Rozhodnutí ČEPS o uhelných elektrárnách skupiny Sev.en Energy, přiblížilo Českou republiku za hranu deficitu elektřiny

Rozhodnutí státní firmy ČEPS (společnost vlastněná státem, která provozuje přenosovou soustavu elektřiny v ČR – pozn. red.) o odstavení převážné části instalované kapacity uhelných elektráren skupiny Sev.en Česká energie a.s., přiblížilo Českou republiku za hranu brzkého deficitu stabilních dodávek elektřiny v nejnáročnějším zimním období. Ve svém zpravodajství, česká redakce amerického konzervativního listu Epoch Times ČR zveřejnila komentář experta Milana Smutného, který patří k našim předním odborníkům pro oblast energetiky a automobilového průmyslu.

„Zelená a plynová lobby jásají,“ tak zhodnotil stávající situaci Milan Smutný, který ve svém komentáři uvádí, že v úterý 27. ledna 2026, po dvouměsíčním analyzování, oznámila státní společnost ČEPS, že mohou být uzavřeny elektrárna Počerady, která je, s 1000 MW výkonu, největší uhelnou elektrárnou v České republice, a zároveň i elektrárna Kladno (406 MW), s tím, že by to nemělo ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny do přenosové soustavy. Zároveň, podle stanoviska ČEPS, mají pokračovat jen dva 205MW bloky, z celkem čtyř uhelných bloků elektrárny Chvaletice (820 MW).

Podle autora komentáře ČEPS tak, na základě platného zákona, rozhodl, v reakci na oznámení podnikatele Pavla Tykače, majitele skupiny Sev.en Česká energie a.s., tj. z počátku prosince 2025, že míní, nejpozději v březnu 2027, zavřít své uhelné elektrárny, kvůli ztrátovosti produkce vinou drahých emisních povolenek.

Autor komentáře k tomu nesouhlasně dodává, že ČEPS se měl, ve svém rozhodování, řídit tím, co mu ukládá zákon o jeho činnosti. Za prvé, jeho prvořadým úkolem je zajišťovat, aby byl dostatek elektřiny k pokrytí spotřeby v České republice, tedy jestli existuje zdrojová přiměřenost české elektrárenské soustavy. ČEPS si, současně, u energetických subjektů objednává služby výkonové rovnováhy. To je, aby byl, v každé sekundě, v soustavě udržen dostatečný výkon a stabilita frekvence 50 Hz. V neposlední řadě ČEPS zajišťuje, aby soustava byla stabilní a zvládla možné poruchy a obnovu soustavu po případném rozsáhlém výpadku dodávek elektřiny.

Autor komentáře k tomu zároveň konstatuje, že ČEPS, podle tohoto rozhodnutí, nadále potřebuje udržet polovinu výkonu chvaletické elektrárny na Labi, tj. mezi Kolínem a Přeloučí, kdežto elektrárna Počerady, v celé plejádě dalších uhelných elektráren ČEZ u severočeské uhelné pánve, je, podle stanoviska ČEPS, zbytná.

ČEPS vyžaduje technologickou úpravu elektrárny Chvaletice

„Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětluje, podle autora komentáře, předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. ČEPS tím současně očekává od skupiny Sev.en, tj. soukromého provozovatele elektrárny Chvaletice, aby do elektrárny významně investovala.

Po tomto rozhodnutí ČEPS, nezávislý Energetický regulační úřad (ERÚ), zahájil proces k finančnímu zajištění dalšího provozu uhelných bloků elektrárny Chvaletice. Energetický úřad, v rámci tohoto rozhodnutí ČEPS, vypočítá předběžné náklady dalšího provozu, s tím, že o tom bude jednat s provozovatelem elektrárny. Souběžně, s tím navíc, bude úřad řešit i situaci v elektrárně Kladno, jejímž vlastníkem je skupina Sev.en, jejíž výkon pro výrobu elektřiny, podle ČEPS, zapotřebí není, ale přitom její teplárenský výkon 950 MW, pro samotné město Kladno, zapotřebí je! Na což, veřejně, v médiích, upozorňuje vedení města.

Kontext ideologicky vynucovaného odchodu od uhelných zdrojů!

Autor komentáře se dále zamýšlí, jak to celé dopadne, přičemž konstatuje, že právě toto je zatím nejasné. Podle něho půjde nejen o „absurdní dotace ztrátové výroby elektřiny z uhlí v důsledku emisních povolenek (tj. daní), tedy o nové daně na dotování jiných daní v podobě ´zelených odpustků´, ale také o perspektivu uhlí“. Takže se následně autor komentáře ptá: má soukromý majitel technologicky zainvestovat v Chvaleticích na polovinu omezenou výrobu z uhlí, když to nemá žádnou dlouhou budoucnost? Načež k tom uvádí, že rostoucí cena povolenky, možná již do roka, dožene do ztrátovostí produkci elektřiny z uhlí i v elektrárnách skupiny ČEZ, která, v médiích, není, na rozdíl, od miliardáře Pavla Tykače, označována za „uhelného barona“, ačkoli vyrábí z uhlí, nenáviděného „zelenou lobby“ v České republice, a také i v Bruselu, více energie než skupina Sev.en.

Autor komentáře dále upozorňuje, že velmi málo diskutovaný problém i to, že v případě výpadku dodávek uhlí, pro odstavené uhelné elektrárny, by se dostaly do ztráty i uhelné doly, které by pak nemohly ekonomicky zásobovat uhlím teplárny pro centrální dodávky tepla českým domácnostem!

Podle autora komentáře si zde musíme připomenout, že, před rozhodnutím ČEPS, českou veřejnost, za maximální podpory mainstreamových médií, doslova masírovala zpráva brněnské zelené neziskovky „Fakta o klimatu“ (FoK), že „Tykačovy uhelné elektrárny skupiny nejsou zapotřebí. A že se prý jejich výkon dá, bez problému, odečíst od dosavadního celkového výkonu 9,4 GW v uhelných elektrárnách“. Podle autora komentáře právě zde je vidět, jak nesprávná jsou „fakta“ prezentované brněnskou neziskovou organizací. S tím, že FoK jednak používá zastaralé údaje, a dále, že manipuluje se stavem soustavy, očividně ve prospěch, další instalace dotovaných obnovitelných zdrojů. S tím, že své zájmy si také velice ostře hlídá i plynárenská lobby, která si je velmi dobře vědoma, že odstavené uhelné zdroje, musí, před dostavbou jádra, nahradit nové stabilní zdroje ze zemního plynu.

Fakta o zdrojové přiměřenosti české elektrárenské soustavy v uhlí

Autor komentáře zároveň konstatuje, že z faktů poradenské firmy Invicta Bohemica, která je, po 25leté působnosti, zřejmě nejrespektovanějších znalcem uhelné energetiky a teplárenství v České republice, vyplývá, že současná souhrnná instalovaná nominální kapacita elektroenergetických zdrojů ČR, včetně skupiny Sev.en, je už jen 7300 MW. Načež k tomu dodává, že ze statistických údajů vyplývá, že souhrn současného instalovaného výkonu v ČR činí 7.679,7 MW, což je jen matematický součet, který však není odrazem reality a skutečně disponibilních zdrojů.

Ve skutečnosti je v reálném provozu krácena tato kapacita zhruba o 19 % (dolní hranice odhadu), a to v důsledku plánovaných dlouhodobých a krátkodobých odstávek a oprav, a samozřejmě i neplánovaných poruch a havárií. „V tomto kontextu je si třeba uvědomit, že, s výjimkou elektrárny ČEZ Ledvice, jsou všechny velké uhelné elektrárny staré kolem 50 let, a bez jasné perspektivy provozu, bude složité zajistit jejich další náročný servis a údržbu,“ podotýká autor komentáře.

Již nyní, je stabilita elektrárenské sítě v ČR, na hraně deficitu!

Takže, v současnosti, je pro reálný provoz k výrobě elektřiny v České republice, k dispozici instalovaný výkon uhelných zdrojů 5.815,5 MW. Pokud by se skutečně zastavila produkce elektráren Počerady, Kladno, a navíc i polovina kapacity elektrárny Chvaletice, tj. skupiny Sev.en, z této výše uvedené kapacity, by vypadly stabilní zdroje ve výši 1.816 MW. Výsledná kapacita 3.999,5 MW by byla již v zimě 2027/2028 konfrontována, v případě obdobného chladného období, jako v lednu 2026, s faktem, že by pro pokrytí základní zátěže kolem 12.000 MW chyběla stabilní kapacita 2000 až 3000 MW, kterou, podle rozborů ENTSO-E/ERAA (Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav v elektroenergetice – pozn. red.), nebude ani odkud, do České republiky, možné importovat.

Nezastupitelnost uhlí v české energetice, zdůraznila studie, kterou si, v únoru 2025, objednalo Ministerstvo financí ČR, vedené exministrem Zbyňkem Stanjurou. Energetičtí odborníci ČVUT, vedení Františkem Hrdličkou a Lubomírem Lízalem, měli pro tehdejší vládu expremiéra Petra Fialy, ověřit návrh aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). Tato koncepce měla být, stejně jako v případě, v prosinci 2024, schváleného Vnitrostátního klimaticko-energetického plánu (NKEP), postavena na modelech SEEPIA, které vypracovalo Centrum pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově. Experti ČVUT, modely SEEPIA, analyticky rozebrali jako lživé, falešné a zavádějící. Ministerstvo financí ČR, pod vedením exministra Zbyňka Stanjury, pro „výbušnost“, analýzu ČVUT odmítlo zveřejnit. Na žádost, Hospodářské komory ČR, ji, 16. ledna 2026, zveřejnila až nová ministryně financí Alena Schillerová. Podle profesora Františka Hrdličky, musí stabilita elektroenergetické soustavy mít nejméně 20% kapacitní rezervu skutečně disponibilních zdrojů. Docent Lubomír Lízal upozornil, že přechod z exportu elektřiny na nucený import, přijde Českou republika přímo, a nepřímo, až na jedno procento HDP.

Chaos v energetické politice českého státu!

Uvedené rozhodnutí státní firmy ČEPS je, v přímém rozporu s nedávno schválenou energetickou politikou České republiky. V prosinci 2024 schválila bývalá vláda, premiéra Petra Fialy (po ní jí schválila i Evropská komise) Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu ČR (NKEP). NKEP je jedinou schválenou energetickou politikou ČR, vzhledem k faktu, že dosud nebyla schválena aktualizace Státní energetické koncepce z roku 2015.

Podle autora komentáře se, v ní upozorňuje, že Česká republika nemá možnost, jak uhlí nahradit. Přičemž, do roku 2030, žádné relevantní energetické náhradní zdroje nevzniknou. Bez uhlí by tak byla zásadně ohrožena energetická bezpečnost a soběstačnost naší energetické soustavy. Dokument dále zdůrazňuje, že provoz uhelných elektráren je zásadní do začátku 30. let, a těžko nahraditelný při „poruše typu blackout“. NKEP přímo jmenuje nenahraditelné zdroje pro energetickou bezpečnost České republiky, přičemž jsou, mezi nimi, uvedeny uhelné elektrárny Chvaletice i Počerady.

Zavírání uhelných zdrojů je ku prospěchu zelené a plynárenské lobby!

Autor komentáře se dále táže, komu je, současná situace a rozhodnutí ČEPS, ku prospěchu? Již i minulá vláda Petra Fialy konstatovala, že uhelné zdroje mohou být odstaveny, pokud za ně bude existovat náhrada. „Zelená lobby si myslí, a dokázala to včlenit do NKEP, že to mají být vysoce dotované solární (FVE) a větrné elektrárny (VTE) v roce 2030 s výkonem 10,1 GW, respektive 1,5 GW. Přitom, tyto přerušované zdroje, které jsou závislé na povětrnosti, dodávají často, v zimních podmínkách, celé dny i týdny nulový energetický výkon. A je jedno, zda jich je jako nyní asi 5 GW ve FVE a 0,37 GW ve VTE, jakýkoli násobek nulového výkonu je vždy nula,“ zdůraznil autor komentáře.

Načež k tomu dodává, že na straně druhé, odborníci jsou si vědomi faktu, že jakoukoli kapacitu v občasných zdrojích, musí doplnit, pro případy současného temného bezvětří (německy Dunkelflaute, tj. období s nízkou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce, což je kritické pro solární a větrné elektrárny – pozn. red.). Tento jev trvá často několik dní, zejména v zimě, a vyžaduje záložní zdroje, skladování energie nebo chytrou síť, skutečně stabilní zdroje. Podle něho, kromě jaderných zdrojů, jsou to dominantně elektrárny na zemní plyn. Zároveň si položil otázku: „A co se u nás nově, od plynu, staví?“ Přičemž konstatoval, že staví se jedině menší blok ČEZ v Mělníku, který má zaručenou dodávku turbíny. Jinak je, vše, jen „na papíře“, s tím, že plány na výstavbu, náhradou za uhlí, uvádějí, že až 3 GW zajistí paroplynové elektrárny, s tím, že Česká republika má dosud instalovanou kapacitu 1,62 GW. Podle něho je přitom jasné, že uvažovaná výstavba nových plynových elektráren, si stejně, jako v Německu, vyžádá nejméně šesti dalších let, a současně s tím je podmínkou, aby Brusel schválil drahá dotační schémata. Tyto plynové elektrárny budou, stejně, jako dnes uhelné, jen záložní, a budou potřebovat, předem Bruselem, schválené tzv. kapacitní platby, tj. dotace zaplacené v ceně elektřiny a případně i tepla. Tyto dotace tak kompenzují náklady těchto paroplynových elektráren, a zároveň i nečinnost, ve prospěch produkce z dotovaných solárních a věterných zdrojů.

Autor komentáře dále píše, že jestliže je i ČEZ, již v současné době, dominantním hráčem v uhelné energetice, a může se stát dokonce i monopolním, tak, pokud by podnikatel a majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač na podmínky ČEPS, respektive na finanční dotace od ERÚ, nepřistoupil, a ČEZ by produkci převzal. Potom by si ČEZ diktoval podmínky dotování emisních povolenek, tak, aby mu výroba z uhlí, kterou (i dle NKEP) nikdo do počátku 30. let ničím nenahradí, ekonomicky vycházela. A stát, v podobě nové vlády premiéra Andreje Babiše, by mohl říci, že, postátněním ČEZ, vlastně investuje sám do sebe, když to pak ČEZ státnímu rozpočtu vynahradí v odvedených daních. „No spíše to vypadá jako další ekonomicko-politický pokus o perpetuum mobile,“ dodává k tomu autor komentáře.

Hra o miliardové zisky ze zemního plynu!

Podle něho je nutné se ještě zastavit u otázky ceny zemního plynu., neboť právě nyní se rozehrává hra o miliardové zisky, zejména společností ČEZ a EPH (Energetický a průmyslový holding a.s., jehož majitelem je podnikatel Daniel Křetínský – pozn. red.). Autor komentáře k tomu dodává, že, vzhledem k velmi chladnému lednu mezi letošním 5. a 23. lednem, stoupla cena zemního plynu, na klíčové amsterdamské burze, z 27,3 eura za MWh na 40 eur/MWh, tedy o 46,1 % za 18 dnů. Zásobníky jsou všude ve střední Evropě vyčerpané, a to mají mrazy pokračovat i v únoru. Jak, podle autora komentáře, napsal Ekonomický deník, plynaři jsou, tuhou zimou, zaskočeni. Od počátku ledna do České republiky z Německa, podle údajů vlastníka páteřní sítě plynovodů NET4GAS, přitéká jen okolo 70 GWh plynu denně. Spotřeba je, v chladném počasí, výrazně vyšší – okolo 480 GWh denně. Navzdory napjaté situaci se z České republiky dále vyváží okolo 70 GWh denně do Polska a na Slovensko. Výsledek je zřejmý – celou spotřebu musí vykrýt čerpání z podzemních zásobníků plynu.

Jenže, jak dále uvádí autor komentáře, když postavíme někdy v budoucnu, další gigawatty nových zdrojů v plynu, ten bude potřebný nejen pro produkci elektřiny, ale také jako náhrada za uhlí, které dosud dálkově vytápí 40 % českých domácností. Dosavadní spotřeba, asi 7 mld. m³ zemního plynu ročně v České republice, by mohla vzrůst až trojnásobně. Takže, zatímco uhlí máme fyzicky i cenově dostupné doma, podstatnou část tuzemské energetiky chceme předělat na závislost na emisním zemním plynu (podle EU jen do roku 2050), kdy nevíme, zda ho dokážeme do ČR vůbec importovat, a kolik bude vlastně stát. V každém případě budou elektřina i teplo z nových plynových zdrojů podstatně dražší než z uhlí.

Podle autora komentáře, uvedené vysvětlení situace v energetice, ukazuje, že za situace obdobné zimy, jako nyní, bude, již v zimním období 2027/2028, Česká republika, vinou odstavování uhelných zdrojů, čelit nedostatku výkonu a stability elektrárenské soustavy. České jaderné elektrárny nepochybně udrží v chodu české domácnosti, ale za situace temného bezvětří by vinou deficitu elektřiny mohlo dojít k nuceným odstávkám průmyslové výroby v ČR s dopadem nejen na jejich ekonomiku již tvrdě postiženou vysokými cenami energie a unijní byrokracií, ale i na zaměstnanost a na prosperitu a stabilitu celé společnosti.