Maximální minimum

Dům a zahrada, 21.8.2008

Maximální minimum

 

Minimalistický styl vyjadřuje v interiéru touhu po volném prostoru minimem nábytku, vybavení i doplňků. Kvantitu efektně nahrazuje kvalitou. Protože dokáže s minimem prostředků vyvolat maximální účinek, jeho podstatu dokonale vystihuje heslo “v jednoduchosti je krása“.

 

Účelnost dokonale skloubená s nadčasově jednoduchým designem, vysoce kvalitní a precizně zpracované materiály včetně promyšlených detailů – to vše již několik let vytváří styl, který se z výsluní zájmu odborníků i laiků pravděpodobně hned tak neztratí. Za duchovního tvůrce stylu je považován architekt Ludwig Mies van der Rohe. Ten ve 30. letech minulého století definoval minimalismus stručně a jasně heslem “méně je více“. Architekturu z vlastní dílny zredukoval na “kost a kůži“ neboli nezbytně nutnou nosnou, zpravidla ocelovou konstrukci obalenou lehkým pláštěm, tvořeným z velké části transparentním sklem. V interiérové tvorbě stejně jako v architektuře se minimalismus opět dostává do módy od 80. let tohoto století jako přirozená reakce na zdobnost a komplikovanost předchozích stylů. Krása každého jednotlivého solitéru, detailu i uměleckého díla v minimalistickém interiéru dokonale vyniká díky nezahlcenému prostoru, který nechává vybavení i obyvatele volně dýchat. Interiér nezaplněný přemírou předmětů, bohatě osvětlený a zajímavě barevný vytváří příjemné prostředí pro každodenní život, volný prostor a jednobarevné přehledné plochy svou prázdnotou vybízejí k duševnímu uvolnění. Volná podlahová plocha a programová eliminace nábytku také významně usnadňují pravidelný úklid.

 

Pěkně od podlahy

Podlahová krytina stejně jako všechny další součásti minimalistického interiéru je především kvalitní. Mezi nejoblíbenější a stylově nejčistší materiál patří bezesporu přírodní dřevo, ať už ve formě masivních vlysů nebo parketových dílců plovoucích podlah. Setkáváme se s klasickým dubem, luxusním ořechem a neobvyklými exotickými či vzácnými dřevinami, které interiér oživí zajímavou kresbou nebo barevností. V takzvaných “mokrých provozech“ najdou zpravidla uplatnění odolnější povrchy, reprezentované především keramickou nebo kamennou dlažbou. Podlaha by měla působit jednolitě, čistě a homogenně, proto dostávají přednost velkorysé formáty a decentní barevnost bez vzorování. Naopak v intimní zóně tvořené dětskými pokoji a ložnicí rodičů se můžeme setkat s celoplošným kobercem, ovšem velmi kvalitním a nadčasově elegantním, většinou v neutrálních odstínech, které prostor opticky rozšiřují a zvětšují. Kusové koberce jsou poměrně výrazným prvkem minimalistického interiéru, který oživují svou plasticitou a často výtvarně působivou strukturou.

Minimalismus preferuje jednoduchost a proto v povrchových úpravách stěn i stropů vítězí klasický jemný štuk nebo speciální decentní jednobarevné stěrky, které v mokrých provozech nahrazuje keramický obklad. Nepatří sem patinovaná malba, hrubé omítky, lesklé či třpytivé efekty ani módní vzorované tapety. Stěny vymalované světlými jemnými odstíny elegantních barev prostor příjemně prosvětlí, ozvláštní a opticky zvětší. Jednobarevné plochy nechávají naplno vyniknout volnému prostoru, jinobarevné plochy současně vytvářejí efektní pozadí pro nábytek, textil i doplňky. Kromě jemného štuku se na stěnách můžeme setkat také s kvalitním dřevěným obkladem, ovšem výhradně z panelů velkorysých rozměrů. Minimalismus si rád pohrává s kontrastem mezi strukturami různorodých materiálů, které vytvářejí žádoucí kontrast k jednobarevným hladkým plochám stěn. Proto může využít efektu výrazně plastického kamenného obkladu z nepravidelně štípaných drobných pásků. Stínohra rozehraná různou tloušťkou jednotlivých prvků dodá minimalistickému a pro mnohé chladnému interiéru lidštější rozměr a měřítko. Naopak luxusní, noblesní avšak pocitově chladný až neosobní dojem vytvoří efektně leštěné desky z mramoru nebo žuly s minimem spár.

 

Čím méně, tím lépe

Nábytku najdeme v minimalistickém interiéru příslovečné minimum. Dosavadní roli výhradně úložného nábytku totiž úspěšně převzaly speciální samostatné místnosti: spíže, komory, sklady a šatny. V kuchyni došlo k optickému potlačení velkých solitérních kusů jejich důslednou vestavbou. Hmotu horních skříněk pak potlačuje sádrokartonová nástavba, která zcela vyplňuje prostor mezi nimi a stropem popřípadě podhledem. Eliminuje tak plochu, na které se usazuje prach a současně opticky vylehčuje celou kuchyňskou sestavu, která působí jako vestavěná do stavebního výklenku na míru. Také ostatní úložný nábytek je často efektně zapuštěný do stavebních konstrukcí, kterým se materiálově přizpůsobuje, což vede k optickému potlačení jejich hmoty i samotné existence. Několik málo pečlivě volených solitérů naopak zaujme především kvalitními a efektními povrchy z masivního dřeva nebo dýhy, často v kombinaci s vícevrstvým lakem ve vysokém lesku nebo lakovaným sklem. Jejich krása vyniká o to víc, že souvislou plochu dvířek téměř neruší úchytky. Ty jsou často redukované na nenápadné ploché typy montované přímo do hrany nábytkových dvířek. Velmi elegantní řešení nabízí kování skryté, díky kterému se dvířka otevírají pouze lehkým tlakem. K dojmu lehkosti a elegantnímu vzhledu přispívá také absence soklu suplovaného nenápadným kovovým podnožím, případně montáž skříňky přímo na zeď. Prosklené vitríny a záda polic často efektně podsvětlují skrytá nábytková svítidla. V minimalistickém interiéru se spíše než s dekorativními svítidly setkáme s osvětlením velmi nenápadným, zabudovaným do konstrukcí podhledu, stěn, výklenků, podlahy nebo schodišťových stupňů. Viditelná svítidla mají jednoduché a nadčasově elegantní tvary inspirované krychlí, kvádrem, koulí nebo rotující elipsou. Stínidla bývají nejčastěji prakticky omyvatelná z kvalitního třívrstvého ručně foukaného skla, které výborně rozptyluje světlo. Můžeme se však setkat i s transparentním výrazně barevným plastem nebo plisovaným textilem, který minimalistický styl příjemně zjemní a proteplí.

 

Barvy jen s rozvahou

Celková barevnost a ladění interiéru jsou stejně jako minimalistický styl velmi střídmé a umírněné. Designéři a architekti, kteří podlehli kouzlu minimalismu, se často uchylují k barevně poněkud asketickému bílo-bílému interiéru. Bílá barva interiér opticky prosvětlí, rozzáří a zvětší. Při citlivé kombinaci s ostatními barvami vůbec nemusí být nudná – naopak, je nadčasově hezká a dodá interiéru eleganci. Zajímavě vypadají její hrátky s ostatními světlými jemnými tóny: lomenou bílou, smetanovou a krémovou. O vzrušení a kontrast se dokáží postarat akcenty z přírodního dřeva či několik různých odstínů hnědé. Aktuální trendy velí kombinovat bílou směle a efektně s černou. Napětí mezi touto protikladnou dvojicí příjemně ztlumí přítomnost hnědých odstínů. Masivní sytě hnědá dřevěná podlaha, nábytek nebo teple béžové pozadí poněkud neosobní černo-bílou partii přívětivě zjemní a prohřeje. Do převážně chladného schématu dobře zapadnou další studené materiály: čiré sklo a bílé kovy. Interiér svým leskem efektně rozsvítí a oživí mihotavými odlesky. Pokud se chceme bílé na stěnách vyhnout, v rámci stylu máme k dispozici široké spektrum barev. Minimalismus preferuje univerzální neutrální základ tvořený nejčastěji světlounce šedými, pískovými nebo teple béžovými tóny. Ty pak pro dosažení statického, klidného a harmonického dojmu doplňuje koktejlem příbuzných barev v jemně odstupňovaných odstínech. Naopak kontrastní, sytější či tmavší barvy vnesou do interiéru příjemné napětí, vzruch a dynamiku.

 

Doplňovat a kombinovat

Optimální stylové doplňky opět zrcadlí všechny zásady minimalismu: jednoduchost, účelnost, vysokou estetickou hodnotu a kvalitní materiál. Nepatří sem žádné drobnosti, kýčovité suvenýry z cest, miniaturní dózy ani jednotlivé květináče s nevýraznou skomírající zelení. Velké čisté jednobarevné plochy nezaplněné podlahy a stěn nechávají překrásně vyznít doplňkům, které v minimalistickém interiéru často hrají roli výtvarných solitérů. Uplatnění tu najdou velké až monumentální nádoby doplněné dobře a symetricky rozrostlou zelení. Také vázy, mísy a další dekorace mají větší měřítko, podtržené zajímavým tvarováním i materiálem. Pokud toužíme uplatnit drobnější předměty, měly by mít společný kvalitní design i stanoviště, na kterém mají lepší šanci vyniknout a vzájemně umocnit své působení. Minimalistický interiér je v nejčistší podobě velmi strohý, takže snadno může působit chladně a neosobně. Proto mu velmi sluší doplňky jemně zaoblených, výrazných a hravých tvarů. Plastická, přirozeně nepravidelná struktura přírodních materiálů příjemně naruší přísnost stylu, kterému sluší rozměrné kulaté dřevěné mísy, mohutné ručně tesané špalky v roli příručních stolků nebo úložné proutěné koše. Nebojme se oživit minimalismus několika prvky z jiných stylů. Zajímavý kontrast vytvoří několik honosných a luxusních, zajímavě tvarovaných doplňků, například křišťálový mnoharamenný lustr, bohatě vzorovaná tapeta na ústřední stěně, lesklé a třpytivé polštářky, honosně a přepychově působící zlaté vázy, mísy a dózy, barevně vyšívané nebo ozdobně štepované přehozy. V souladu s nejnovějšími trendy lze s minimalismem kombinovat téměř cokoliv, včetně stylů pohybujících se na samé hranici kýče. Například pseudobarokní, téměř dekadentní doplňky, vytvoří se strohým tvaroslovím minimalismu zajímavý kontrast a do přísně stylového interiéru vnesou vtip a nadsázku.

 

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada č. 9/2008



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Design