Elektřina ve 2Q roku zdražila o 26 %, spotřeba ukazuje na odolnost české ekonomiky a roste už od 4Q24

Spotřeba elektřiny nám konstantně roste od Q4/2024 a je dobrým ukazatelem vývoje HDP v ČR. To by značilo, že se válka v Íránu zatím negativně v tomto u nás neprojevuje. Naopak negativní dopad mohla mít na vývoj ceny, která vyskočila o 26 % a vyskytovaly se extrémní ceny na obě strany. To byl velký rozdíl oproti stejnému kvartálu v minulém roce. Na nepříznivé ceně se mohla podílet i velmi slabá výroba elektřiny z vodních zdrojů, která trpí dlouhodobým suchem.

Druhý kvartál (Q2) letošního roku začínal chladnějším dubnem, ale postupně se překlopil do teplejšího května a velmi teplého června. Teplotní průměr počítaný pro potřeby energetiky (zaměřeno na místa s vyšší spotřebou) byl meziročně a i oproti průměru 2018-2025 o 0,4 °C teplejší. Meziročně byl duben chladnější o 2,2 °C, ale květen teplejší o 2,8 °C a červen o 0,8 °C.

Elektřina: pokračuje dlouhodobý růst spotřeby elektřiny

Spotřeba elektřiny ze sítě meziročně roste už od Q4/2024 a vždy prakticky o stejné číslo (s výjimkou Q1/2025). „V posledním kvartále byl meziroční nárůst o 2,3 % po očištění o vliv počasí. Oproti průměru před energetickou krizí (2017-2021) tak naopak stále pozorujeme pokles. Ten v Q2/2026 činil 5,5 %. Jde o vyšší úspory než v předchozím kvartále, což je zapříčiněno samovýrobou FVE, která se projevuje hlavně v období březen až říjen,“ konstatuje datový analytik Amper Meteo Kamil Rajdl. „V posledních kvartálech jsme mohli velmi spolehlivě podle spotřeby elektřiny odhadovat vývoj české ekonomiky. Čísla nárůstu spotřeby se prakticky shodovala s růstem HDP. Pokud to platilo i v posledním kvartále, tak lze konstatovat, že válka v Íránu se zatím na naší ekonomice v tomto ohledu neprojevila, pokud tedy nedošlo ke zkreslení vlivem červnového vyššího nasazení klimatizací, “ analyzuje zakladatel skupiny Amper a energetický expert Jan Palaščák. 

Plyn: meziročně bez zásadní změny

Spotřeba plynu v 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,2 %, ale po očištění o vliv počasí klesla o 0,4 %. Proti období 2017-2021 pozorujeme stále úspory okolo 15 %, které dlouhodobě již nenarůstají. Zajímavé je, že meziroční velmi slabý pokles je pouze díky měsíci dubnu, který i přesto, že byl chladnější, tak dokázal uspořit množství spotřebovaného plynu (při přepočtu na stejné počasí). Naopak v květnu a červnu nám spotřeba plynu rostla. V červnu dokonce o 7,6 %. „To mohlo být způsobeno horkým počasím a velkou poptávkou po elektřině, kterou mohla částečně vykrývat výroba paroplynových elektráren. Celkově i zde kromě vyšší cenové hladiny nepozorujeme velké ovlivnění zablokovaným Hormuzským průlivem,“ rozebírá Jan Palaščák.

Obnovitelné zdroje (bez bioplynových elektráren): velký podíl FVE, vodní zdroje trápí sucho

Od začátku roku se vyrobilo 3598 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren, což je meziročně prakticky totožné číslo. Oproti průměru let 2016-2025 je zde ale citelný nárůst o 35 %. Na výrobě z OZE se z 75,6 % podílely fotovoltaické elektrárny, z 16,2 % vodní elektrárny a z 8,2 % větrné. Tyto tři zdroje by dokázaly pokrýt spotřebu elektřiny v České republice z 10,3 %.

Oproti průměru 2016-2025 se vyrobilo z FVE od začátku roku o 91 % více elektřiny, ale instalovaný výkon se ve stejném období zvýšil o 107 %. Nejvyšší nárůst byl v dubnu a květnu.

Výroba z vodních elektráren je oproti období 2016-2025 nižší o 37 % a navazuje tak na nepříznivý vývoj z roku 2025. Nejvýraznější propad nastal v lednu, kdy byla produkce o více než polovinu nižší, než je obvyklé. Hlavními důvody byla slabší sněhová pokrývka a zároveň nižší teploty, které na rozdíl od minulosti nevedly k časnému odtávání. Ani v dalších měsících se situace výrazně nezlepšila. „Lze předpokládat, že se malá výroba z vodních elektráren negativně projevuje i na spotových cenách elektřiny hlavně během večerních špiček,“ doplňuje Kamil Rajdl.

Větrné elektrárny od začátku roku také moc nepřispěly k celkové výrobě elektřiny z OZE. Oproti období 2016-2025 byla výroba nižší o 7 %. V dubnu a červnu byla výroba mírně vyšší než je průměr.

Cena elektřiny vystřelila meziročně o 26 %

Cena elektřiny v Q2/2026 meziročně výrazně stoupla. V roce 2025 byl medián ceny v Q2 jen 88,4 EUR/MWh, letos to bylo již 111,4 EUR/MWh (počítáno jako hodinové agregace). „Důvodem nárůstu ceny elektřiny je pravděpodobně válka v Íránu. Během ní rostla cena paliva i plynu, což se vše mohlo negativně odrazit na této ceně. Oproti minulému roku také pozorujeme značnou volatilitu ceny. Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou byl více než 1000 EUR/MWh. Večerní cena vyskočila až na 624 EUR/MWh, naopak během dne klesla i na -500 EUR/MWh. Takové rozdíly si na trhu s elektřinou nepamatuji. Jde opravdu o extrémní ceny na obě strany. To rozhodně neprospívá energetickému trhu. Věřme, že na tento stimul trh najde řešení v podobě flexibility,“ komentuje Jan Palaščák. Paradoxem je, že 10 % času byla v Q2/2026 cena elektřiny záporná a pouze 2,3 % s cenou nad 200 EUR/MWh. I přesto pozorujeme nárůst ceny.

Kamil Rajdl, analytik společnosti Amper Meteo