O dětském chrupu se rozhoduje ještě předtím, než se objeví první zub

Zdraví dětského chrupu by se nemělo začít řešit až s koupí prvního kartáčku nebo omezením sladkostí. O podobě zubů i jejich budoucí kondici se totiž zčásti rozhoduje už během těhotenství a v prvních měsících života. Vedle každodenní péče proto hrají roli i genetické predispozice.

Mléčné zuby nejsou jen přechodnou etapou, naopak tvoří základ budoucího stálého chrupu. Udržují místo v čelisti, pomáhají správnému postavení zubů a podílejí se i na vývoji skusu, čelistí a žvýkání. Pokud se navíc na mléčném zubu objeví kaz, může infekce poškodit i zárodek stálého zubu pod ním.

„Mléčné zuby mají zásadní vliv na kvalitu a zdraví stálého chrupu. Sehrávají roli průvodců pro stálé zuby, které je časem nahradí. Nelze je proto odbýt s tím, že stejně vypadnou. Už v této fázi se totiž zakládá budoucí podoba chrupu a část problémů, které se později řeší ortodonticky nebo stomatologicky, může mít původ právě tady. Předčasná ztráta mléčného zubu může vést k nesprávnému skusu a nedostatku místa pro stálé zuby,“ říká MDDr. Matúš Leitner, dětský stomatolog z pražské kliniky CLINIQ Dejvice.

Těhotenství jako jeden z klíčových momentů

O výsledné podobě dětského chrupu se zčásti rozhoduje ještě předtím, než se objeví první zub. Vývoj mléčného chrupu začíná už v těhotenství a ovlivňuje ho dědičnost, výživa matky, její zdravotní stav i další faktory, jako jsou vývoj čelistí a obličeje, poloha plodu, svalový tonus nebo vrozené vady. Po narození pak do hry vstupuje i raný vývoj dítěte a podmínky pro správné prořezávání zubů.

„Dětský chrup se nezačíná formovat až ve chvíli, kdy se objeví první zub. Už v období těhotenství a krátce po narození na něj má vliv celá řada faktorů, od vrozených predispozic přes výživu a zdravotní stav matky až po raný vývoj dítěte. Výsledný tvar zubů, jejich počet i postavení tak nejsou náhodné, ale vznikají jako souhra dispozic a podmínek, ve kterých se organismus vyvíjí,“ vysvětluje Matúš Leitner.

Dítě po rodičích dědí řadu charakteristik chrupu – od velikosti a tvaru čelistí přes podobu zubů až po jejich počet. Zřídka se objevují také některé vývojové vady. „Neznamená to ale, že by bylo o výsledné podobě chrupu rozhodnuto předem. Tu totiž výrazně formují i faktory prostředí a rané péče, například výživa, dýchací a polykací návyky nebo používání dudlíku a savičky,“ doplňuje Mgr. Renáta Michalovská, Ph.D., vedoucí molekulárně genetické laboratoře GHC Genetics.

Největší riziko? Cukr a špatná hygiena

Vedle vrozených predispozic zasahuje do zdraví dětského chrupu i každodenní péče. Mezi nejčastější potíže patří zubní kaz, poruchy skusu, poranění, slabší sklovina, citlivost nebo nepravidelné prořezávání. V praxi zůstává největším problémem hlavně kombinace nedostatečné hygieny a nadměrného příjmu cukrů. U malých dětí navíc platí, že správné dočištění zubů zůstává především na rodičích.

„Nejčastějším onemocněním dětského chrupu je zubní kaz, který vzniká působením kariogenních bakterií v přítomnosti jednoduchých sacharidů v potravě. Z pohledu dětského zubního lékaře ale představuje největší riziko především kombinace nedostatečné ústní hygieny a nadměrné konzumace cukrů. U menších dětí navíc platí, že si zuby často ještě neumějí vyčistit správně, takže následná kontrola a dočištění zůstávají na rodičích,“ upozorňuje Matúš Leitner.

Podceněné problémy přitom nemusí skončit jen dočasným diskomfortem. Neléčený kaz může vést k bolesti, infekcím, abscesům i potížím s jídlem a spánkem. Předčasná ztráta mléčných zubů pak může narušit prostor pro stálý chrup a později vyústit i v potřebu ortodontické léčby.

Kdy zbystřit a co může pomoci?

Rodiče by proto neměli přehlížet viditelný kaz, tmavé skvrny, bolest, otoky dásní, nepravidelné prořezávání ani předčasnou ztrátu mléčného zubu. „Pro minimalizaci rizik je zásadní pravidelná hygiena od prvního zubu, omezení frekvence a množství jednoduchých cukrů a včasná reakce na jakýkoli problém. První návštěva dětského zubaře by přitom měla ideálně proběhnout s prvním zubem nebo do prvních narozenin dítěte,“ doporučuje Matúš Leitner.

Vedle běžné péče může rodičům pomoci i lepší znalost vrozených predispozic dítěte. Právě v orientaci může sehrát roli také genetický test DentinoScan od GHC Genetics, který přináší další informace o souvislostech mezi genetikou a vývojem chrupu. „Genetika se do vývoje chrupu promítá výrazněji, než si mnoho rodičů uvědomuje. Ovlivňuje nejen tvar a postavení zubů, ale i některé vývojové vady či sklon k některým poruchám skusu. Když známe genetické predispozice dítěte, můžeme lépe odhadnout, na co se v prevenci zaměřit,“ popisuje Renáta Michalovská. „V případě vysoké kazivosti nám kromě stomatologického vyšetření může v orientaci pomoct i test DentinoScan, na základě kterého pak u pacienta můžeme aplikovat doporučení ohledně frekvence dentální hygieny, výživy a preventivních opatření u stomatologa,“ uzavírá.