Češi dávají na bydlení v průměru 22 % svého příjmu. V nákladech na bydlení ve městech patří Česko mezi nejvíce zatížené země EU

Nejnovější evropská data ukazují, že bydlení zůstává jedním z největších nákladů v rodinném rozpočtu. V průměru utratili občané EU v roce 2024 za bydlení 19 % svého disponibilního příjmu. Češi se s 22 % pohybují nad evropským průměrem. ČR je podle statistiky zároveň třetí nejvíce zatíženou zemí EU v nákladech za bydlení ve městech – až 14 % Čechů bydlících ve městech žije v domácnostech, kde vydávají na bydlení dokonce více než 40 % disponibilního příjmu. [1] ŠPB varuje, že bez rychlejších renovací s akcentem na komplexní renovace budov náklady na bydlení dále porostou.

Dostupnost bydlení nevychází pouze z cen nemovitostí na trhu, ale záleží také na nákladech spojených s užíváním bytu, či domu v kontextu celkového příjmu rodiny, či jednotlivce. V průměru v roce 2024 vynaložily domácnosti v EU na bydlení 19 % svého disponibilního příjmu [2]. Česká republika je z tohoto pohledu s 22 % pátá nejdražší země Unie. Větší podíl disponibilního příjmu vydávají na bydlení už jen Řekové, Dáni, Švédové a Němci.

„Nejrychlejší cestou ke snížení dlouhodobých nákladů domácností je zvyšování energetické účinnosti budov – právě komplexní renovace představují cestu ke zvýšení dostupnosti bydlení, říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy. „Aktuálně stojíme před obdobím snižování přímých dotací do renovací. Ve společných diskusích sektoru a dotčených resortů se snažíme přijít s alternativními možnostmi financování či finančních záruk tak, aby motivace renovovat byla co nejvyšší. Měli bychom si však uvědomit, že renovovat se vyplatí, ať již s dotací nebo bez, protože největším ekonomickým přínosem jsou budoucí úspory,“ doplňuje Marta Gellová.

Podíváme-li se na náklady na bydlení v absolutních hodnotách, tedy bez přepočtu na disponibilní příjmy, najdeme napříč Evropou výrazné odlišnosti. V této metrice Eurostat porovnává celkové náklady domácností spojené s užíváním bydlení. Významnou položkou jsou právě energie a vytápění, jejichž výši lze renovacemi dlouhodobě ovlivnit. Ještě v roce 2010 se Česká republika v nákladech na bydlení pohybovala na 68 % unijního průměru. V roce 2024 už v ČR hovoříme o nákladech na úrovni průměru EU. Nejdráž se bydlí v Irsku a Dánsku, kde se náklady na bydlení pohybují téměř na dvojnásobku průměru. Naopak, nejlevněji se bydlí v Bulharsku s náklady o 38 % nižšími, než je průměr EU.

Ve městech je riziko „přetížení“ náklady výrazně vyšší

Eurostat sleduje také podíl populace v domácnostech přetížených náklady na bydlení – podíl lidí žijících v domácnostech, kde celkové náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilního příjmu. V roce 2024 se tento problém ve městech týkal v průměru téměř 10 % obyvatel EU (na venkově 6 %). Česko patří se 14 % mezi tři nejdražší země pro život ve městě. Vyšší hodnoty ve městech vykázalo jen Řecko (29 %) a Dánsko (23 %). Z pohledu života na venkově se poměr populace přetížené náklady na bydlení v ČR drží s 6 % na průměru EU.

Renovace a energetická účinnost: nejpřímější cesta k nižším účtům

Evropská data ukazují, že zlepšování energetické účinnosti bydlení probíhá nerovnoměrně. Statistiky sledují poměr obyvatel, kteří žijí v obydlích, u nichž v posledních pěti letech došlo ke zvýšení energetické účinnosti. Nejvyšší hodnotu vykázalo Nizozemsko s téměř 59 %, nejnižší pak Malta (8 %). Česká republika se s necelými 25 % řadí mezi země s nižším tempem renovací. [3] „Dle údajů Eurostatu vypadá tempo renovací v České republice jako nedostatečné – v žebříčku jednotlivých zemí jsme téměř až na jeho konci. Důvodem však může být i absence údajů za roky 2024 a 2025, kdy se především díky úpravám programu Nová zelená úsporám podařilo renovace výrazně podpořit. A to i mezi skupinami lidí zasažených rizikem energetické chudoby,“ komentuje statistiky Marta Gellová. „Zároveň však vidíme, že renovace a zvyšování energetické účinnosti jsou velkým tématem napříč celou Evropou a byly jím již před transpozicí směrnice EPBD IV. To, kam bychom měli v tuto chvíli upnout pozornost, je posílení poradenského systému a zjednodušení cesty domácností od pouhého zvažování renovace k její realizaci,“ uzavírá Marta Gellová.

[1] Náklady na bydlení v metodice Eurostatu zahrnují vedle nájmů či splátek úvěru také energie, vodu, údržbu a další související výdaje spojené s užíváním bydlení.

[2]https://ec.europa.eu/eurostat/web/interactive-publications/housing-2025#environmental-impact-of-housing

[3]https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Living_conditions_in_Europe_-_energy_efficiency_in_households