Chladný leden snížil ochotu šetřit plynem a elektřinou, ekonomika naznačuje mírné zpomalování

Chladnější leden jednoznačně ovlivnil výsledky spotřeby plynu a elektřiny v prvním kvartálu letošního roku. U obou komodit jsme zaznamenali meziroční nárůst. Spotřeba elektřiny sice nadále roste už 19 měsíců v řadě, ale tempo jejího růstu se oproti předchozím měsícům zpomalilo. To může naznačovat určité ochlazení ekonomické dynamiky. Výroba OZE (bez bioplynových elektráren) meziročně klesla, především kvůli výrazně podprůměrnému výkonu vodních elektráren. To se může v následujících měsících negativně promítnout do cen elektřiny. Paradoxně však byla letos cena elektřiny zatím o 6 % nižší, a to i navzdory chladnějšímu počasí.

První kvartál (Q1) letošního roku byl ovlivněn hlavně chladnějším lednem. Naopak únor a březen patřily k teplotně nadprůměrným. Teplotní průměr počítaný pro potřeby energetiky (zaměřeno na místa s vyšší spotřebou) byl meziročně o 0,4 °C chladnější. Meziročně byl leden chladnější o 3,3 °C, ale únor teplejší o 1,9 °C a březen o 0,2 °C.

Plyn: Chladný leden snížil ochotu šetřit plynem

Spotřeba plynu v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 %, významnou roli v tom však sehrálo počasí. Po jeho zohlednění by růst činil jen 2,3 %. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v lednu, a to o 18,8 %, respektive o 5 % po očištění o vliv počasí. V únoru a březnu naopak spotřeba meziročně klesla. Po přepočtu na stejné počasí by únor vykázal mírný růst, zatímco březen by představoval mírný pokles. „Oproti období před energetickou krizí (2017-2021) spotřebováváme nadále méně plynu, i když tentokrát pokles nebyl tak výrazný jako v minulých kvartálech. Reálný pokles byl jen okolo 10 %, kdy ještě před dvěma roky to bylo více než 17 %. Ochota šetřit plynem v Q1/2026 byla tedy menší, což se pravděpodobně vzhledem ke geopolitické situaci v dalších kvartálech opět změní. Očekáváme, že současná vyšší cenová hladina plynu se udrží déle než v řádu týdnů. Mezi mezinárodními analytiky převažuje shoda, že i při kupříkladu přijetí příměří v íránském konfliktu na trhu zůstane nejistota průjezdnosti Hormuzského průlivu, která se projevuje primárně vyššími cenami pojištění tankerů a pojišťovny zůstanou patrně opatrnější po delší dobu,“ odhaduje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

Elektřina: Spotřeba elektřiny roste nepřetržitě už rok a půl, úspory byly nejmenší za poslední 4 roky

Spotřeba elektřiny ze sítě meziročně roste už od Q3/2024 a vždy prakticky o stejné číslo (s výjimkou Q1/2025). „V posledním kvartálu byl nárůst o 2,7 % a po očištění o vliv počasí to bylo o 2,2 %. Stejně jako v případě spotřeby plynu došlo k nejvyššímu nárůstu v lednu (+8,1 %). To platilo i po přepočtu na stejné teploty vzduchu jako vloni (+4,2 %). Další měsíce se pohybovaly na velmi podobných číslech jako v únoru a březnu minulého roku. Oproti období 2017-2021 byla spotřeba nižší o 2,7 % a po očištění o 3,3 %. Jedná se tak o nejmenší úsporu od Q2/2022,“ konstatuje datový analytik Kamil Rajdl z Amper Meteo. „V uplynulém roce meziroční změna spotřeby elektřiny po očištění o vliv počasí naprosto přesně seděla s nárůstem HDP. Pokud by to takto platilo i nyní, tak pozorujeme ochladnutí ekonomiky a pokles růstu z 2,7 % v roce 2025 na současných 2,2 %. Samozřejmě je to jen odhad na základě tohoto pomocného ukazatele, ale ani ostatní makroekonomické signály nejsou s naším odhadem v rozporu. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák.

Obnovitelné zdroje (bez bioplynových elektráren): Velmi slabá výroba vodních elektráren

V uplynulém kvartálu se vyrobilo 1217 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. To je meziročně o 11 % méně a oproti průměru 2016-2025 je to jen mírný nárůst o 8 %. Na výrobě z OZE se z 60,3 % podílely fotovoltaické elektrárny, z 25,8 % vodní elektrárny a z 13,9 % větrné. Tyto tři zdroje by dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v České republice z 6,3 %. Tento negativní výsledek je způsoben hlavně velmi slabou výrobou z vodních zdrojů, která byla zapříčiněna podprůměrným množstvím sněhové pokrývky i srážek.

Oproti průměru 2016-2025 se vyrobilo z FVE v Q1/2026 o 72,2 % více elektřiny, ale instalovaný výkon se ve stejném období zvýšil o 107 %. V lednu i únoru převažovalo více oblačnosti, výroba tak nebyla příliš vysoká. Naopak v březnu byla výroba prakticky dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru.

Výroba z vodních elektráren je oproti období 2016-2025 nižší o 38 % a navazuje tak na nepříznivý vývoj z roku 2025. Nejvýraznější propad nastal v lednu, kdy byla produkce o více než polovinu nižší, než je obvyklé. Hlavními důvody byla slabší sněhová pokrývka a zároveň nižší teploty, které na rozdíl od minulosti nevedly k časnému odtávání. Ani v dalších měsících se situace výrazně nezlepšila. „Pokud nepřijde dlouhodobější srážkově nadprůměrné období, tak lze předpokládat, že výroba bude po zbytek roku deficitní. To se může neblaze projevit na ceně elektřiny, jelikož jeden z významných zdrojů nebude moci uspokojit poptávku,“ přemítá Kamil Rajdl.

Větrné elektrárny v Q1/2026 také moc nepřispěly k celkové výrobě elektřiny z OZE. Oproti období 2016-2025 byla výroba nižší o 11 %. Nejvíc výroby bývá v zimě, ale letos tomu tak opět nebylo.

Cena elektřiny byla meziročně o 6 % nižší

Cena elektřiny meziročně nebyla během pracovního týdne zásadně rozdílná. Větší rozdíly zaznamenáváme o víkendech, kdy letos byly ceny o něco nižší. Celkově byl medián spotové ceny elektřiny 113 EUR/MWh, což bylo o 6 % méně než v uplynulém roce (Q1/2025). Letos nedocházelo k tak výrazným cenovým skokům nahoru. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí dosáhla maximální cena 563 EUR/MWh, letos to bylo pouze 286 EUR/MWh.

Stejně jako v loňském roce se i letos přibližně polovina všech hodin pohybovala v cenovém pásmu 100-150 EUR/MWh. Počet hodin se zápornou cenou byl prakticky totožný (okolo 10 hodin) a vyskytoval se pouze o víkendech. Přestože letošní cenová maxima byla nižší, počet hodin s cenou nad 200 EUR/MWh byl vyšší – letos jich bylo 80, zatímco loni jen 64.

Kamil Rajdl, analytik společnosti Amper Meteo