Ani moc sucho, ani moc vlhko zdraví nesvědčí. Jak doma udržet správnou vlhkost vzduchu?

Redakce, 6.10.2023
Ani moc sucho, ani moc vlhko zdraví nesvědčí. Jak doma udržet správnou vlhkost vzduchu?

Příliš vlhký nebo naopak příliš suchý vzduch nejsou z dlouhodobého hlediska dobré pro zdraví. Právě na podzim ale vzhledem k sychravému počasí i začátku topné sezóny některý z extrémů řeší velká část domácností. Jaká vlhkost je optimální pro váš zdravotní stav, jakými návyky ji doma udržet a která opatření naopak nefungují, radí šéfredaktor portálu Pro Alergiky.cz  Michal Závacký.

Jaká je správná vlhkost

„Zdravá vlhkost v bytě se pohybuje někde mezi 40 a 70 %, záleží na teplotě vzduchu, zdravotním stavu členů domácnosti a dalších faktorech,” říká odborník na alergie.

Vhodná vlhkost podle teploty

22 °C – 40 až 60 %

20 °C – 45 až 70 %

18 °C – 60 až 70 %

 

„Při alergii na roztoče vlhkost udržujte spíše v dolní polovině uvedeného rozmezí, protože vyšší vlhkost prospívá množení roztočů. Při nemocech dýchacích cest se naopak vlhkost může pohybovat v horní polovině rozmezí. Dýchacím cestám během nemoci totiž prospívá zvlhčování. Astmatici by měli vlhkost udržovat zhruba uprostřed spektra a vyhýbat se jejím prudkým změnám,” doporučuje.

To, zda u vás doma hrozí spíše nízká nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu, závisí na druhu a utěsnění oken, konstrukci vnějších zdí, vlastnostech podloží, řešení ventilace i počtu osob v domácnosti.

Když je příliš vysoká…

Vysoká vlhkost bývá problémem ve starých domech, kde dochází ke vzlínání vlhkosti ze země. V zimním období se ale často ozývají také obyvatelé panelových domů, nových nebo nově zrekonstruovaných, u kterých jsou plastová okna natolik utěsněná, že nadbytečná vlhkost nemá kudy odcházet. Zvlášť pokud nejsou nainstalovány odtahy par z koupelny a kuchyně.

Samotná vysoká vzdušná vlhkost není pro člověka nebezpečná, její působení na vybavení domu ale může vytvářet příznivé podmínky pro plísně. Nejčastěji je najdete na chladných plochách v bytě, jako jsou okna nebo obvodové stěny, kde se vlhkost sráží. „Spory plísní jsou alergenem a některé výpary plísní mohou být dokonce jedovaté. Ve vlhkém a teplém prostředí se také daří roztočům, kteří patří mezi časté alergeny,” varuje šéfredaktor ProAlergiky.cz.

Co pomůže

  • Páru z koupelny a kuchyně je vhodné okamžitě odvádět mimo budovu, například ventilátorem či digestoří.
  • Doporučuje se také každodenní několikaminutové prudké vyvětrání celého bytu. Čím je venku chladněji, tím kratší doba na vyvětrání stačí.
  • U starších domů, kde vzlíná půdní voda do zdí, je potřeba provést stavební úpravy.
  • Pokud výše zmíněná opatření nejsou možná nebo nepomáhají, může vás zachránit pořízení domácího odvlhčovače vzduchu.
  • Případná ložiska plísní je potřeba ve všech případech průběžně likvidovat, aby se z nich plísně pomocí svých spor nešířily do dalších míst.

Co naopak nefunguje

  • Takzvaná mikroventilace, kterou umožňují některá okna, je během zimy spíše na škodu. Zeď je kvůli ní ještě studenější, a tak se na ní sráží více vlhkosti.
  • Tabletové pohlcovače vlhkosti zase trpí nízkou účinností, protože odstraní doslova pár kapek vody za den, zatímco elektrický odvlhčovač i několik litrů.

Tip: Sušení prádla v bytě přispívá ke zvýšené vzdušné vlhkosti a prádlo ve vlhkém prostředí ani dobře neuschne. V zimě se nabízí varianta sušení v bubnové sušičce, která má ale vysokou spotřebu elektrické energie. Méně obvyklým, ale o to zajímavějším řešením, je použití energeticky (i prostorově) úsporného odvlhčovače vzduchu s funkcí sušení prádla. Prádlo s ním sice uschne za dvojnásobnou dobu, ale za méně než poloviční náklady.

Když je příliš nízká…

Na příliš nízkou vlhkost si stěžují zejména lidé ve starších nezateplených budovách s původními okny, která netěsní nebo zůstávají pootevřená. V zimě jimi vlhkost uniká do chladnějšího venkovního prostoru různými škvírami. Častou chybou je dlouhodobé větrání „na ventilačku“. Vzduch nejvíce vysychá, když je venku mráz a v místnosti přetopeno. Přesušováním vzduchu trpí i domy větrané vzduchotechnikou, zejména s rekuperační jednotkou. V létě vzduch vysušuje používání klimatizace.

„Při nízké vzdušné vlhkosti dochází k vysušování sliznic dýchacích cest, čímž se snižuje jejich obranyschopnost. Choroboplodné zárodky, alergeny a nečistoty pak mohou pronikat hlouběji do dýchacích cest, odkud se jich tělo obtížněji zbavuje. Vysychat mohou i oči, což má za následek pálení až řezání spojivek. Také pokožka při pobytu v suchém vzduchu ztrácí vodu. I lidé se zdravou kůží mají náhle popraskané rty nebo suché ruce, atopikům suchý vzduch zhoršuje kožní zánět a svědění. Dlouhodobé vystavování se suchému vzduchu znamená zátěž pro celé tělo. U někoho může vyvolat bolesti hlavy, u jiného únavu nebo problémy se soustředěním,” vyjmenovává dopady suchého vzduchu na zdraví Michal Závacký.

Co pomůže

  • I v tomto případě je jako první dobré změnit způsob větrání – namísto celodenně pootevřené „ventilačky“ vyvětrat krátce a pořádně.
  • Pokud tato změna nestačí, pořiďte si elektrickýn zvlhčovač vzduchu. „I ty nejslabší jsou schopny do vzduchu doplnit několik litrů vody za den. U přístrojů najdete údaj o zvlhčovacím výkonu a také maximální velikost místnosti, pro kterou je vhodný,” vysvětluje Závacký.

Co naopak nefunguje

  • Odpařovače na radiátory. Je-li vzduch v nějaké místnosti suchý, k jeho zvlhčení do něj budete muset doplňovat i několik litrů vody každý den. Z odpařovačů se uvolní sotva decilitr vody denně. Spíše na ozdobu jsou i pokojové rostliny a fontánky.


Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tipy a triky