Co dělat, když se manžel zadluží bez mého vědomí

Situace, kdy nečekaně zjistíte, že je váš manžel zadlužený „až po uši“ a není schopen své dluhy splácet, může být velmi nepříjemná. V takovém případě zpravidla již netrvá dlouho, než exekutor začne blokovat a zabavovat společný majetek. Proto je v podobných situacích potřeba jednat nejen rychle, ale především informovaně. V tomto článku bychom si popsali, jak při vzniku podobné situace postupovat a co manželovi, který o dluzích svého partnera nevěděl, potenciálně hrozí za rizika.

Úpravu majetkových vztahů mezi manžely obsahuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Otázka platnosti smluv a závazků, které sjedná jen jeden z manželů, závisí především na majetkovém režimu, který mezi sebou manželé mají. Tedy zda mají společné jmění manželů, nebo režim oddělených jmění. Pokud manželé disponují režimem oddělených jmění, nemohou „zatajené“ dluhy jednoho z manželů toho druhého nijak ohrozit, jelikož v takovém případě nemají žádný společný majetek. Svízelná situace ovšem může nastat v případě, kdy manželé společný majetek mají v zákonném režimu společného jmění.

Nakládání s majetkem bez souhlasu druhého manžela

Při nakládání s majetkem ve společném jmění v tzv. „běžných věcech“ (např. při nákupech oblečení, potravin, paliva a podobného spotřebního zboží apod.), může každý z manželů právně jednat sám – bez vědomí druhého manžela. Jakmile je však tento rámec běžných záležitostí překročen, je pro platnost právního jednání podle § 714 občanského zákoníku už nezbytný souhlas druhého manžela. Za běžnou záležitost, kterou by mohl vyřešit jen jeden z manželů (bez souhlasu toho druhého), ovšem zpravidla nebývá považováno sjednání úvěru nebo zápůjčky. Samozřejmě za předpokladu, že se nejedná o zanedbatelný finanční obnos (např. v rozsahu jednotek tisíců korun).

Pokud si tedy jeden z manželů sjedná úvěr a dostane se do exekuce bez vědomí druhého manžela, znamená to, že dluh nebude součástí společného jmění, a tudíž ani společný majetek (např. rodinný dům či vozidlo) není v ohrožení? Ne tak docela. Podle ustanovení § 710 občanského zákoníku sice platí, že součástí společného jmění nejsou dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu toho druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Úvěr nebo zápůjčka převzatá jen jedním z manželů (bez souhlasu toho druhého) ve výši přesahující běžné výdaje rodiny tak nebude součástí společného jmění. Na druhou stranu, pokud manžel, který ke vzniku takových dluhů nepřivolil, zůstane nečinný, exekutor postihne a zpeněží i majetek spadající do společného jmění. Proč tomu tak je a co je potřeba udělat, aby došlo ke zmírnění případných následků?

Obrana proti zabavení společného majetku v exekuci

Jakmile se zadlužený manžel dostane do dluhové spirály, která vyústí v zahájení exekučního řízení, exekutor zpravidla postihne veškerý majetek, který dlužník vlastní – tedy i ten, který spadá do společného jmění. V takovém okamžiku je potřeba, aby druhý manžel co nejrychleji projevil svůj nesouhlas s převzetím dluhu z úvěru či ze zápůjčky (jak vůči druhému manželovi, tak i vůči věřiteli a exekutorovi) a podal návrh na částečné zastavení exekuce. Na základě podaného návrhu by pak soud měl rozhodnout, že dluhy manžela-dlužníka budou uspokojeny ze společného jmění jen do výše, kterou by představoval podíl manžela-dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno.

Podle § 731 občanského zákoníku totiž platí, že pokud dluh jen jednoho z manželů vznikl za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Dále se v § 732 občanského zákoníku říká, že pokud dluh jen jednoho z manželů vznikl proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl manžela-dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno.

Jinými slovy – pokud manžel, který o dluzích svého partnera nevěděl, bude nečinný a nevyjádří se vzniklými dluhy svůj nesouhlas bezodkladně poté, co se o jejich existenci dozví, exekutor uspokojí vzniklé dluhy z majetku náležejícího do společného jmění v plné výši. Pokud manžel svůj nesouhlas s dluhy včas vyjádří a dovolá se tak neplatnosti jednání svého partnera, exekutor majetek ve společném jmění sice také postihne, ale jen do výše podílu, který by při vypořádání společného jmění připadl na manžela-dlužníka.

V praxi ovšem i to může pro manžela-nedlužníka představovat problém. Pokud se totiž bude jednat o dluhy rozsáhlejšího charakteru a manželé budou mít ve společném jmění například nemovitost, ve které společně bydlí, exekutor bude přesto oprávněn takovou nemovitost prodat. Jen s tím rozdílem, že v důsledku vyslovení nesouhlasu budou dluhy uspokojeny jen z části výtěžku připadající na podíl, který by při vypořádání společného jmění připadl na manžela-dlužníka. Manžel-nedlužník tak sice obdrží svůj podíl z výtěžku prodeje, ale nebude mít kde bydlet.

Závěr

Ačkoliv podle zákona může být jednání manžela-dlužníka prohlášeno za neplatné na základě včas vyjádřeného nesouhlasu druhého manžela, nemusí tento krok manžela-nedlužníka vždy ochránit před prodejem společného majetku. Proto je důležité, aby se manželé o svých finančních závazcích vždy vzájemně informovali a nic před sebou netajili. Pokud by totiž došlo na nejhorší a jeden z nich se dostal do exekuce, bude tím s největší pravděpodobností postižen i ten druhý.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek