Jak navýšit míru recyklace polystyrenu v ČR? Workshop EPS a cirkulární ekonomika III. nabídl konkrétní řešení

Ročně se v Evropě spotřebuje zhruba 2,2 mil. tun pěnového polystyrenu (zkr. EPS), v Česku to loni bylo 47,8 tis. tun. Přestože se jedná o 100% recyklovatelný materiál, podíl recyklace v tuzemsku se pohybuje kolem 50 %. V cestě za naplnění recyklačního potenciálu mu totiž brání řada bariér. Sdružení EPS ČR ve spolupráci s Českou technologickou platformou PLASTY proto zorganizovalo dne 28.5. v Kralupech nad Vltavou workshop 'EPS a cirkulární ekonomika III.', kde za účasti státní správy, výrobců, recyklátorů, odpadových společností, zastupitelů měst a obcí i soukromých firem, proběhla diskuse o možných řešeních výzev, se kterými se odvětví v oblasti recyklace potýká. Dále byly představeny příklady dobré praxe třídění a recyklace odpadního obalového polystyrenu od občanů, z retailu, od samospráv, sběrných dvorů a dotřiďovacích linek, které se v minulých letech realizovaly.

Pěnový polystyren je univerzální materiál s pestrou škálou využití. Nejvíce se používá ve stavebnictví, konkrétně při zateplování budov. Dále se užívá jako obalový materiál, nejčastěji k balení elektrospotřebičů nebo např. k přepravě zdravotnických zásob. Jeho předností jsou především tepelně izolační vlastnosti, odolnost proti vlhkosti, stlačení a nárazům. V rámci Evropy se ho ročně spotřebuje 2,2 mil. tun [1] . Vůbec největším evropským spotřebitelem je Německo, na druhém místě figuruje Polsko. Lze předpokládat, že v Evropě se ročně vyprodukuje přes 500 tis. tun odpadu z EPS [2] , jeho největšími producenty jsou Německo, Francie a Itálie. V České republice loni vzniklo 4,6 tis. tun odpadu při spotřebě 47,8 tis. tun. Zhruba 3 tis. tun pocházelo z obalů a 1,3 tis. tun z polystyrenových odřezků vzniklých při zateplování budov, zbývající část je poté z demolic a dekonstrukcí. EPS je objemný a lehký materiál, a proto se i při relativně nízké hmotnosti nejedná o zanedbatelné množství. Právě díky tomu, že je z 98 % tvořen vzduchem, má nízkou uhlíkovou stopu a lze ho velmi dobře recyklovat. „Sdružení EPS ČR se zavázalo EU, že se do roku 2025 pokusí dosáhnout 50% míry recyklace v tuzemsku, což se nám podařilo splnit. Míra recyklace za minulý rok se pohybovala lehce přes 50 %. V našich snahách o postupné navyšování tohoto čísla ovšem neustáváme. Do roku 2030 bychom chtěli dosáhnout 55% míry recyklace,“ uvedl Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Workshop EPS a cirkulární ekonomika III.

Po 3 letech zorganizovalo Sdružení EPS ČR ve spolupráci s Českou technologickou platformou PLASTY v Technoparku Kralupy nad Vltavou další workshop, kterého se již tradičně zúčastnili zástupci celého hodnotového řetězce pěnového polystyrenu, obcí, státní správy i odpadových společností. Cílem byla

výměna informací mezi jednotlivými účastníky, pochopení systému, definování kroků pro jeho zlepšení a analýza toho, jak se od posledního setkání v roce 2022 situace posunula.

Hlavní bariéry, které stojí v cestě zvýšení míry recyklace EPS v ČR:

Politické
Jedná se zejména o zlepšení evidence materiálových toků a koncepční podporu recyklace ze strany státu. „Za poslední 3 roky, i díky aktivitám, které Sdružení EPS ČR realizovalo ve spolupráci s Cyrkl, EKO-KOM a dalšími, došlo k výraznému zlepšení v evidenci materiálových toků. Dalším krokem je vytvoření metodiky MŽP, které by v budoucnu mělo být schopno vykazovat oficiální množství zrecyklovaného EPS v Česku. To by významně pomohlo všem našim snahám v oblasti cirkulární ekonomiky,“ říká Zemene.

Ekonomické

Jednou ze zásadních bariér byly nízké poplatky za skládkování, které se v posledních letech stále navyšují, což by mohlo motivovat k vyšší míře recyklace. Další výzvou je drahá přeprava objemného materiálu. To lze vyřešit tzv. zkompaktováním do bloků, čímž se výrazně zmenší objem odpadního polystyrenu. Na workshopu proběhla diskuse mezi zástupci obcí a státní správou ohledně možné finanční podpory na zakoupení kompaktorů. Veškeré dotační programy na podobné účely jsou totiž založeny na minimálním množství zrecyklovaného materiálu vyjádřeného jeho hmotností. To je ale u EPS vzhledem k jeho nízké objemové hmotnosti (14-25 kg/m3) téměř nemožné. Zde by pomohla změna podmínky pro objemné a velmi lehké materiály založené na minimálním zpracovaném objemu (m3). „Řešením by mohlo být např. spojení několika obcí, které by si kompaktor pořídily společně a rozložili si tak mezi sebe poměrně vysoké vstupní náklady,“ doplňuje Zemene.

Sociální

Zde se jedná především o nedostatečnou znalost problematiky a předsudky ze strany veřejnosti. „I díky pravidelným edukačním kampaním Sdružení EPS ČR se povědomí o recyklovatelnosti materiálu mezi veřejností v posledních letech strmě zvyšuje. Zejména Vánoce jsou ideálním obdobím na to, poukázat, jak nakládat s obaly z dárků, které si Češi rozbalí pod stromečkem,“ uvádí Zemene.

Technologické

Pro úspěšnou recyklaci je klíčové, aby nebyl polystyrenový obal moc znečištěný. Separovaný sběr do speciálních nádob, jako se tomu děje např. v Kralupech nad Vltavou či v Letohradě, proto dává z hlediska zachování čistoty materiálu největší smysl. Bohužel trend doby je opačný, stále více dochází k multikomoditnímu sběru, při kterém je větší šance, že se EPS znečistí o zbylé materiály (kovy, nápojové kartony atd.). „Po 3 letech fungování speciálních nádob na separovaný sběr polystyrenu v Kralupech nad Vltavou můžeme říct, že míra znečištění je zhruba 5 %. Jinými slovy, 95 % vytříděného obsahu putuje k recyklaci,“ objasňuje Zemene.

Legislativní

V diskusi zaznělo, že přední český recyklátor vyváží 100 % recyklátu do zahraničí, jelikož v tuzemsku po materiálu není, i kvůli lehce vyšší ceně oproti nové surovině, poptávka. To by se mělo změnit s evropskou legislativou PPWR, která vejde v platnost v roce 2030. Ta pojednává o tom, že plastové obaly by měly obsahovat minimálně 35 % recyklátu. „Pozitivní je, že kapacity i infrastrukturu k takovému množství v ČR již máme, a až legislativa vejde v platnost a materiál budou chtít všichni na trhu, tak budeme připraveni,“ říká Zemene.

Shrnutí a další kroky

Pilotní projekty na separovaný sběr od občanů i ve sběrných dvorech fungují. Kralupy, které začaly již v roce 2021 a ročně takto vytřídí 3–4 tuny čistého odpadního polystyrenu, a Letohrad, který za minulý rok ve zkušebním provozu vysbíral 1,5 tuny čistého polystyrenu, jenž byl následně prodán recyklátorovi, jsou toho zdárným příkladem. „Teď je potřeba projekty rozšiřovat do dalších obcí. Stejně tak je potřeba je odladit po nákladové stránce, aby byl separovaný sběr pro obce efektivní a finančně zajímavý. Budeme nadále hledat cesty, jak lépe propojovat všechny aktéry,“ říká Zemene.

Mezi obchodními řetězci registrujeme za poslední 3 roky velký pokrok, kdy, i díky studii materiálových toků v retailu, kterou provedlo Sdružení EPS ČR ve spolupráci s platformou Cyrkl, evidujeme, že jsou významným zdrojem čistého odpadního materiálu, který následně prodávají recyklátorům.

Odpadářské společnosti, i přesto že je pro ně EPS objemově minoritní materiál, věnují problematice sběru, třídění a následné recyklace odpadního pěnového polystyrenu odpovídající pozornost. Dokonce i vytříděný odpadní EPS z dotřiďovacích linek, který je znečištěný, nachází své uplatnění v podobě izolačních zásypů nebo lehčených betonů.

Jak už bylo uvedeno výše, v tuzemsku máme celou řadu recyklátorů, kteří jsou schopni zpracovávat různé druhy odpadního EPS. Kapacity pro recyklaci jsou tedy dostatečné, teď musíme pracovat na tom, abychom byli schopni k nim materiál dostat za rozumnou cenu a výrobky ze zrecyklované suroviny poté našly uplatnění v ČR.

Věříme, že MŽP se podaří, i přes administrativní zátěž, vytvořit systém evidence zrecyklovaného EPS, což by dozajista ve snahách celého odvětví hrálo významnou roli.

Hlavním úkolem Sdružení EPS zůstává edukace a propojování odborné i laické veřejnosti v této problematice.

Z debaty mezi výrobci, zpracovateli suroviny, recyklátory a státními institucemi vzešla iniciativa hledat konkrétní cesty k zefektivnění třídění a recyklace EPS. Workshop byl tedy z pohledu Sdružení EPS úspěšný, jelikož si ověřilo, že se ubírá správným směrem. „ Předali jsme si potřebné informace se všemi zúčastněnými subjekty a nastínili další společný postup k naplnění našeho cíle,“ uzavírá Zemene.

Podrobné informace o pěnovém polystyrenu naleznete na www.epscr.cz a o jeho recyklaci na www.recyklujemepolystyren.cz