Česko může díky energetickým úsporám ve veřejných budovách ušetřit až 20 miliard korun ročně

Výraznou změnu by mohla přinést novela zákona o rozpočtových pravidlech, která nově umožňuje také organizačním složkám státu využívat projekty energetických úspor se zárukou (EPC) financované dodavatelskými úvěry. Investice do modernizace budov tak mohou se souhlasem Ministerstva financí postupně splácet z dosažených energetických úspor, aniž by musely veškeré náklady hradit jednorázově ze státního rozpočtu. Česko přitom dlouhodobě zaostává v tempu energetických renovací veřejných budov.

Potenciál energetických úspor ve veřejném sektoru je značný. Podle údajů představených společností ČEZ ESCO by modernizace veřejných budov mohla přinést úspory až 20 miliard korun ročně. V roce 2024 se přitom České republice podařilo splnit pouze 30 % stanoveného cíle, podle kterého by se měla každoročně renovovat 3 % plochy veřejných budov. Více než 70 % budov ústředních vládních institucí navíc nesplňuje energetickou klasifikační třídu C. Projekty EPC, při kterých dodavatel smluvně garantuje dosažení stanovených úspor, tak mohou sehrát významnou roli v modernizaci státního majetku. Od roku 1994 bylo v Česku realizováno 315 těchto projektů zahrnujících 1 700 objektů, které přinesly úspory v celkové výši sedmi miliard korun.

Podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka představují energetické úspory jednu z největších příležitostí české energetiky. Kraje a města již mají s využíváním EPC dlouholeté zkušenosti, zatímco organizační složky státu byly dosud omezeny rozpočtovými pravidly, která jim neumožňovala využívat dodavatelské úvěry. Novela tak otevírá cestu k širšímu zapojení státu a rychlejší modernizaci jeho budov.

„Kraje a města už ukázaly, že EPC projekty fungují a dokážou přinášet významné úspory veřejných prostředků. Nová legislativa nyní otevírá stejnou možnost také státu, který má ve svém vlastnictví stovky budov vyžadujících modernizaci. Je to důležitý krok, který může výrazně urychlit tempo energetických renovací,“ uvedl Kamil Čermák.

Jedním z nejrozsáhlejších příkladů využívání EPC v České republice je Středočeský kraj, který do energetických renovací investuje přibližně 3,7 miliardy korun. Do projektů je zapojeno 154 objektů a jejich minimální garantované roční úspory dosahují 67 milionů korun. Projekty kombinují energeticky úsporná opatření s rozsáhlejšími stavebními úpravami, například zateplováním, výměnou oken nebo rekonstrukcemi střech.

„EPC projekty nám umožňují systematicky modernizovat krajský majetek a současně snižovat jeho provozní náklady. Z naší zkušenosti je ale důležité přemýšlet o budovách komplexně a dobře kombinovat jednotlivé zdroje financování. Pro menší města a obce mohou být podobné projekty příliš složité, a proto potřebují odbornou podporu, poradenství a dostupné finanční nástroje,“ uvedla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková.

Konkrétní ekonomické výsledky dlouhodobého využívání EPC představilo také Kongresové centrum Praha. Do modernizace svého technologického zázemí investovalo 135 milionů korun s původně garantovanou roční úsporou 24 milionů korun. Za devět let provozu však celkové úspory dosáhly 340 milionů korun a investice se vrátila za méně než pět a půl roku. Její součástí zde byla například i fotovoltaická elektrárna s více než dvěma tisíci panely, která pokrývá přibližně desetinu roční spotřeby elektřiny centra.

Podle předsedkyně představenstva a generální ředitelky Kongresového centra Praha Lenky Žlebkové přispěly energetické úspory k výraznému zlepšení ekonomiky provozu celé organizace. Za důležitou podmínku úspěchu označila ochotu vedení uvažovat v delším časovém horizontu a investovat do opatření, jejichž přínosy se projeví až v následujících letech. Zároveň upozornila, že ne každé energetické opatření je ekonomicky návratné a jednotlivé investice je nutné pečlivě vyhodnocovat.

„V našem případě byla hlavní motivací ekonomická udržitelnost provozu. Díky modernizaci dnes dosahujeme úspor přes 34 milionů korun ročně, což má zásadní význam pro hospodaření Kongresového centra Praha,“ uvedla Lenka Žlebková.

Vedle přínosů EPC upozornili účastníci konference také na rizika spojená s jejich přípravou a financováním. Samotná garance energetických úspor totiž automaticky neznamená, že budoucí úspory pokryjí veškeré investiční náklady. Důležitou roli proto hraje správný výběr budov, kvalitní data, realistické posouzení návratnosti a smluvní rozdělení odpovědnosti mezi zadavatele a dodavatele. Významné je také průběžné měření skutečně dosažených výsledků. Zdeněk Obruča, Director, KPMG Česká republika, zdůraznil, že EPC představuje především model dlouhodobé odpovědnosti za měřitelný výsledek, nikoliv pouze alternativní způsob financování investic.

„Nová legislativa může být důležitým impulsem, ale sama o sobě nestačí. Skutečný potenciál vidím v tom, že veřejné instituce začnou přistupovat k modernizaci svého majetku systematicky a budou pracovat s celým portfoliem budov. Vše bude záviset také na jejich odborných kapacitách, kvalitě přípravy a ochotě přijímat dlouhodobé závazky,“ uvedl Zdeněk Obruča.

Účastníci diskuse se shodli, že významnou překážkou zůstává také krátkodobý horizont rozhodování, který často odpovídá délce volebního období, zatímco návratnost energetických investic se počítá v řádu let.

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD). Partnerem diskusního setkání je ÚJV Řež ze Skupiny ÚJV a KPMG Česká republika.