Starší dům a modernizace vytápění: Nejdřív zkroťte tepelné ztráty, až potom řešte zdroj tepla

Hledáte způsob, jak u staršího domu zásadně snížit náklady na vytápění? Největší úspory vám v první fázi nepřinese nový kotel nebo tepelné čerpadlo, ale samotný dům. Pokud má vysoké tepelné ztráty, žádný zdroj tepla nedokáže pracovat levně. Základní pravidlo je jednoduché: nejdříve dům, pak technologie.

U starších domů bývá největším problémem samotná obálka budovy. Nezateplená fasáda, netěsnící okna, neizolovaný strop nebo tepelné mosty způsobují, že dům zbytečně ztrácí obrovské množství energie. V praxi to znamená, že jakýkoli topný systém musí dodávat mnohem více tepla, než by bylo nutné u dobře izolované stavby. Snížení tepelných ztrát je proto první a nejdůležitější krok, který má zásadní vliv na budoucí provozní náklady i komfort.

Prostor pro skutečně efektivní modernizaci vytápění se otevírá ve chvíli, kdy se podaří snížit tepelné ztráty domu. U starších objektů, kde dosluhuje původní kotel na tuhá paliva nebo zastaralý atmosférický kotel na plyn, bývá nejpraktičtějším krokem jeho výměna za moderní kondenzační plynový kotel. Ten nevyžaduje rozsáhlé stavební úpravy a jeho pořizovací náklady jsou výrazně nižší než u komplexnějších systémů, jakým je například tepelné čerpadlo.

Tepelné čerpadlo má největší smysl v novostavbě nebo v objektu s kvalitním zateplením a nízkými tepelnými ztrátami. Velmi efektivně funguje v nízkoteplotních systémech s podlahovým vytápěním nebo nízkoteplotními radiátory. U starších staveb s vyššími tepelnými ztrátami však musí zdroj tepla dodávat výrazně vyšší výkon a často i vyšší teplotu topné vody. „To vede k nižší účinnosti, vyšší spotřebě a v konečném důsledku i k menším úsporám, než majitelé očekávají. Dokud dům zbytečně pouští teplo ven, žádný moderní systém nedokáže naplno využít svůj potenciál. Výsledkem bývá zklamání z provozních nákladů i komfortu,“ upozorňuje Michal Řezanina, specialista společnosti Thermona, tradičního českého výrobce tepelné techniky.

Zda investovat stovky tisíc do tepelného čerpadla, nebo za podobné peníze nejdřív zásadně snížit tepelné ztráty staršího domu, má proto jasné řešení. Téměř vždy je výhodnější druhá možnost. Zateplení, izolace stropu nebo výměna oken přinášejí okamžitý efekt, který se projeví bez ohledu na to, jaký zdroj tepla používáte. Spotřeba klesne trvale a dům začne fungovat úsporněji i komfortněji.

„Kvalitní zateplení staršího domu je základ a největší smysl dává investovat primárně do něj. V kombinaci s moderním kondenzačním plynovým kotlem, který má oproti systému s tepelným čerpadlem nízké pořizovací náklady a vysokou účinnost, si domácnost zajistí výrazné energetické úspory i bez investice do drahých systémů. Samotné tepelné čerpadlo pak může přijít na řadu až později – dům bude po energetické stránce připraven a mezitím se mohou objevit nové možnosti nebo levnější technologie,“ říká Michal Řezanina a dodává, že jen samotná výměna 15 až 20 let starého konvenčního plynového kotle za nový kondenzační ušetří až 30 % nákladů.

Kombinace s dalšími energetickými opatřeními pak přináší ještě větší úspory. „Například konkrétní mezonetový byt o celkové obytné ploše 150 m² měl před rekonstrukcí průměrnou roční spotřebu plynu na vytápění a ohřev teplé vody necelých 13 MWh. Kompletní zateplení i výměna oken spolu s výměnou plynového kotle za nový kondenzační srazila spotřebu plynu pod úroveň 5 MWh. To je více než 60% pokles, což v praxi znamená úsporu téměř 15 000 Kč ročně,“ ilustruje na příkladu z praxe Michal Řezanina.

Využití plynového kotle přitom není striktně navázané na dostupnost plynových rozvodů. Přestože je Česko poměrně hustě zasíťované zemním plynem, v některých okresech nemá možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu 70 až 80 % obcí. I proto v posledních letech rostl zejména v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy zájem o vytápění kapalným propanem.

Propan (LPG) svou výhřevností předčí zemní plyn, jeho klíčová přednost je však nezávislost na distribuční síti. Podobně jako tuhá paliva si jej můžete koupit do zásoby – autocisterna dodavatele vám zkapalněný plyn doplní do zásobníku umístěného poblíž domu.

Plynový kotel funguje na zemní plyn i propan, jde jen o jednoduché nastavení. „Zásadní rozdíl je pouze v nutnosti pořízení LPG zásobníku. To sice není malá investice, ale většina domácností volí raději jeho pronájem od dodavatele, který vychází na jednotky korun denně,“ popisuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas, a dodává, že lidé mají v souvislosti s problematickým stavebním řízením v poslední době obavu z průtahů při přechodu na propanové vytápění. „Místo územního souhlasu je pro instalaci zásobníku nově třeba povolení jednoduché stavby. V praxi ale stále platí, že první naplnění zásobníku propanem, a tedy i zatopení v kotli lze uskutečnit do 3 měsíců od úvodní konzultace se zákazníkem,“ popisuje Jiří Karlík.