Energetický trh zůstává nečitelný, negativních faktorů přibývá – jistotu přináší jedině fixace

V současné době jsme svědky souběhu řady negativních faktorů, které zvyšují nervozitu energetických trhů. Lze předpokládat, že i nadále budou jejich reakce divoké. Jedinou obranou spotřebitelů před očekávaným růstem cen jsou tak smlouvy s fixací ceny, ideálně nejméně na dva roky.

1. Nespolehlivost obnovitelných zdrojů

Energetika se pomalu a bolestivě sžívá s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, což přináší komplikace v podobě nadvýroby na straně jedné a nespolehlivosti produkce na straně druhé. Když za slunečných dnů fotovoltaiky chrlí elektřinu, pro kterou není využití, přetížená elektrizační soustava náhlý nápor taktak zvládá. Je třeba rychle vypínat stabilní zdroje, cena elektřiny klesá do záporných hodnot a náklady na odchylku rostou. Periodicky se naopak zejména v Německu opakuje podmračné bezvětří (legendární Dunkelflaute), kdy fotovoltaické ani větrné elektrárny nevyrábějí, a náš severní soused čelí nedostatku elektřiny, kterou musí získávat z okolních zemí. Cena elektřiny na velkoobchodním trhu pak roste.

2. Geopolitika

Válka na Ukrajině změnila mnohé a kromě jiného také toky energetických surovin v Evropě. Dodávky zemního plynu z Ruska nahrazuje z velké části zkapalněný zemní plyn (LNG) dopravovaný po moři, vznikla zcela nová infrastruktura, posílily se stávající produktovody (plynovody a ropovody) z jižních a západních směrů, vzrostla role Norska jako dodavatele potrubního plynu, v segmentu LNG dominují USA.

Jen co se nové systémy trochu zaběhaly, situace měla šanci se zklidnit a ceny plynu i elektřiny klesaly, došlo k eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Přestože odtud proudí jen zlomek evropské spotřeby ropy a plynu, zvýšená poptávka asijských zemí a nejistota ohledně dalšího vývoje blokády Hormuzského průlivu zvedla velkoobchodní ceny energií, které zůstávají i nadále vysoko.

3. Klimatické jevy

Do úvah o budoucích cenách energií letos výrazněji vstupují také klimatické předpovědi rizik a obavy
z extrémního počasí. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru NOAA upozornil na rostoucí pravděpodobnost jevu El Nino, který bývá spojen s výkyvy počasí a rekordními teplotami. Někteří klimatologové dokonce varují, že přelom let 2026 a 2027 by mohl přinést jednu z nejvýraznějších epizod za poslední desetiletí.

El Nino je přirozený klimatický jev, při němž se otepluje povrch střední a východní části Tichého oceánu. Proces narušuje běžné proudění vzduchu, mění počasí po celém světě, zvyšuje globální průměrnou teplotu, ovlivňuje srážky. Vyskytuje se zpravidla jednou za 2–7 let a trvá obvykle 9–12 měsíců. Světová meteorologická organizace (WMO) i americká NOAA potvrzují, že pravděpodobnost návratu El Nino v létě 2026 je vysoká a některé modely připouštějí i velmi silný průběh.

Delší období sucha a vysokých teplot přitom mohou ovlivnit i energetiku. Sucho v posledních letech snižovalo výrobu elektřiny v Evropě jak u vodních elektráren, tak částečně i u jaderných zdrojů, které potřebují vodu pro chlazení, a tlačilo ceny elektřiny vzhůru. Extrémy počasí mohou zvýšit volatilitu trhu, ať už kvůli vyšší spotřebě energie, výpadkům ve výrobě nebo dostupnosti některých zdrojů.

Evropský trh je citlivý na jakékoli zprávy, které mohou omezit globální dostupnost plynu včetně LNG, a tato nejistota dopadá na burzovní ceny elektřiny i plynu. V následujících měsících bude hrát roli také tempo a objem vtláčení plynu do zásobníků, protože ovlivní poptávku i cenový vývoj před další zimou.

Celková kapacita zásobníků v České republice je 3,45 mld. m³ (≈ 38 TWh), což odpovídá zhruba třetině až necelé polovině roční spotřeby země podle toho, jak je daný rok chladný. Spotřeba plynu v ČR byla v roce 2024 spíše nižší, na úrovni 6,767 mld. m³, v roce 2025 vzrostla na celkových 7,48 mld. m³. Naplňování zásobníků má v čase stanovené limity, přičemž v průběhu roku jsou orientační, závazné je dosažení cílová hranice 90% naplněnosti v období od října do prosince daného roku.

Harmonogram vtláčení zemního plynu do zásobníků ČR

Firmy i domácnosti se více chrání před výkyvy trhu

Pro domácnosti i firmy je nyní o to důležitější najít včas takové řešení, které jim zajistí předvídatelnost nákladů na energie. Právě v době zvýšené nervozity trhů se plně projevují výhody smluv s fixací ceny. Fixace dává zákazníkům na sjednané období jistotu ohledně plánování budoucích výdajů na energie. Se smlouvou na dobu neurčitou zůstává domácnost i firma při růstu velkoobchodních cen zranitelnější, vyloženým rizikem v tomto období mohou být ceny vázané na denní trh (spot).

„Zájem o delší, tříleté fixace roste více u domácností, trend je patrný i u podnikatelů. Nejběžnější délka fixace ceny je dvouletá a nahrazuje krátké jednoleté fixace, které byly oblíbenější v období po skončení energetické krize a s ní spojeným zastropováním cen. Fixovat ceny elektřiny žádají i spotřebitelé s fotovoltaickou elektrárnou, dynamickou cenu preferuje jen nepatrná část z nich. Domácnosti i firmy chtějí klid a jistotu,“ vysvětluje Jiří Matoušek, člen správní rady Centropol Energy, a dodává, že Centropol díky svým včasným průběžným nákupům stále drží ceny na úrovních z doby před eskalací konfliktu na Blízkém východě, a elektřiny a plynu má dostatek.

Především energeticky náročnější provozy, ale i stále více běžných domácností, se snaží stabilizovat své náklady a vyhnout se situaci, kdy by je případný růst cen energií zasáhl během podzimu nebo zimy. Firmám fixace ceny alespoň na část spotřeby pomáhá s plánováním i předvídatelností cash flow.

„Když přišla energetická krize v roce 2022, dlouhodobá fixace nám výrazně pomohla stabilizovat náklady. V době, kdy některé firmy řešily skokové zdražení energií prakticky ze dne na den, jsme měli díky fixaci stále jistotu při plánování nákladů a řízení provozů. Ukázalo se, že předvídatelnost je v byznysu často stejně důležitá jako samotná cena,“ říká Martin Venglář ze společnosti Nomce, která provozuje například hotely či víceúčelový objekt Huť František v Sázavě.