Účty za energie rostou v topné sezóně kvůli drobnostem. Budovám může pomoci automatizace

ilustrační foto Miniserver řídící jednotka chytré domácnosti
ilustrační foto Miniserver řídící jednotka chytré domácnosti, zdroj: LOXONE

Během topné sezóny rostou náklady na energie. Majitelé budov proto často hledají úspory například ve výměně zdroje tepla, značné rezervy se však mohou skrývat i v každodenním provozu. Topení při otevřených oknech, vytápění prázdných místností nebo stažené žaluzie, které brání využití přirozeného slunečního světla a tepla, se mohou zdát jako drobnosti. Pokud se ale podobné situace pravidelně opakují, mohou zbytečně zvyšovat spotřebu energií. Pomoci může automatizace, která sladí provoz vytápění, stínění, osvětlení a dalších technologií podle skutečných potřeb budovy. Její význam navíc roste i v souvislosti s evropskými požadavky na energetickou náročnost a řízení budov.

Některé kanceláře jsou obsazené celý den, jiné místnosti se využívají jen několik hodin. Přesto se v nich často topí nebo svítí stejně, bez ohledu na přítomnost lidí. K plýtvání může přispívat také rozdílné vnímání teploty jednotlivými zaměstnanci. Jeden stáhne hlavici radiátoru a otevře okno, druhý po chvíli okno zavře a topení opět přidá. Výsledkem je kolísání teploty, nižší komfort i zbytečná spotřeba energie.

„Podobné situace se mohou zdát jako drobnosti, ale v celé budově se opakují každý den a promítají se do nákladů. Správce přitom nemůže neustále obcházet a kontrolovat všechny místnosti. Automatizace dokáže například při otevření okna omezit vytápění nebo upravit teplotu podle obsazenosti místnosti. Zároveň poskytuje přehled o provozu celé budovy a umožňuje řadu situací řešit na dálku ,“ říká Petr Skála, Country Manager společnosti LOXONE pro Českou republiku.

 

Co místnost, to jiné požadavky

Spotřebu energií ovlivňuje také orientace místností a množství přirozeného světla. Zatímco kancelář na slunné straně se může i v zimě prohřívat slunečními paprsky, místnost orientovaná na sever může vyžadovat intenzivnější vytápění a osvětlení. Pokud jednotlivé technologie fungují nezávisle na sobě, příležitost k úsporám zůstává nevyužitá. Proto je důležité, aby spolupracovaly a jejich provoz se přizpůsoboval aktuálním podmínkám.

„Když v zimě svítí slunce do kanceláře, byla by škoda hned stáhnout žaluzie a zároveň dál naplno topit. Systém může paprsky pustit dovnitř, nechat místnost přirozeně prohřát a podle teploty ubrat topení. Podobně lze podle aktuální potřeby řídit i osvětlení. V kancelářském projektu v Belgii jsme díky automatickému stmívání snížili měsíční spotřebu osvětlení z 262 na 66 kWh. Ozvučení jsme řídili tak, aby spotřebovávalo energii jen tehdy, když bylo potřeba. V součtu to znamenalo roční úsporu téměř 1 000 eur, tedy zhruba 24 tisíc korun. Tento projekt ukazuje, že i dílčí změny v provozu mohou přinést znatelnou úsporu ,“ popisuje Petr Skála.

Energetický management odhalí i skryté příčiny plýtvání

Jedním z předpokladů úsporného provozu je nejen přehled o spotřebě energie, ale především průběžné sledování aktuálního odběru jednotlivých zařízení a jeho vývoje během dne. Díky těmto údajům lze lépe zjistit, kde vzniká zbytečná spotřeba, a podle toho upravit provoz technologií. Energetický management proto propojuje měření, vyhodnocování dat a automatické řízení.

„V jednom provozu se správci potýkali s vysokými náklady na energie a nevěděli, co je způsobuje. Díky průběžnému sledování odběru jednotlivých zařízení jsme zjistili, že po pracovní době běžela v jedné místnosti klimatizace, zatímco v sousední se topilo. Dveře mezi místnostmi zůstávaly otevřené, takže klimatizace ochlazovala i vytápěný prostor a topení naopak ohřívalo ten chlazený. Obě zařízení tak pracovala proti sobě a zbytečně zvyšovala spotřebu energie. Po úpravě jejich provozu se podařilo spotřebu snížit. Na první pohled šlo opět o drobnost, která se ale výrazně promítla do účtů za energie ,“ uvádí další příklad z praxe Petr Skála.

Energetický management však neslouží pouze k odhalování plýtvání. Umožňuje také lépe plánovat spotřebu a předcházet zbytečným odběrovým špičkám. Podle nastavených priorit může rozložit provoz jednotlivých zařízení tak, aby se nespouštěla všechna současně. V budovách s fotovoltaickou elektrárnou navíc dokáže zohlednit aktuální výrobu elektřiny a například načasovat ohřev vody na dobu, kdy je k dispozici vlastní energie.

Nástěnné tlačítko pro jednoduché ovládání
Nástěnné tlačítko pro jednoduché ovládání, zdroj: LOXONE
 

Důraz na automatizované řízení budov přináší i evropská směrnice

Význam sledování spotřeby a řízení technologií roste také v souvislosti s evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov, známou jako EPBD. Jejím cílem je postupně snižovat energetickou náročnost a emise budov a do roku 2050 dosáhnout fondu budov s nulovými emisemi.

Směrnice se vedle stavebních úprav a zdrojů energie věnuje také každodennímu provozu. U vybraných nebytových budov, například kanceláří nebo škol, požaduje systémy automatizace a řízení, pokud je jejich instalace technicky a ekonomicky proveditelná. Požadavky EPBD má do české legislativy převést připravovaná novela zákona o hospodaření energií. Návrh prošel připomínkovým řízením, jeho konečná podoba však zatím není schválena. Konkrétní podmínky proto budou záviset na výsledném znění české právní úpravy a navazujících prováděcích předpisů.

Vlastníci a správci budov však nemusí čekat na nové povinnosti. Průběžné sledování spotřeby a lepší koordinace technologií jim mohou pomoci omezit provozní náklady již dnes. Získaná data navíc představují důležitý podklad pro rozhodování o dalších investicích do energetických úspor.


Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tiskové zprávy