Odešli jste z domu, ale hlava zůstala uvnitř. Starosti s domácností stresují čtyři z deseti Čechů

Zamčeno, zhasnuto, zavřeno? Více než polovina Čechů si po odchodu z domova alespoň někdy klade otázku, zda na něco nezapomněla. Starost o chod domácnosti navíc podle reprezentativního průzkumu agentury Ipsos pro společnost VELUX přispívá k celkové mentální zátěži a stresu u 43 % lidí. Nejistota kolem otevřených oken, zapnutých spotřebičů nebo zamčených dveří tak může zůstávat v hlavě ještě dlouho poté, co jsme odešli z domova.

Domácnost, kterou si neseme v hlavě

Péče o domácnost se obvykle počítá v hodinách strávených úklidem, vařením nebo nákupy. Existuje ale i méně viditelná část: drobné povinnosti a pochybnosti, ke kterým se člověk v myšlenkách vrací, i když už dávno není doma.

Podle průzkumu má 58 % Čechů alespoň někdy obavy, že před odchodem něco zapomněli udělat. Mezi věcmi, které lidem vrtají hlavou, patří kromě zapnutých spotřebičů také otevřená okna. A nejde přitom jen o letmou pochybnost. Téměř tři čtvrtiny lidí, kteří podobné obavy alespoň někdy zažívají, se už někdy vrátily domů, aby něco zkontrolovaly.

„Nedokončený úkol se v hlavě chová jinak než ten splněný – mysl se k němu vrací, dokud ho nemůže uzavřít. Typickým příkladem je nejistota, zda jsme zavřeli okno nebo vypnuli spotřebič. Tyto činnosti často děláme automaticky, a proto nám chybí jasná vzpomínka, která by pochybnost ukončila. Dokud se to nestane, mysl drží úkol na pozadí a ubírá tím kapacitu potřebnou pro soustředění na jiné činnosti,“ říká Boris Štepanovič, psycholog věnující se úzkostným stavům klientů.

Odpočinek, do kterého se pořád něco plete

Drobné povinnosti nás přerušují i ve chvíli, kdy jsme doma. Alespoň jednou denně musí kvůli běžným domácím úkonům, například otevírání oken, ovládání žaluzií nebo obsluze spotřebičů, přerušit svou činnost 62 % Čechů. Nejčastěji tato vyrušení zasahují právě do odpočinku.

Výraznou roli přitom hraje počasí. Téměř devět z deseti lidí, kteří podobné domácí úkony řeší, muselo během posledního roku narychlo zavírat okna kvůli dešti, bouřce nebo silnému větru.

„Počasí dnes není tak snadno předvídatelné, jak bývalo. Přibývá situací, kdy se přívalový déšť nebo bouřka objeví velmi rychle a lokálně a předpovědět ji dokážeme jen s relativně krátkým časovým předstihem. Pro domácnost to znamená, že se stále méně dá spoléhat na to, že budeme mít možnost na přibývající náhlé změny včas zareagovat,“ říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu.

Otevřené okno někdy znamená i skutečnou škodu

Náhlý déšť přitom nemusí znamenat jen nepříjemné přerušení programu. Každý devátý respondent, tedy 11 % respondentů, uvedl, že mu během posledních tří let déšť nebo bouřka pronikající otevřeným oknem způsobily škodu v domácnosti.

Nejčastěji přitom nešlo o zanedbatelné částky. Mezi lidmi, kterým škoda vznikla, ji 41 % odhadlo na 1 001 až 5 000 korun, 23 % na 5 001 až 10 000 korun a zhruba desetina na více než 10 000 korun.

Chytrá domácnost jako cesta k většímu klidu

Právě každodenní drobnosti jsou oblastí, kde může automatizace převzít část rozhodování za člověka. Z průzkumu vyplývá, že lidé od chytré domácnosti neočekávají jen technologické novinky. Často chtějí především větší klid, méně povinností a úsporu času.

V případě oken VELUX mohou například automatická řešení reagovat na změny počasí nebo umožnit kontrolu jejich stavu bez nutnosti vracet se domů. Smyslem takové technologie nemusí být jen pohodlí, ale také omezení množství drobných rozhodnutí a pochybností, které během dne zaměstnávají naši pozornost.

„Řešením není snažit se pamatovat si stále více informací a snažit se mít nad vším kontrolu. Lidská pozornost a naše možnosti mají své limity, jakkoliv je neradi přijímáme. Místo obvyklého „musím vše zvládnout a mít pod kontrolou“ je mnohem užitečnější pro pohodu a klid přenést část rutinních úkolů na technologie, které je mohou hlídat za nás,“ doplňuje Boris Štepanovič.

O průzkumu

Data pocházejí z reprezentativního kvantitativního online průzkumu, který pro společnost VELUX realizovala výzkumná agentura Ipsos prostřednictvím platformy Instant Research. Sběr dat byl ukončen 17. září 2026 na vzorku 1 045 respondentů reprezentativním pro populaci České republiky. Část otázek byla položena pouze relevantním skupinám respondentů.