První aktovka, první peníze na vlastní bydlení. Kdy začít dítěti spořit?

Podle současných pravidel mohou lidé mladší 36 let, kteří si pořizují nemovitost pro vlastní bydlení, získat hypotéku až do 90 % hodnoty zastavené nemovitosti. Minimálně desetinu ceny tedy musí zpravidla pokrýt z vlastních prostředků.

„Když dnes rodiče uvažují o tom, jak dítěti jednou pomoci k vlastnímu bydlení, nemusí být cílem naspořit mu celý byt. Mnohem reálnější je vytvořit mu základ, díky kterému bude mít vlastní prostředky pro budoucí hypotéku. A právě tam má dlouhý časový horizont obrovskou výhodu,“ říká Miroslav Majer, CEO hyponamíru.cz.

I několik tisíc měsíčně může za dvacet let znamenat zásadní rozdíl

Pokud rodiče začnou dítěti odkládat peníze už při nástupu do první třídy, mají před sebou přibližně dvě desetiletí. Šestileté dítě, které bude řešit vlastní bydlení například v 25 letech, má před sebou devatenáct let spoření nebo investování.

Při modelovém průměrném zhodnocení 4 % ročně by pro vytvoření částky 500 tisíc korun stačilo ukládat přibližně 1 500 korun měsíčně. Pro 750 tisíc korun zhruba 2 200 korun a pro milion korun necelé 3 000 korun měsíčně.

Jde pouze o ilustrativní výpočet. Skutečné zhodnocení závisí na zvoleném produktu, poplatcích, vývoji finančních trhů a délce investice a není garantované.

* Model počítá s horizontem 19 let a průměrným zhodnocením 4 % ročně. Nejde o garantovaný výnos.

Rozdíl je výrazný zejména ve srovnání s pozdějším startem. Pokud by rodiče chtěli vytvořit 750 tisíc korun až během posledních devíti let před 25. narozeninami dítěte, při stejném modelovém zhodnocení by už museli odkládat přibližně 5 800 korun měsíčně.

„Nejdůležitější není začít vysokou částkou. Důležitější je začít včas a pravidelně. Částku lze s rostoucím příjmem rodičů postupně navyšovat. Horší variantou je čekat do doby, kdy dítěti bude sedmnáct nebo osmnáct, a potom se snažit chybějící roky dohnat,“ doplňuje Miroslav Majer.

Kolik bude dítě potřebovat na vlastní bydlení?

Přesnou částku dnes nikdo určit nedokáže. Za patnáct nebo dvacet let budou jiné ceny bytů, úrokové sazby i podmínky hypoték. Současné ceny ale ukazují, o jak významné částky jde už dnes.

Podle dat hyponamíru.cz se v červnu 2026 průměrná nabídková cena bytů pohybovala v Praze kolem 154 500 Kč za metr čtvereční, v Brně přibližně 123 500 Kč a v Ostravě necelých 70 tisíc Kč.

Padesátimetrový byt by tak při dnešních cenách vycházel orientačně na 7,7 milionu korun v Praze, 6,2 milionu v Brně a 3,5 milionu v Ostravě. Deset procent z kupní ceny představuje přibližně 770 tisíc, 620 tisíc a 350 tisíc korun.

Za dvě desetiletí mohou být potřebné částky samozřejmě výrazně vyšší. Proto je vhodné nevnímat například 500 tisíc nebo jeden milion korun jako konečný cíl, ale spíše jako dnešní orientační hodnotu, kterou je potřeba v čase upravovat.

Spořicí účet, stavební spoření, nebo investování?

Univerzální produkt pro všechny rodiny neexistuje. Rozhodující je především doba, po kterou budou peníze odloženy, ochota rodičů přijmout kolísání hodnoty investice a také to, zda chtějí mít peníze kdykoliv dostupné.

Pro krátkodobější rezervu může dávat smysl spořicí účet nebo termínovaný vklad. U stavebního spoření lze v roce 2026 získat státní podporu ve výši 5 % z ročně uspořené částky, maximálně však 1 000 korun ročně. Pro získání maximální podpory je tedy potřeba uložit alespoň 20 tisíc korun ročně. Standardní vázací doba činí šest let.

Při horizontu patnácti nebo dvaceti let mohou rodiče zvážit také dlouhodobé investování. Delší čas umožňuje lépe zvládat krátkodobé výkyvy trhu, zároveň ale platí, že hodnota investice může růst i klesat a žádný budoucí výnos není zaručen.

Rozumným přístupem může být také kombinace více možností. Část peněz držet bezpečně a dostupně, část dlouhodobě investovat. Na koho mají být peníze napsané?

Rodiče by měli předem zvážit, komu budou úspory patřit. Pokud je účet nebo investice vedená na dítě, po dosažení plnoletosti nad nimi získává kontrolu. Pokud rodiče spoří na svém účtu, mohou sami rozhodnout, kdy a za jakým účelem peníze dítěti předají.

Pokud mají úspory sloužit na bydlení, nemusí být vždy ideální, aby dítě v osmnácti získalo automaticky přístup ke všem penězům.

Vlastní peníze jsou jen začátek

Naspořená částka sama o sobě budoucí hypotéku nezaručí. Banka bude posuzovat také příjmy, závazky, hodnotu nemovitosti a tehdejší pravidla úvěrování.

„Čím dříve rodiče začnou vytvářet dítěti vlastní zdroje na bydlení, tím menší zátěž to pro rodinný rozpočet představuje,“ uzavírá Miroslav Majer z hyponamíru.cz.