Sociální sítě mění vnímání krásy. Více než 60 % žen se kvůli online trendům cítí méně dokonalé

Inspirace nebo skrytý tlak na dokonalost? Sociální sítě dnes zásadně ovlivňují to, jak ženy vnímají samy sebe. Podle nového výzkumu se více než 60 % žen po sledování trendů zaměřených na „ideální“ životní styl cítí méně dokonalé. Odborníci doporučují tlak neustálého srovnávání zmírnit návratem k jednoduchým a dlouhodobě udržitelným návykům.

Srovnávání je přirozenou součástí lidské psychologie. Pomáhá nám orientovat se v sociálním prostředí a vyhodnocovat vlastní pozici. Problém však nastává ve chvíli, kdy se dlouhodobě porovnáváme s obrazy, které nereprezentují běžnou realitu. Na sociálních sítích většinou nevidíme každodennost, ale vybraný moment, upravený úhel pohledu a často i digitálně upravený vzhled. Psychologové hovoří o takzvaném „porovnávání směrem nahoru“, tedy o tendenci srovnávat se s těmi, které vnímáme jako úspěšnější či dokonalejší. Zatímco krátkodobě může srovnání působit motivačně, dlouhodobě vede k pocitům nedostatečnosti.

Typickým příkladem je trend známý pod hashtagem #ThatGirl, který prezentuje ideál dokonale zvládnuté ranní rutiny, bezchybného vzhledu, zdravého životního stylu a klidné mysli. Podle nového výzkumu se však více než 62 % žen při sledování tohoto typu obsahu cítí méně dokonalé. Ne proto, že by s tvůrkyněmi chtěly soutěžit, ale proto, že podobné obrazy postupně nastavují nový, obtížně dosažitelný standard. „Náš mozek není evolučně připraven na to, aby byl každý den vystaven nejlepším verzím stovek lidí. V minulosti jsme se srovnávali s omezeným počtem lidí z našeho okolí. Dnes jsme konfrontováni s globální dokonalostí, která působí jako norma,“ vysvětluje psycholožka Lucie Kolaříková. Podle ní může neustálé zaměřování pozornosti ven vést k postupnému odpojení od vlastních potřeb a tělesných signálů.

Významnou roli hrají také digitální filtry, které vyhlazují pleť, mění proporce obličeje či upravují postavu. Odborné studie poukazují na to, že časté vystavení takto upravenému obsahu zvyšuje míru akceptace estetických zásahů a posouvá hranici toho, co považujeme za běžný vzhled. „Nejde o přímý tlak ke změnám, ale o postupnou normalizaci upravené reality, která může zkreslovat vlastní sebehodnocení,“ upřesnila psycholožka.

Dalším faktorem ovlivňujícím sebevnímání je způsob užívání sociálních sítí. Výzkum čínských odborníků upozorňuje na rozdíl mezi pasivním a aktivním užíváním digitálních platforem. Zatímco pasivní scrollování obsahu souvisí s vyššími pocity nedostatečnosti, aktivní zapojení – například tvorba vlastního obsahu či komunikace – tento efekt nevykazuje. Experti proto doporučují jednoduché zamyšlení, proč právě teď sahám po telefonu, a s tím si i vytvoření krátké pauzy mezi impulzem a reakcí, což posiluje vědomou kontrolu nad vlastním chováním i pozorností.

Podle odborníků lze tlak z neustálého srovnávání zmírnit návratem k jednoduchým a dlouhodobě udržitelným návykům. „Namísto rychlých a radikálních řešení je dobré se soustředit na pravidelnou, vědomou, přirozenou péči o sebe, která není postavena na výkonu, ale na respektu k individuálním potřebám. Vědomá péče o pleť může být každodenním momentem zpomalení. Nejde o dokonalost ani o okamžitý efekt, ale o dlouhodobý vztah k sobě samé,“ řekla Michaela Gorčíková, specialistka na vývoj produktů ze společnosti deNatura.cz, která se zaměřuje na vývoj funkční přírodní kosmetiky a doplňků stravy.

Experti se shodují, že malé, opakovatelné rituály – ať už jde o pravidelný spánek, vyváženou stravu nebo jednoduchou večerní péči o pleť – pomáhají stabilizovat vnímání sebe sama a vracet pozornost zpět k vlastnímu tělu. „V prostředí, které neustále vybízí k porovnávání a dohánění ideálů, tak mohou představovat nenápadnou, ale účinnou protiváhu,“ dodala Michaela Gorčíková.