Pro české domácnosti přinášejí nejnovější data Eurostatu nepříjemné zjištění. Elektřina jim z platu ukusuje skoro nejvíce v EU, hůře jsou na tom už jen Rumuni

Z nominálního hlediska sahají do peněženky nejhlouběji obyvatelé Irska s cenou přesahující 0,40 eur (10 korun) za kWh, následované německými a belgickými domácnostmi. Na opačném konci spektra se nachází Maďarsko, kde lidé platí méně než poloviční částky, konkrétně 0,11 eur neboli zhruba 2,75 koruny.

The highest electricity prices decreases were registered in Slovenia (-16.6%), Luxembourg (-15.8%) and France (-14.1%). Non-household electricity prices in 2nd half of 2025: -3.5% 

Skutečný ekonomický obraz však přináší až pohled skrze takzvanou paritu kupní síly, která zohledňuje reálné mzdy a cenovou hladinu v jednotlivých státech. Při tomto zohlednění mají nejdražší elektřinu v celé EU obyvatelé Rumunska, ale hned na nelichotivém druhém místě se nachází Česká republika, těsně následovaná Polskem (viz cenová mapa). V praxi to znamená, že přestože průměrný Němec nebo Ir zaplatí na faktuře nominálně více peněz, účet za elektřinu mu ukrojí z platu podstatně menší díl než průměrné české rodině.

Vývoj cen v posledních letech výrazně ovlivnila vládní opatření přijatá během energetické krize v roce 2022. Tehdy došlo k výraznému snížení daní a poplatků, aby se zmírnil dopad vysokých cen na domácnosti. Od roku 2023 se tato podpora postupně omezuje, což se promítá do opětovného růstu podílu daní na konečné ceně.

Zatímco cena elektřiny bez daní a poplatků od roku 2023 postupně klesá, celkové ceny placené domácnostmi zůstávají poblíž svých maxim. Podíl daní a poplatků se v EU zvýšil z 14,7 % v roce 2022 na 28,9 % ve druhé polovině roku 2025. Právě tento vývoj vysvětluje rostoucí rozdíl mezi cenou samotné energie a konečnou částkou na účtech.

Pozadu nezůstává ani firemní sféra, kde podniky čelí podobně napjaté situaci. Evropský průměr se ustálil na 0,18 eurech za kWh (cca 4,50 Kč), ovšem rozdíly mezi státy jsou propastné. Zatímco irské či německé firmy platí nejvyšší účty, severské podniky ve Finsku a Švédsku operují s náklady výrazně nižšími. Česká republika se v tomto srovnání drží nad unijním průměrem na dvanácté nejvyšší příčce (viz graf), což potvrzuje, že drahá elektřina není jen sociálním tématem pro domácnosti, ale reálnou hrozbou pro konkurenceschopnost tuzemského průmyslu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Electricity_price_statistics