Spotřeba léků na duševní potíže dál roste, meziročně téměř o 6 %

Spotřeba léků používaných při léčbě duševních potíží vzrostla v roce 2025 meziročně o 5,9 %. Za posledních pět let se zvýšila o 43,2 %. Zdravotní pojišťovny za tyto přípravky v roce 2025 uhradily odhadem 3,5 miliardy korun. Významný je také dopad duševních nemocí na pracovní život. Pracovní neschopnost kvůli těmto onemocněním trvala v prvním pololetí 2026 v průměru téměř 79 dní.

Růst spotřeby psychofarmak sleduje SZP dlouhodobě. Už v roce 2024 upozorňoval, že se jejich spotřeba od roku 2000 zvýšila šestinásobně. Nová data ukazují, že tento trend pokračuje. Nejvýraznější meziroční nárůst v roce 2025 zaznamenaly léčivé přípravky používané například k léčbě poruch pozornosti spojené s hyperaktivitou (ADHD), poruchám paměti, soustředění a bdělosti. Jejich spotřeba se zvýšila o 25,3 %.

„Růst spotřeby s růstem výskytu duševních onemocnění logicky koreluje, ale není to 1:1, svou roli hraje i častější předepisování moderních nákladnějších léčiv,“ říká Martin Balada, prezident SZP.

Duševní nemoci zasahují také do pracovního života

Dopady se projevují i v pracovní neschopnosti. Podle České správy sociálního zabezpečení bylo v prvním pololetí 2026 ukončeno 35 838 neschopenek kvůli duševním nemocem, meziročně o 11,4 % více. Jedna trvala v průměru téměř 79 dní, zatímco průměr za všechny diagnózy činil necelých 34 dní. Na tyto případy připadlo celkem 2,83 milionu kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Celkový počet ukončených neschopenek přitom meziročně klesl o 11,8 %.

„Dlouhá pracovní neschopnost zasahuje do příjmu domácnosti, běžného života i vztahů. Pro zaměstnavatele znamená výpadek člověka, kterého musí zastoupit kolegové. Jinak řečeno, duševní zdraví má nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomické dopady,“ doplňuje Martin Balada.

Členské pojišťovny SZP ČR vedle hrazené zdravotní péče podporují také využívání psychoterapie a psychosociální pomoci prostřednictvím preventivních programů.

U léčby dětí se český zdravotní systém potýká hlavně s nedostatkem kapacit. V zemi je aktuálně jen kolem dvou stovek dětských psychiatrů a kolem stovky dětských klinických psychologů. To vede k přetížení a dlouhým čekacím dobám na vyšetření. I proto se pokračuje na rozsáhlé reformě psychiatrické péče, která má rozpracovány kroky ke zlepšení až do roku 2030.

Statistika České správy sociálního zabezpečení:

 Ukončené případy dočasné pracovní neschopnosti, prostonané dny a průměrná délka trvání
1 případu dočasné pracovní neschopnosti v 1. pololetí 2026 podle sledovaných skupin diagnóz a pohlaví 

Zdroj: ČSSZ