Vnímání komunitní energetiky

V červnové vlně šetření, na pravděpodobnostním Panelu Naše společnost, zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění bloky otázek týkajících se tématu jaderné energetiky, komunitní energetiky a Zelené dohody pro Evropu. Tato tisková zpráva shrnuje analytické závěry ohledně vnímaní komunitní energetiky českou veřejností. Pokládané otázky zjišťovaly obecné povědomí tuzemských občanů o komunitní energetice a energetických společenstvích, vnímané důležitosti komunitní energetiky jako nástroje pro přechod na čistší zdroje energie, nakolik jsou české domácnosti připraveny stát se součástí energetického společenství a jaké jsou hlavní důvody pro nezapojení.

Více než polovina (52 %) respondentů o komunitní energetice nebo energetických společenstvích slyšela, nicméně pouze 3 % ví přesně o co se jedná, čtvrtina (25 %) ví přibližně o co se jedná a 24 % o komunitní energetice slyšelo, ale neví o co jde.

O komunitní energetice a energetických společenstvích jsou více informovaní muži, absolventi vysokých škol a starší věkové skupiny (40-54 let, 55-64 let a 65+ let). Naopak respondenti, kteří o komunitní energetice neslyšeli jsou častěji ženy, respondenti se základní vzděláním a mladší věkové skupiny.

Za důležitý nástroj pro přechod na čistší zdroje energie pokládá komunitní energetiku 45 % respondentů, 36 % si myslí opak, a možnost „neví“ uvedlo 19 % respondentů.

Pouze 2 % respondentů jsou členy, nebo aktuálně plánují stát se členy energetického společenství, dalších 46 % plánuje se zapojit do společenství, pokud se jim naskytne možnost a bude to výhodné. Naopak 8 % dotazovaných by o zapojení zájem nemělo, i kdyby to v jejich domácnosti bylo možné a necelá pětina (19 %) uvedla, že situace jejich domácnosti zapojení do energetického společenství neumožňuje.

Nejčastěji zmiňovaným důvodem pro nezapojení do energetického společenství jsou finanční prostředky, které zmínilo 27 % dotazovaných, dalším často uváděným důvodem je vlastnění nevhodné nemovitosti pro účast v energetickém společenství (23 %), popřípadě absence vlastnictví nemovitosti (20 %).