Nový fenomén heat aging: horko zatěžuje tělo a pokožku více, než se předpokládalo

Rostoucí teploty spojené s klimatickou změnou neovlivňují pouze počasí, ale mohou zasahovat i do fungování lidského organismu. Horko a vysoké teploty podle odborníků představují zvýšenou zátěž pro tělo a pokožku. Do popředí se dostává fenomén „heat aging“, který upozorňuje na procesy spojované se stárnutím pokožky při dlouhodobém vystavení vysokým teplotám a tepelnému stresu.

Globální oteplování již dávno nepředstavuje jen problém rostoucích teplot nebo častějších vln veder. Pozornost vědců se v posledních letech stále více obrací k tomu, jak vysoké teploty ovlivňují biologické procesy v těle. Novější studie naznačují souvislost mezi dlouhodobým vystavením horku a změnami biomarkerů spojovaných s biologickým stárnutím organismu.

Horko a biologické stárnutí organismu

Kvůli zesilování skleníkového efektu způsobeného lidskou činností, zejména spalováním fosilních paliv, jsou lidé čím dál častěji vystaveni extrémnímu horku, které může představovat dlouhodobou zátěž pro organismus i pokožku. Předpokládá se, že roli hrají mechanismy jako oxidační stres, zánětlivá odpověď a změny buněčné regulace. Tyto procesy mohou navíc přispívat ke změnám spojeným s biologickým stárnutím.

Na možné souvislosti mezi dlouhodobým vystavením horku a biologickým stárnutím upozornila také novější studie vědců z University of Southern California. Výsledky naznačily, že lidé žijící v oblastech s vyšším počtem horkých dnů, častěji vykazovali biologické změny spojované s rychlejším stárnutím organismu. Některé sledované biomarkery přitom vykazovaly změny odpovídající několika rokům epigenetického stárnutí.

Vyšší teploty představují zátěž i pro pokožku

S rostoucími globálními teplotami a stále intenzivnějšími vlnami veder se dostává pod větší zátěž i pokožka. Zatímco dříve se většina lidí obávala hlavně spálení od slunce, dnes dermatologové stále častěji mluví o fenoménu, který souvisí s klimatickou změnou, o takzvaném „heat agingu“, který upozorňuje na možný vliv dlouhodobého tepelného stresu na procesy spojované se stárnutím pokožky.

Na rozdíl od UV záření, jehož vliv na předčasné stárnutí pokožky je dlouhodobě dobře známý, se o samotném působení vysokých teplot začalo více mluvit až v posledních letech. Novější výzkumy přitom naznačují, že dlouhodobé horko může ovlivňovat fungování kožní bariéry, produkci mazu i některé procesy spojované se zánětlivou odpovědí pokožky. „Pokožka je během vln veder vystavena kombinaci několika faktorů najednou. Nejen vysokým teplotám, ale také UV záření či znečištěnému ovzduší. Právě tato kombinace může zvyšovat oxidační stres a narušovat přirozenou rovnováhu pokožky. Dlouhodobě pak mohou tyto procesy ovlivňovat i celkovou kondici, pevnost a vzhled pokožky,“ vysvětluje Michaela Gorčíková, specialistka na vývoj produktů ze společnosti deNatura.cz zaměřené na funkční přírodní kosmetiku a doplňky stravy.

Pokožka reaguje na horko už během několika hodin

Nová studie publikovaná v odborném časopise Environmental Research navíc naznačuje, že pokožka může na vyšší teploty reagovat poměrně rychle. Už po první hodině se v prostředí s teplotou 32 °C zvýšila produkce kožního mazu. Lidé tak vnímali svou pleť jako mastnější, lepivější a méně svěží. Laboratorní testy navíc ukázaly zvýšenou aktivitu biomarkerů spojovaných se zánětlivou a stresovou odpovědí pokožky. Výsledky tak ukazují, že vysoké teploty neovlivňují pouze povrch pokožky, ale i některé biologické procesy důležité pro její rovnováhu a fungování. Pokožka tedy může na teplo reagovat výrazněji, než se dříve předpokládalo.

Řešení: péče o pleť přizpůsobená klimatu

Odborníci se shodují, že během horkého počasí je důležité podporovat především kožní bariéru a chránit pokožku před kombinací UV záření a environmentálního stresu. Základem zůstává každodenní používání širokospektrální ochrany proti UV záření s SPF minimálně 30, ideálně SPF 50 při delším pobytu na slunci. Dermatologové zároveň doporučují doplnit letní péči také o antioxidanty, které mohou pomoci chránit pokožku před oxidačním stresem spojeným s horkem a UV zářením. „Mezi účinné látky patří například vitamín C, niacinamid, kyselina ferulová, resveratrol nebo ceramidy podporující kožní bariéru. Vhodně zvolená péče může pomoci podpořit hydrataci, komfort pokožky a její odolnost vůči vnějším vlivům,“ doplňuje Michaela Gorčíková.

Důležitou roli hraje také přizpůsobení kosmetické rutiny aktuálním podmínkám prostředí. „Zatímco v horkém a vlhkém počasí bývají často komfortnější lehčí hydratační textury, gely nebo fluidy, sušší a citlivější pleť může i během léta potřebovat více výživy a podpory kožní bariéry. Péče by se proto měla přizpůsobovat nejen počasí, ale také aktuálním potřebám konkrétního typu pleti,“ doporučuje Michaela. Cílem přitom není pokožku zbytečně přetěžovat, ale reagovat na aktuální podmínky prostředí a podporovat její přirozenou bariérovou funkci.