Vláda schválila návrh klimaticko-energetického plánu

Vláda schválila návrh plánu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a plnění svých evropských klimaticko-energetických závazků do roku 2030. Návrh bude bezprostředně odeslán Evropské komisi a zároveň bude zaslán do široké veřejné konzultace. Plán předpokládá, že spotřeba elektřiny vzroste o zhruba desetinu kvůli elektromobilitě, elektrifikaci průmyslu nebo vytápění a že Česká republika se změní z významného čistého exportéra na čistého dovozce elektřiny.

Pokud jde o kapacity, návrh plánu předpokládá se stabilní jadernou kapacitu na úrovni 4,3 GW v roce 2030, ale s nárůstem na 5,9 GW do roku 2050. Solární energie poroste z 2,1 GW na 10,1 GW v roce 2030, větrná energie z 0,3 GW na 1,5 GW, zemní plyn z 2,4 GW na 3,2 GW, zatímco uhlí poklesne z 9,4 GW na 3,0 GW (a na nulu v roce 2050).

Návrh plánu, který ještě musí zhodnotit EK, zvyšuje české cíle pro solární energii z původně diskutovaných 6 GW na 10 GW, pomalý nárůst kapacit zemního plynu pouze o 0,8/1,6 GW do roku 2030/50 a v dlouhodobém horizontu předpokládá zvýšení jaderné kapacity o 1,6 GW místo dříve předpokládané stability. To znamená zhruba do roku 2045 výstavbu dvou až tří nových velkých jaderných bloků (dle zvoleného dodavatele) a jednoho SMR. Návrh plánu vidíme v souladu s aktuálními plány ČEZ na rok 2030. Společnost do roku 2030 plánuje 5 GW v solárních panelech, asi 1 GW v zemním plynu a jeden velký jaderný blok a jednu SMR v letech 2032-36. Bohatýrské plány vlády na výstavbu nových jaderných bloků po roce 2030 nicméně mohou posloužit jako omluva, proč převést výrobní část ČEZ na plně státní firmu. V následujících týdnech by se měl opět projednávat tzv. lex ČEZ a akcie firmy mohou na jeho novou podobu reagovat. Petr Bártek, analytik.