Teplo uniká, nebo se špatně rozděluje? Jak poznat, proč je doma zima

Radiátor je horký, ale u pohovky táhne na nohy. V obývacím pokoji je příjemně, zatímco ložnici se nedaří vytopit. Podobné situace nemusejí znamenat, že je potřeba zvýšit teplotu pro celý byt. Příčinou může být zakrytá hlavice, nevhodná souhra regulace, nerovnoměrné rozdělení tepla nebo stav oken a stěn. Než domácnost přidá na termostatu či zapojí přímotop, vyplatí se zjistit, kde problém vzniká.

Radiátor hřeje hlavně za pohovkou

První kontrola je jednoduchá: má teplo kudy proudit do místnosti? Pohovka těsně před radiátorem, dlouhý závěs nebo nevhodný kryt mohou předávání tepla omezovat. Zakrytá termostatická hlavice navíc může snímat teplejší vzduch než ten, který je ve zbytku pokoje, a předčasně omezovat přívod topné vody. Pomůže uvolnit prostor kolem tělesa i hlavice. Pokud však radiátor není zakrytý a místnost přesto zůstává chladná, je potřeba hledat dál.

„Vyšší nastavení topení může některé problémy dočasně překrýt, ale nemusí odstranit jejich příčinu. Důležité je rozlišit, zda se teplo špatně šíří po pokoji, nedostává se do něj v potřebném množství, nebo příliš rychle uniká ven. Každá z těchto situací vyžaduje jiné řešení,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.

Obývák vypne topení i chladné ložnici

V domácnosti s vlastním kotlem může o vytápění rozhodovat pokojový termostat umístěný v jediné místnosti. Pokud obývák vyhřeje slunce, vaření nebo větší počet lidí, termostat může ukončit požadavek na vytápění. Ložnice orientovaná na sever přitom ještě nemusí být dostatečně teplá.

Otočení hlavice v ložnici na maximum pak samo o sobě nepomůže, pokud zdroj tepla nedostává pokyn k vytápění. Prověřit je potřeba umístění termostatu, časové programy a souhru s hlavicemi. U složitějších systémů může pomoci regulace po jednotlivých místnostech, její vhodnost ale závisí na konkrétní soustavě.

Jeden radiátor pálí, druhý sotva hřeje

Výrazné rozdíly mezi radiátory mohou upozorňovat na problém s průtokem nebo nastavením soustavy. Bublání a chladná horní část tělesa mohou souviset se zavzdušněním. Příčinou slabého vytápění však může být také nefunkční ventil, zanesení nebo nesprávné hydraulické vyvážení, tedy rozdělení průtoku topné vody mezi jednotlivé větve a radiátory. Samotná chladnější spodní část radiátoru ještě závadu nedokazuje: voda při průchodu odevzdává teplo a ochlazuje se. Rozhodující je, zda těleso dokáže místnost vytopit a zda se jeho chování změnilo.

„Pokud některé místnosti zůstávají studené a jiné se přetápějí, není vhodné automaticky zvyšovat výkon celé soustavy. Správce domu nebo topenář by měl prověřit průtoky, ventily a vyvážení systému. Odborný zásah může pomoci dostat teplo tam, kde chybí. Odvzdušnění je nutné přizpůsobit konkrétní soustavě. V bytovém domě je vhodné postup domluvit se správcem, u vlastního vytápění respektovat návod včetně následné kontroly tlaku. Opakované zavzdušňování nebo únik vody patří odborníkovi,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.

Teploměr ukazuje dost, u okna je přesto chladno

Tepelnou pohodu neurčuje jen teplota vzduchu. U studeného okna nebo obvodové stěny může člověk pociťovat chlad, přestože je uprostřed pokoje příjemně. Situaci může zhoršovat proudění studeného vzduchu kolem netěsných oken. Vyplatí se proto odlišit netěsnost od chladu způsobeného povrchem konstrukce.

Poškozené těsnění nebo špatné dovírání může vyřešit údržba a seřízení. Studené stěny, tepelné mosty či nedostatečná izolace už mohou vyžadovat stavební posouzení. Zvyšování teploty vzduchu jejich příčinu neodstraní. Utěsňování přitom nesmí omezit potřebné větrání ani přívod vzduchu ke spalovacím spotřebičům. Zvláštní pozornost si zaslouží místa, kde se současně s chladem objevuje kondenzace nebo plíseň.

Přímotop pomůže, pravidelný provoz si ale spočítejte

Elektrické přitápění může posloužit při mimořádném ochlazení nebo krátkodobě v jedné místnosti. Pokud se však stane každodenní nutností vedle běžícího hlavního vytápění, stojí za to prověřit původní problém.

„Přímotop s příkonem dva kilowatty spotřebuje za čtyři hodiny skutečného provozu na plný výkon osm kilowatthodin. Za třicet dnů je to 240 kilowatthodin. Při čistě modelové ceně šest korun za kilowatthodinu by takový odběr představoval skoro 1 500 korun. Skutečné náklady závisejí na ceně elektřiny a době ohřevu; termostat může provoz průběžně přerušovat. Krátkodobé přitopení může být rozumné řešení. Pokud ale domácnost musí pravidelně dohřívat pokoj, který má zvládnout běžné vytápění, je vhodné zjistit proč. Kontrola regulace, topné soustavy nebo tepelných ztrát může předejít tomu, aby se z dočasné výpomoci stal trvalý výdaj,“ dodává Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.