Nájemní bydlení v Česku dospívá. Přes 43 procent nájemníků má více než 35 let

Nájemní bydlení v Česku už není jen startovací etapou pro mladé. Podle dat skupiny UlovDomov, která provozuje službu Ideální nájemce, vzrostl za posledních 5 let průměrný věk nájemníků a spolunájemníků z 30,1 na 33,3 roku. Analýza dále ukázala, že lidé starší 35 let dnes tvoří 43,21 % nájemníků.

Český nájemní trh prochází demografickou změnou. Nájem už není jen krátkodobým řešením pro studenty, absolventy nebo mladé domácnosti před pořízením vlastního bytu. Data skupiny UlovDomov ukazují, že v nájmu zůstávají lidé déle a výrazně přibývá ekonomicky aktivních domácností ve středním věku.

Nájemní trh se posouvá ke starším domácnostem

Průměrný věk nájemníků a spolunájemníků vzrostl za posledních 5 let o více než 3 roky. V roce 2021 činil 30,1 roku a v roce 2026 už 33,3 roku. Data přitom naznačují, že tento věkový posun by za 8 nebo 10 let činil dokonce ještě více. „Nájemní bydlení v Česku viditelně dospívá. Už to není jen krátká životní etapa mezi školou a hypotékou. V nájmu dnes zůstávají lidé déle, často i ve chvíli, kdy mají stabilní příjem, rodinu nebo jasnou představu o tom, kde chtějí dlouhodobě žít,“ říká Michal Hrbatý, CEO skupiny UlovDomov, která se od prosince mění na Livendo.

Skupina 35+ tvoří významnou část trhu

Aktuální statistiky služby Ideální nájemce ukazují, že lidé ve věku 35 let a více tvoří 43,21 % všech nájemníků. Největší věkovou skupinou mezi nájemníky zůstávají lidé ve věku 19 až 24 let s podílem 19,14 %. Následuje skupina 25 až 29 let s podílem 18,56 % a skupina 30 až 34 let s podílem 17,02 %. Dohromady tak lidé ve věku 25 až 44 let tvoří 58,86 % trhu. „Přes 43 procent nájemníků má více než 35 let. To ukazuje, že nájemní bydlení už není jen doménou mladých lidí, ale stále více zasahuje i střední generaci,“ doplňuje Michal Hrbatý.

Každý měsíc přibývá přes 5 tisíc nájemníků

Změna věkové struktury zapadá do širšího vývoje trhu. Každoročně se podle odhadů přesouvá z vlastnického do nájemního bydlení přibližně 0,5 až 1 % populace. Každý měsíc tak na trh přichází více než 5 000 nových nájemníků. Pokud bude tento trend pokračovat, může podíl domácností žijících v nájmu do roku 2030 vzrůst až ke 30 %.

Rostoucí význam nájemního bydlení souvisí hlavně s dostupností vlastnického bydlení. Vysoké ceny nemovitostí, dražší financování a vyšší vstupní náklady způsobují, že část domácností pořízení vlastního bytu nebo domu odkládá.

Poptávka po nájmech zůstává vysoká

Silnou poptávku potvrzují i data z trhu. Institucionálně spravovaná nájemní portfolia dosahují přibližně 98% obsazenosti a medián obsazení bytu v Praze a Brně činí 27 dní. Na českém trhu je aktuálně přibližně 10 000 institucionálně spravovaných nájemních bytů. Podle UlovDomov by stát měl vytvořit podmínky pro to, aby tento segment mohl růst směrem ke 100 000 bytům do roku 2030. Klíčové přitom není dotování trhu, ale stabilní prostředí pro dlouhodobé nájemní bydlení. „Nájemní bydlení se stává standardní volbou pro stále větší část střední třídy. Aby na to trh dokázal reagovat, potřebuje hlavně předvídatelná pravidla, lepší vymahatelnost smluv a jasné odlišení dlouhodobého nájmu od krátkodobých ubytovacích služeb,“ uzavírá Michal Hrbatý.