravotnictví, sociální péči, ale často se uplatňují také v odvětvích, jako jsou velkoobchod, maloobchod či zemědělství.

Ne pro všechny je ovšem takové řešení vhodné, například kvůli zdravotním komplikacím. Alternativou práce ve vyšším věku proto může být i včasné spoření na důchod. Penzijní připojištění roku 2013 zaniklo, nahradilo ho ale doplňkové penzijní spoření, které umožňuje volit konzervativní i dynamické fondy a nabízí větší flexibilitu. „Lidé si uvědomují, že se budou muset zajistit na stáří sami a nespoléhat tolik na stát. Zájem o doplňkové penzijní spoření se v loňském roce zvýšil několikanásobně,“ říká senior manažer investic a pojištění Moneta Money Bank Tomáš Kapoun. „Nepatrně větší zájem mají ženy a obecně spíše starší lidé, evidujeme ale i rostoucí zájem o dětské smlouvy pro klienty mladší osmnácti let,“ dodává.

Člověk může začít spořit jen stokorunu měsíčně, pokud si ale začne pravidelně odkládat 300 korun, dalších 90 Kč dostane od státu. Nejvyšší dotace pak čeká na toho, kdo bude každý měsíc spořit minimálně 1000 korun. Tomu stát přidá 230 Kč.

Je přitom ještě jedna výhodnější varianta. Při pravidelném měsíčním spoření 3000 korun, tedy 36 tisíc Kč ročně, získá člověk za prvních 12 tisíc příspěvek od státu 2760 korun a na dalších 24 tisíc státní zvýhodnění v podobě daňové úlevy. Celkově tak lze za rok uspořit až 5760 korun.

Ministerstvo financí nyní připravuje novelu, která má zvýšit minimální částku, od které bude možné čerpat státní příspěvek. Ten by od roku 2024 měli dostávat jen ti, kdo spoří minimálně 500 korun měsíčně. Daňová úleva by pak byla možná od 1500 Kč.

U penzijního spoření je ovšem nejdůležitější, kdy s ním člověk začne. Odborníci se shodují na tom, že by to mělo být co nejdříve. „Pokud nemám zodpovědné rodiče či prarodiče, kteří mi začnou spořit už od narození, tak bych měl ideálně začít s první prací či brigádou. Stane se pak z toho pro mě rutina,“ radí Tomáš Kapoun z Moneta Money Bank. „Samozřejmě čím dříve začnu, tím menší částku můžu odkládat, abych ve výsledku měl později slušný doplněk k důchodu,“ dodává s tím, že státní příspěvek nelze žádat zpětně, takže pokud si člověk začne odkládat na důchod až po padesátce, nezíská zdaleka tolik.

A co když přijde takový rok, jako byl ten loňský, není lepší penzijní spoření předčasně ukončit a peníze převést jinam? Asociace penzijních fondů (APS) před takovým jednáním varuje. „Převod prostředků z penzijního na spořicí účet ale nedává dlouhodobě smysl. Kvůli současné situaci není třeba panikařit. Penzijní spoření je postaveno na dlouhodobosti a s propady se umí vyrovnat,“ uvádí APS ve své tiskové zprávě. Při předčasném výběru peněz z penzijního spoření navíc člověk přijde o státní příspěvek a musí dodanit i daňové úlevy, které čerpal po dobu spoření. Výhodnější je tedy vytrvat. Úspěšná období převažují a výnosy z nich spolehlivě dorovnají ztrátu z méně úspěšných měsíců či let.

TABULKA1:

TABULKA2: