Vedro v kanceláři: Co pomáhá, když klimatizace nestačí. Dostatek vody, hořčík, čerstvé ovoce, zmrzliny i pauzy

Letní vedra už dávno nejsou výjimkou několika červencových dní, ale stále častěji trvají týdny. Vysoké teploty přitom neovlivňují jen pohodlí doma nebo venku, ale mají zásadní dopad i na pracovní výkon. Nejvíc to pociťují zaměstnanci v kancelářích, kde se teplota může snadno vyšplhat přes únosnou hranici. Klesající soustředění, únava, bolesti hlavy nebo podrážděnost pak nejsou leností – ale přirozenou reakcí organismu na tepelnou zátěž.

Zatímco klimatizované kanceláře zvládají tropy lépe, řada menších firem nebo sdílených pracovišť stále spoléhá na přirozené větrání nebo přenosné ventilátory. A právě tam hrozí, že produktivita i zdraví zaměstnanců utrpí nejvíc. Co pomůže, když venku panují třicítky a uvnitř není o moc méně?

Teplotní limity: zákon stojí při zaměstnancích
„Kancelářská práce spadá podle české legislativy do první třídy práce, tedy mezi fyzicky nenáročné činnosti vykonávané převážně vsedě. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které upravuje podmínky ochrany zdraví při práci, stanoví pro tuto kategorii doporučené rozmezí teploty na pracovišti mezi 20 a 27 °C. Překročení těchto hodnot sice není automatickým porušením zákona, ale zaměstnavatel má povinnost reagovat vhodnými technickými nebo režimovými opatřeními – například stíněním oken, zajištěním větrání, úpravou pracovní doby nebo snížením fyzické zátěže,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Důležitou součástí péče o pracovní podmínky je i pravidelné sledování teploty na pracovišti. Ačkoliv zákon výslovně nenařizuje její trvalé měření, v případě přetrvávajících vysokých teplot a případné kontroly ze strany inspektorátu práce může být dokumentace teplot klíčová. Zaměstnavatel totiž odpovídá za to, aby prostředí nepředstavovalo zdravotní riziko – nejde tedy jen o komfort, ale i o naplnění zákonné povinnosti zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky.

Voda nestačí, ale je základ
Při vyšších teplotách se tělo přirozeně více potí, a to i bez fyzické aktivity. To znamená nejen ztrátu vody, ale i minerálů, zejména hořčíku a sodíku. Zákoník práce přitom jasně stanoví, že zaměstnavatel má povinnost poskytovat zaměstnancům na náklady firmy tzv. ochranné nápoje. Nejde o benefity, ale o zákonnou nutnost. Pitný režim by měl být pravidelný, nikoliv nárazový. Nejlepší je pít po malých dávkách – ideálně zhruba 150 ml každých 20 minut. Místo ledových nápojů, které mohou paradoxně zpomalit trávení a přispět k únavě, se doporučuje voda vlažná až mírně studená. Vhodné jsou také minerální vody s obsahem hořčíku, ale pozor na vysoký obsah sodíku – ten může při dlouhodobém příjmu zatěžovat krevní tlak.

Čerstvé ovoce a zmrzlina
Kromě správného pitného režimu a doplňování minerálů pomáhá v horkých dnech i pravidelné zařazení osvěžujících pochoutek, jako je čerstvé ovoce nebo zmrzlina. Ovoce nejen hydratuje, ale díky obsahu vitamínů a přírodních cukrů dokáže dodat rychlou energii a zlepšit náladu. Sladké chladivé osvěžení je přirozenou cestou, jak zvládnout únavu, nicméně je dobré dát pozor na nápoje s vysokým obsahem umělých sladidel a konzervantů, které jsou často v průmyslových limonádách. Tyto látky mohou naopak vyvolávat podráždění nebo zvýšenou únavu, proto je lepší sáhnout po přírodních variantách a sladit spíš s mírou.

Hořčík pomáhá udržet výkon i pohodu
Magnesium hraje v horkých dnech důležitou roli. Pomáhá zmírnit únavu a vyčerpání, které přicházejí s teplem a nedostatkem pohybu, podporuje soustředění i duševní výkon a může předejít bolestem hlavy nebo svalovým křečím, které se často objevují při dlouhém sezení v přehřátých prostorách.

"Nejjednodušší formou, jak hořčík průběžně doplňovat, je pít přes den vhodně mineralizovanou vodu. Odpadá tak nutnost myslet na doplňky stravy nebo tablety – voda zároveň pokryje pitný režim i potřebu tohoto důležitého minerálu. Ideální je mít ji po ruce na stole a pít pravidelně v menších dávkách nebo do kanceláře pořídit řešení, která vodu z kohoutku či speciální výdejníky obohatí speciálním filtrem právě o hořčík a další minerály,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Pauzy nejsou rozmar, ale ochrana zdraví

Vysoké teploty vedou k poklesu kognitivních schopností – mozek pracuje pomaleji, zhoršuje se schopnost rozhodování i řešení složitějších úkolů. Tělo se navíc přehřívá a bez možnosti se ochladit přichází únava mnohem rychleji. Zaměstnanci by tak v horku měli dodržovat pravidelné krátké přestávky – ideálně každých 45 až 60 minut. Stačí vstát od stolu, projít se, opláchnout si ruce nebo si na chvíli sednout ke stinnému oknu. Krátké protažení nejen uleví tělu, ale také pomůže „restartovat“ mozek.

„Pro zaměstnavatele přitom nejde o ztrátu času – několikaminutová pauza může výrazně zlepšit pracovní výkon v dalších hodinách. Pokud zaměstnanci setrvávají dlouhé hodiny v přehřátém prostředí bez pohybu a odpočinku, dříve či později se projeví pokles výkonu, ale i vyšší nemocnost,“ doporučuje Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS.

Upravte dress code, když to počasí žádá

Ve firemních prostředích, kde platí striktní pravidla oblékání, se často zapomíná, že tělo v horku potřebuje dýchat. Oblečení z umělých vláken, tmavých barev nebo se zbytečnými vrstvami teplo jen zadržuje. Pokud to charakter firmy dovoluje, je vhodné v letních měsících mírně uvolnit pravidla oblékání Lehké košile, polokošile, vzdušné materiály jako len nebo bavlna, případně volnější střihy mohou zásadně přispět k tomu, že zaměstnanci zvládnou pracovní den bez zbytečného přehřívání.

Co dělat, když není klimatizace?

„Ve starších budovách nebo menších provozech často není centrální klimatizace samozřejmostí. V takových případech se doporučuje kombinace několika kroků: přes noc dobře vyvětrat a ochladit prostor, přes den zatáhnout žaluzie nebo rolety a omezit vstup přímého slunce. Vhodné jsou i přenosné ventilátory, které zajistí cirkulaci vzduchu – ideálně pomalu rotující stropní nebo sloupové typy, které nevíří prach. Alternativou mohou být ochlazovače vzduchu fungující na principu odpařování vody. Ty sice nesníží teplotu jako klimatizace, ale zvlhčený vzduch působí pocitově příjemněji a efektivněji odvádí teplo z povrchu těla,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Letní horka v kancelářích nejsou jen otázkou pohodlí, ale také zdraví, bezpečnosti a produktivity. Ať už jste zaměstnanec, který vnímá zhoršené pracovní podmínky, nebo zaměstnavatel, který nese odpovědnost za pracovní prostředí, vyplatí se horké měsíce nepodceňovat. Včasné a promyšlené kroky – od pitného režimu přes doplnění hořčíku až po správné větrání – mohou rozhodnout o tom, jaké pracovní výsledky firma v létě skutečně dosáhne.