dTest vyzkoušel za vás: jak si digestoře poradí s mastnotou, pachem a párou?

Kolik oleje skončí ve filtrech mastnoty?
Občas nás vůně nedělního oběda láká už od vchodových dveří. Často však po vaření ve vzduchu zůstává spíše nepříjemný odér, pára či mastnota, se kterou jen těžko bojujeme – zvlášť v hůře větratelných kuchyních. Pokud pro vás bude smažení štědrovečerních řízků pověstnou poslední kapkou před pořízením digestoře, budou se vám hodit poznatky z praktických zkoušek, kterým tyto přístroje podrobila nezávislá spotřebitelská organizace dTest. Přináší i zajímavé srovnání výkonu klasických digestoří a relativní novinky v podobě indukčních varných desek s integrovaným odsáváním.

Do laboratorní místnosti zamířilo celkem 12 modelů, z nichž 7 zastupovalo klasické digestoře různého typu, konkrétně ostrůvkové, výsuvné, komínové a podvěsné. Doplnilo je 5 indukčních varných desek, u nichž je integrovaný odsavač umístěný mezi plotýnkami ve středové části varné desky. Nežádoucí pachy i vlhkost tak odsává směrem dolů.

„Zkoušky probíhaly jak v režimu vnějšího odtahu, kdy páry míří potrubím do komína, ventilační šachty nebo úplně mimo budovu, tak při recirkulaci, která bývá řešením zpravidla v situaci, kdy dispozice kuchyně vnější odtah neumožňuje. Vzduch pak přes mastnotu a zápach zachytávající filtry proudí zpět do místnosti,“ upřesňuje šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Integrovaní „tukožrouti“

První výzvou byla mastnota, která se třeba právě po smažení nepříjemně drží nejen ve vzduchu, ale i na kuchyňských površích v okolí sporáku. V dTestu proto zjišťovali, kolik oleje skončí ve filtrech mastnoty. Hned při této příležitosti si svým výkonem vysloužily pozornost varné desky s integrovaným odsavačem. V režimu recirkulace si totiž v naprosté většině případu vedly velmi dobře a pověst jim kazil jediný propadlík. Naopak ze sedmi klasických digestoří se dobře nevedlo ani jediné, tři propadly a dvě si vedly dostatečně. I v režimu odsávání si integrované odsavače vedly lépe, takže nepřekvapí, že se dva vítězové těchto dílčích zkoušek rekrutovali právě z jejich řad. V obou režimech pochytaly minimálně 90 % mastnoty, zatímco nejlépe hodnocená klasická ostrůvková digestoř zachytila přibližně o 20 % méně.

Kde skutečně zmizela pára nad hrncem?

Boj s párou probíhal v laboratorních podmínkách jen v režimu odsávání. Výsledek byl ale podobný. Čtyři z pěti modelů s integrovaným odsavačem si vedly dobře nebo velmi dobře, pátý podal uspokojivý výkon. Mezi klasickými digestořemi excelovala jedna, další tři skončily s dostatečnou a jediný zástupce podvěsných modelů skončil s nedostatečnou, když téměř všude zanechal zbytkovou vlhkost.

Oběd stále ve vzduchu

V režimu recirkulace pak v dTestu prověřovali schopnost digestoří zbavit místnost výrazného aromatu měřeného pomocí takzvaného plamenoionizačního detektoru. Výkon dvou ze tří klasických digestoří, které za redukci maximálně třetiny pachu skončily s nedostatečným hodnocením, si zaslouží upřesnění. „Podvěsná Mora OP 630 W neodstranila ze zápachu vůbec nic, a její účinnost se tak rovnala nule. Výsuvná Elektrolux LFP216S dokázala dokonce pach o téměř 5 % navýšit. Důvodem mohl být zápach pocházející z motoru, který vzduch v místnosti znečišťoval, místo aby zápach absorboval. V recirkulačním režimu je tak rozhodně doporučit nelze,“ vysvětluje za dTest Hana Hoffmannová. Varné desky s odsáváním par ve zkoušce nepropadly, vedly si ale spíše dobře nebo uspokojivě.

(Ne)klidná siesta

Pokud jde o hlučnost, nejlépe uspěli dva zástupci klasických digestoří. Všechny ostatní testované modely napříč typy si vysloužily v lepším případě uspokojivé, často ale spíše dostatečné hodnocení a propadlíků bylo tentokrát více mezi varnými deskami s odsáváním par. Obecně lze říci, že o něco menší hlučnost naměřili v dTestu při vnějším odtahu.

Podrobné informace o průběhu testu i hodnocení jednotlivých modelů najdete na: www.dtest.cz/digestore

 




Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tipy a triky