Trombóza není jen problém vyššího věku. U žen její riziko ovlivňuje užívání hormonální antikoncepce, těhotenství i šestinedělí

Pravděpodobnost vzniku krevních sraženin se u žen v průběhu života mění. Ovlivnit ho mohou jak vrozené, tak i získané dispozice. Trombóza přitom většinou nevzniká v důsledku jediného faktoru, ale spíše souhrou několika okolností. Které situace mohou riziko trombózy u žen zvyšovat a kdy je dobré zpozornět?

Srážení krve je normální a životně důležitý proces, který pomáhá zastavit krvácení. Pokud se však sraženina vytvoří uvnitř žíly a začne bránit průtoku krve, vzniká žilní trombóza. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolní končetiny nebo pánve. Pokud se část sraženiny uvolní a doputuje krevním řečištěm do plic, může způsobit plicní embolii. Hluboká žilní trombóza a plicní embolie se společně označují jako venózní neboli žilní tromboembolismus (VTE).

Hormonální antikoncepce a riziko trombózy

U mladých zdravých žen je žilní tromboembolismus relativně vzácný, přičemž riziko roste se zvyšujícím se věkem. Užívání antikoncepce riziko VTE zvyšuje, vždy ale závisí na typu antikoncepce a také konkrétním přípravku. Relativní riziko pro uživatelky kombinované perorální antikoncepce je asi 3–4× vyšší oproti ženám, které kombinovanou antikoncepci neužívají. V absolutních číslech však riziko u mladých zdravých žen zůstává nízké.

„Informace, že kombinovaná antikoncepce zvyšuje riziko trombózy, může znít hrozivě. Je ale důležité rozlišovat mezi relativním nárůstem a absolutním rizikem, které u zdravé mladé ženy zůstává nízké. Cílem proto není ženy od hormonální antikoncepce odrazovat, ale individuálně posoudit její vhodnost s ohledem na anamnézu a zdravotní stav konkrétní pacientky,“ vysvětluje gynekoložka MUDr. Barbora Fučeková z centra prenatální péče a genetiky PRENET, které nově otevřelo pobočku v Praze.

Těhotenství a šestinedělí

V těhotenství se organismus přirozeně připravuje na porod. Krev se sráží snáze, aby se omezila případná krevní ztráta, a rostoucí děloha zároveň zpomaluje návrat krve z dolních končetin. Ve srovnání s ženami, které těhotné nejsou, je proto riziko VTE přibližně pětinásobné. V šestinedělí je riziko nejvyšší v prvních týdnech po porodu a pak postupně klesá. Mírně zvýšené riziko však může přetrvávat i tři měsíce po porodu.

Jednotný test na „srážlivost“ neexistuje

Trombóza málokdy vzniká kvůli jedinému faktoru. Riziko zvyšují jak vrozené, tak získané dispozice. Mezi vrozené patří některé trombofilní mutace, mezi získané pak kromě již zmíněného těhotenství, šestinedělí a užívání hormonální antikoncepce například také vyšší věk, obezita, kouření, nádorová onemocnění, chirurgické výkony, úrazy či dlouhodobá nehybnost.

Při vzniku VTE se většinou uplatňuje jejich souhra. Například několikahodinová cesta autem představuje pro zdravou mladou ženu jiné riziko než pro ženu krátce po porodu, po operaci nebo s dříve prodělanou trombózou.

„Pro lékaře je velmi důležitá osobní a rodinná anamnéza. Pokud žena sama prodělala trombózu nebo pokud se u jejího blízkého příbuzného trombóza objevila již v mladém věku, měla by tuto skutečnost zmínit před nasazením hormonální antikoncepce, při plánování těhotenství i při úvaze o hormonální léčbě v menopauze,“ říká MUDr. Fučeková.

Jeden krevní test, který by každé ženě spolehlivě vyčíslil budoucí riziko trombózy, neexistuje. Odborná doporučení proto nepodporují plošné vyšetřování vrozených trombofilií například před zahájením kombinované antikoncepce. Testování má smysl především v cílených situacích, kdy k němu vede osobní nebo rodinná anamnéza a výsledek může ovlivnit další postup.

Otok jedné nohy a náhlá dušnost varují

Hluboká žilní trombóza se může projevit nově vzniklým otokem končetiny, bolestí nebo citlivostí bez zjevného poranění, zvýšenou teplotou kůže a zarudnutím či změnou barvy. Typické je, že potíže postihují pouze jednu nohu. Ne každý však má všechny příznaky, navíc plicní embolie se může objevit i bez předchozích nápadných obtíží v končetině.

„Nově vzniklý otok jedné nohy provázený bolestí, citlivostí, zvýšenou teplotou nebo změnou barvy kůže je důvodem co nejdříve vyhledat lékaře. Náhlá dušnost, bolest na hrudi zhoršující se při nádechu, vykašlávání krve, výrazně zrychlený či nepravidelný srdeční tep, motání hlavy nebo kolaps mohou ukazovat na plicní embolii a vyžadují okamžitou pomoc. Trombózu nelze bezpečně potvrdit ani vyloučit doma,“ upozorňuje MUDr. Fučeková.

Základem prevence je pravidelný pohyb, udržování přiměřené tělesné hmotnosti, vyhýbání se kouření a omezení dlouhého nepřerušovaného sezení. Na cestách delších než čtyři hodiny je vhodné pravidelně rozhýbávat nohy a podle možností se jednou za jednu až dvě hodiny projít. Smyslem prevence není vyvolávat strach z hormonů, těhotenství nebo cestování, ale znát své rizikové faktory a vědět, které příznaky už není radno přehlížet.